Česká republika hodlá CNG až do roku 2025 daňově zvýhodňovat, vozy na tento pohon získají také slevu na dálniční známky. Ještě větší podpory od státu se však podle čerstvě schválené novely zákona o pozemních komunikacích dočkají vlastníci elektromobilů, vozů s hybridním pohonem a vozů na vodík − nebudou muset kupovat dálniční známku. Stát se tak snaží rozhýbat prodeje aut na "zelený" pohon, v nichž Česko zaostává za cizinou.

Podle dat ministerstva dopravy se v tuzemsku letos od ledna do července prodalo 421 elektromobilů a 156 hybridů, které využívají i elektrickou energii. To je o pětinu méně než za stejné období loňského roku. Zájemce odrazuje poměrně vysoká cena nebo nedostatečný počet dobíjecích stanic. Podobné je to i s vozy na CNG, kde zájem vloni poklesl. Přesto ve srovnání s rokem 2017 jejich počet stoupl o 26 procent. V současnosti jezdí po českých silnicích již více než 23 000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů.

"Důvodem je nejen ekologické hledisko, kdy CNG produkuje v porovnání s naftou o více než 90 procent menší množství emisí NOx a oproti benzinu téměř o 25 procent méně CO2, ale i ekonomické. Náklady na ujetý kilometr zhruba koruna a pořizovací cena CNG automobilů srovnatelná s vozy na klasický pohon dělají z CNG jeden z nejdostupnějších alternativních pohonů," uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

23 tis. vozidel

V současnosti jezdí po českých silnicích již více než 23 000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů.

Pozitivně vnímá rozvoj zemního plynu v dopravě také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR), které jej hodnotí zejména dle cílů stanovených Národním akčním plánem čisté mobility (NAP CM). "I přes mírný pokles prodejů osobních a lehkých užitkových vozidel jezdících na CNG v loňském roce se nám daří plnit cíle jak v oblasti vozového parku, tak spotřeby CNG. Z hlediska infrastruktury jsme dokonce nad stanoveným plánem. NAP CM se daří plnit i z hlediska využívání strukturálních fondů, ve kterých bylo vyčleněno 11 miliard korun na podporu nákupu vozidel na alternativní pohon a výstavbu infrastruktury. Bylo pořízeno několik stovek autobusů na CNG, několik desítek elektrobusů a trolejbusů," informoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Pro další období chce MPO ČR zajistit pro pořizování vozidel na zemní plyn stejnou podporu, a v případě infrastruktury uvažuje dokonce o jejím navýšení. "Tuzemské firmy mají dobré zkušenosti s provozem CNG autobusů, a proto chceme jejich využívání i nadále podporovat," uvedl Muřický.

Infrastruktura plnicích stanic roste meziročně zhruba o 25 procent na současných 199 veřejných plnicích stanic. Z toho více než 60 procent je součástí sítí běžných čerpacích stanic. Více než 80 měst dnes disponuje alespoň jednou plnicí stanicí CNG (Praha 24, Brno 8, Plzeň 6, Ostrava 5).

CNG se hodí hlavně pro autobusovou dopravu

Podle pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského je CNG, ale i LNG v současnosti nejdostupnější alternativní palivo a jeho úřad má zájem na jejich dalším rozvoji. Ve vztahu k CNG je klíčové memorandum o prodloužení snížené sazby spotřební daně na zemní plyn minimálně do roku 2025, které v květnu 2018 podepsali představitelé ministerstev a plynárenských společností či sdružení. Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za MWh (tj. v přepočtu 3 Kč/m3).

Bezděkovský vidí rezervy v naplňování Akčního plánu čisté mobility počítající s tím, že do roku 2020 bude alternativní pohon využívat čtvrtina vozidel veřejné správy. "Jedinou podpůrnou aktivitou, kterou je možné na tomto poli zmínit, je dotační program MŽP na podporu nákupu vozidel na alternativní paliva pro města a kraje. Ten v letech 2018−2019 přispěl k nákupu 430 elektrických vozidel, devíti plug-in hybridů a 127 CNG vozidel. Daný program však v tuto chvíli neřeší problém zavádění vozidel na alternativní paliva ve vozových parcích v rámci ústředních orgánů státní správy," uvedl Bezděkovský. Největší prostor pro CNG se nabízí v autobusové a osobní automobilové dopravě. V červenci 2019 Český plynárenský svaz evidoval již 199 veřejných plnicích stanic CNG.

Je budoucnost zemního plynu v dopravě v biometanu?

Strategickým cílem plynařů je postupné nahrazování zemního plynu pokročilým biometanem, který je na rozdíl od zemního plynu považován za obnovitelný zdroj, a proto může získat i podporu z EU.

Biometan se vyrábí úpravou bioplynu prioritně z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, zbytků z restaurací, odpadů z potravinářského průmyslu apod. Složení biometanu je identické se zemním plynem.

CNG v silniční dopravě jako ekonomický nesmysl?

Ne všichni odborníci ale považují CNG za perspektivní. "I studie nejvlivnější bruselské zelené nevládní organizace uvádí, že tlačit CNG do silniční dopravy je ekonomický nesmysl. Stojí to extrémní prostředky, ale environmentální přínos je zanedbatelný, v některých parametrech dokonce negativní," říká předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček a dodává, že vláda do roku 2025 daňově zvýhodnila neperspektivní palivo se sporným přínosem za situace, kdy nemá k dispozici žádnou komplexní strategii snižování emisí v dopravě. "Souhlasíme s tím, že by se neměla zvyšovat spotřební daň na CNG, až k 1. 1. 2020 dosáhne EU požadovaného minima. Podobnou výhodu by však měla mít, i bez memoranda, jakákoli další alternativní paliva, je-li strategickým zájmem státu, aby je spotřebitelé začali ve vyšší míře využívat. Ale závazky k podpoře výstavby nebo nákupu vozidel považujeme za nesystémové plýtvání veřejnými prostředky," uzavřel Indráček.

Milan Fořt z firmy Bonett Gas, která je největším stavitelem plnicích stanic na CNG, vidí toto palivo jen jako přechodnou záležitost na 15−20 let. "Pak bude CNG nahrazen jinými alternativními palivy − elektromobily nebo vodíkem, syntetickými palivy z CO2 a vody nebo biometanem, který lze vyrobit z bioplynu anebo umělou cestou z vody a oxidu uhličitého, "domnívá se Fořt.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.

Související