Ačkoli hlavní světové centrální banky v posledních týdnech přikročily ke snižování úrokových sazeb z titulu oslabování růstu světové ekonomiky a eskalace rizik spojených s obchodními válkami či brexitem, Česká národní banka je v tuto chvíli v odlišné situaci.

Navzdory ekonomickému zpomalování v zahraničí si česká ekonomika vede prozatím dobře, růst hospodářství setrvává poblíž tří procent, mzdy se nadále zvyšují svižným tempem, trh práce je stále přehřátý, inflace je v blízkosti tří procent. Jako by se tuzemské ekonomiky špatná čísla ze zahraničí netýkala.

Výhled na další vývoj v zahraničí se však nelepší, naopak, odhady pro růst eurozóny v příštím roce se postupně přehodnocují směrem dolů. A pravděpodobně se začnou brzy přibližovat negativnímu scénáři, který centrální banka představila ve své minulé prognóze.

Bankovní rada si totiž z titulu možných rizik přála vidět také scénář vývoje tuzemské ekonomiky, pokud by růst eurozóny v příštím roce nebyl 1,5 %, ale pouze poloviční. Vzhledem ke škále nejistot, kterým čelí světová ekonomika, bylo vytvoření takového scénáře poměrně žádoucí.

Zatímco v tom základním scénáři roste tuzemská ekonomika příští rok stále o tři procenta, v tomto negativním je to jen poloviční tempo růstu o 1,5 procenta.

Řada signálů ze zahraničí a slabší čísla z Německa však začínají představovat riziko, že původní negativní scénář centrální banky se stane postupně tím základním.

V tak nejistém prostředí nebude chtít ČNB sazby zvyšovat, ač by to domácí podmínky umožňovaly, a bude raději vyčkávat, a to jak na středečním zasedání bankovní rady, tak po zbytek letošního roku.