Výběr topení zcela jistě závisí na tom, v čem bydlíme − zda v rodinném domku, nebo činžovním či panelovém domě. To logicky rozhodne, zda budeme topit dřevem, dřevěnými peletami, klasickým uhlím, elektřinou, či plynem, případně zda zvolíme modernější formy, jako jsou tepelná čerpadla, CZT na biomasu, kotle na dřevní štěpku apod. O způsobu vytápě­ní nakonec vždy rozhoduje ekonomika. Uhlí je doposud finančně nejdostupnějším palivem.

Dřevo je tradiční palivo, ale je ho dostatek?

Tradiční dřevo nebo komfortnější peletky mohou být považovány za ekologicky příznivé palivo. Pokud chceme zvýšit efektivitu využití paliva, je vhodné pořídit si krbovou vložku na dřevo s akumulační nádrží. Důležité je krb provozovat na optimální, tzn. jmenovitý výkon, plamen zbytečně nedusit škrticími klapkami a přebytečné teplo akumulovat do nádoby a následně je využít k vytápění, když krb vyhasne, a k přípravě teplé vody.

Z hlediska účinnosti lze vytápění objektu krbovými kamny hodnotit jako velmi účinné, všechno vyrobené teplo se využije v dané místnosti (není třeba vytápět kotelnu), a krb se navíc postará o dokonalou výměnu vzduchu (funguje jako nucené větrání). Veškeré ztráty jsou pouze komínové. Zároveň se jedná o poměrně levný způsob vytápění.

300 000 přípojek

Podle Českého statistického úřadu bylo v ČR v roce 2018 celkem 2278 neplynofikovaných obcí a podle informací Českého plynárenského svazu je zde stále okolo 300 tisíc nevyužívaných plynových přípojek.

Teplárny a CZT mají svoje stálé místo

Nejvýhodnější, alespoň z hlediska komfortu údržby, je ovšem dálkové vytápění (tedy připojení objektu k centrálnímu zásobování teplem − CZT). Pokud bydlíte v domě s CZT, teplo dodávané teplárnou může být z ekologického hlediska lepší.

"Většina tepla v soustavách dálkového vytápění se vyrábí kombinovaným způsobem společně s elektřinou. Tím se šetří palivo a zlepšuje ovzduší. Využívány jsou také obnovitelné zdroje energie a recyklace odpadního tepla," uvádí ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. "Navíc odpadají starosti se zajištěním tepelné pohody, tepelná zařízení mají minimální prostorové požadavky, jsou prakticky bezobslužná a minimálně hlučná, a navíc je lze individuálně monitorovat a řídit podle požadavků spotřebitele. Servis funguje v režimu 24 hodin denně po celý rok," dodává ředitel TS.

"Z ekologického pohledu vždy záleží na typu primárního paliva, které teplárna použije. U velkých topenišť (systémů) se opatření snižující emise škodlivých látek do ovzduší vyplatí realizovat. U malých topenišť je to již příliš drahé. Ale spalovat ušlechtilý zemní plyn v centrálním topeništi je neekonomické a často i méně ekologické, protože velké kotle neumožní využít kondenzace vodní páry vzniklé spálením vodíku v zemním plynu," vysvětluje Miroslav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Plyn je spolehlivý, není však použitelný všude

Pro bytové domy, které nejsou napojeny na CZT, i pro rodinné domy lze doporučit jednoznačně kotle spalující zemní plyn. Ten nabízí kompromisní variantu mezi levnějším, ale pracnějším vytápěním tuhými palivy a stejně komfortním, ale nákladnějším využitím elektřiny. Plynový kotel se vyznačuje nižšími pořizovacími náklady ve srovnání s kombinovanými kotly 5. třídy a s tepelnými čerpadly a vysokou účinností, která je zárukou nízké spotřeby plynu. Plynový kotel rovněž výrazně pozvedá komfort bydlení, a to jak principem svého ovládání, tak úsporou času oproti využívání tuhých paliv. Odpadne také mnoho manuální práce (ve srovnání s vytápěním uhlím) a podstatně méně náročný je i servis − u plynového kotle stačí provést kontrolu spalinových cest jednou za dva roky a čištění není třeba, protože spalování zemního plynu nevytváří prach ani saze. Nicméně ne každá obec je plynofikovaná. Podle Českého statistického úřadu bylo v ČR v r. 2018 celkem 2278 neplynofikovaných obcí. Jak ale uvádí Český plynárenský svaz, v České republice je stále okolo 300 tisíc nevyužívaných plynových přípojek.

Tepelné čerpadlo je pohodlné, má ovšem také své limity

Pokud není možné zavést plynovou přípojku, investičně náročnější, ale provozně často levnější je tepelné čerpadlo, které je často vydáváno za ekologičtější způsob vytápění oproti zemnímu plynu. Pro pohon tepelného čerpadla lze využít kromě elektřiny ze sítě rovněž elektřinu vyrobenou obnovitelnými zdroji. Problém je ovšem s intermitentním (přerušovaným a nestálým) charakterem výroby těchto zdrojů, které jsou navíc závislé na počasí a klimatických podmínkách. Kombinace větrné elektrárny a tepelného čerpadla a s nimi spojené akumulační nádoby s teplou vodou umožní částečně překlenout období bezvětří.

Kotlům na uhlí zvoní hrana

Rozhodně nejméně ekologická jsou lokální topeniště na uhlí, zejména staré kotle s emisní třídou 1. Podle odhadů Českého plynárenského svazu (ČPS) by se do roku 2022 mělo vyměnit asi 250 až 270 tisíc kotlů. "V souvislosti s kotlíkovými dotacemi však stoupá zájem o jejich oživení," sdělila Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS.

"V lokalitách, kde se většinou topí uhlím, se zejména v zimním období vyskytují vyšší hodnoty benzo(a)pyrenu − BaP. V případě využívání plynu bývají tyto hodnoty nejnižší. Množství škodlivých imisí je svázáno se stářím kotle či kamen, stejně jako má vliv i způsob provozování kotlů a kamen v domácnostech," komentuje stav Bohumil Kotlík z oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu v Praze.

"V porovnání s 1. třídou kotlů jsou emisní limity 5. třídy u prachu asi čtvrtinové, u organického uhlíku až 60krát nižší a u CO zhruba 35krát nižší," dodala Lenka Kovačovská.

Pokud bychom jednotlivé zdroje srovnávali z hlediska emisí CO2, je možné vyjít z údajů stanovených vyhláškou č. 425/2004. Z ní vyplývá, že nejhorším palivem z hlediska emisí CO2 je elektřina, nejlepším je biomasa (dřevo), což je zároveň i ekonomické.

V případě tepelných čerpadel a topenišť poháněných elektřinou platí, že pokud je většina vyrobené elektřiny z uhlí, emise se neobjeví v lokalitě, kde se topí, nýbrž v místě výroby, tedy tam, kde je uhelná elektrárna.

Které topení je ekonomické?

Pokud budeme sledovat výdaje spojené s provozem topení, lze říci, že podle ročních ekvivalentních nákladů je nejvýhodnějším palivem dřevo v krbových kamnech, nejdražší jsou konvektory, sálavé panely a podlahové vytápění elektřinou. Konvektory ale budou mít nejdelší životnost, ve srovnání s krbovými kamny téměř dvojnásobnou. Z hlediska jednorázové investice na pořízení topení budeme muset do kapsy sáhnout nejhlouběji v případě koupě tepelného čerpadla (v průměru okolo 200 tisíc Kč) a kotle na peletky. Měrné náklady na jeden gigajoule pak vycházejí nejnižší u krbových kamen na dřevo, u kamen na uhlí, nejdražší (ovšem z hlediska údržby i instalace nejjednodušší) bude vytápění sálavými panely a podlahovým topením.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.

Související