V budovách se spotřebují zhruba dvě třetiny energie vyrobené v ČR, takže ušetříme-li v této oblasti, bude to mít velký vliv na ochranu životního prostředí. Náklady na provoz nemovitostí představují v hospodaření firem značný díl celkových nákladů s dopadem na firemní hospodaření. V kancelářských budovách pak téměř polovina z provozních nákladů pokrývá energie a vodu, zbytek pak putuje na služby, jako je technická správa, ostraha, úklid, ale i opravy.
Komunikace v síti
Aby bylo dosaženo optimálních nákladů na provoz budovy, je třeba je nejdříve důkladně zmapovat. To ovšem není jednorázová záležitost, sběr dat a jejich zpracování a vyhodnocování je nutnou podmínkou pro optimalizaci všech procesů. Řada významných firem již nabízí uživatelům ucelená řešení, která toto zadání splňují.
Řízení provozu moderních budov se označuje jako "inteligentní" a na jeho zajištění se specializuje řada firem, ať již z oblasti IT, či energetické, případně i ze stavební. Vyvíjejí k tomu široký rejstřík nejrůznějších aplikací.
85 %
V uzavřených prostorách budov trávíme v průměru 85 procent svého času.
Nové materiály a využití obnovitelných zdrojů energie jsou samozřejmou součástí při stavbě nových budov. V posledních letech se však k tomu přidávají i rostoucí nároky. Jak na snižování energetické náročnosti provozu, na úspory energie, tak ale i na pohodlí těch, kteří budovy obývají nebo v nich pracují.
Základem je vytvoření síťově propojeného systému všech prvků jednotlivých instalací, kde spolu mohou všichni uživatelé přímo komunikovat. Sběr dat a jejich vyhodnocování jsou plně automatizované, řízení všech potřebných systémů dálkově řízené. Spotřebou energie a vody se zabývá energetický management, bez kterého lze některé požadavky stěží naplnit. Ten zajistí jak trvalé měření spotřeby, tak kvalitu vnitřního prostředí.
Například pomocí detekce přítomnosti osob umí zvýšit úroveň teploty nebo ji naopak snížit. Energie je spotřebovávána pouze v době, kdy je to skutečně nutné, a v minimálně potřebném množství. Samozřejmě je přitom třeba dosáhnout co nejvyšší účinnosti.
Co má být inteligentní
V provozu budov je to řízení a regulace osvětlení, řízení vnitřního prostředí, topení, klimatizační systémy a nepřekvapivě také bezpečnost jak pracovníků, tak všech zařízení. Technické prostředky již umožňují využívat funkce, které nebyly dříve běžné nebo se nedaly zajistit. Například dálkové ovládání rolet, žaluzií a protislunečních markýz podle postavení slunce. Nově je možné instalovat celý systém osvětlení a zajistit jeho automatické změny tak, aby to bylo pro pracovníky nejpříjemnější, ale aby se zároveň dosáhlo úspor energie.
Systémy vytápění, klimatizace a větrání jsou spojeny do logického komplexu funkcí pro řízení úrovně vnitřního prostředí. I v rekonstruovaných budovách je již normou, že se naměřené teplotní hodnoty v jednotlivých místnostech zpracovávají v řídicím systému vytápění a klimatu, který pak zajistí nastavení optimální teploty a kvality vzduchu.
Zmínili jsme se o bezpečnosti. Dnes nestačí několik kamer a ostraha v přízemí budovy. Moderní systémy bezpečnosti monitorují vstupy do budovy i okna, signalizují nebezpečí a neoprávněný vstup. Připojují se technické alarmy či výstrahy.
Například požární a kouřové alarmy, upozornění na závadu technického vybavení či signalizace nouzových situací. Při požáru se řídí také vzduchotechnické jednotky, únikové cesty, nouzové osvětlení, podávání pokynů a informací a přerušení dodávek proudu.
Výhody využívání jediné platformy pro správu všech technologií v budově mají dopad na snížení provozních nákladů, zjednodušuje správu budovy a optimalizuje její provoz. Uspoří se čas i finance.
Jak na vnitřní komfort
V minulosti se na potřeby lidí, kteří větší část svého pracovního života tráví v budovách, příliš nehledělo. To se však postupně mění, protože komfortní vnitřní prostředí − teplota, vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu, osvětlení − má velký vliv na jejich pracovní výkonnost a celkovou spokojenost s prací.
Devět z deseti lidí je vystaveno koncentracím látek znečišťujících vzduch, které překračují hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Podle odborných studií je znečištění ovzduší čtvrtým nejčastějším rizikem předčasného úmrtí. Mnoho z nich je následkem špatné kvality vzduchu v budovách (WHO 2018).
Navzdory tomu, co si lidé běžně myslí, je vzduch, který dýcháme v budovách, až osmkrát více znečištěný než venku − a my přitom v uzavřených prostorách trávíme 85 procent času.
Požadovaný komfort by ovšem mohl být v rozporu s maximálně efektivním provozem celé budovy a jeho ekonomikou. Dosáhnout rovnováhy je ovšem možné díky dobře nastavenému systému ovládání všech provozních složek. Takový systém řídí vytápění, větrání, klimatizaci, osvětlení a stínění jako jeden celek. Cílem je vytvořit optimální vnitřní klima a přitom zajistit i optimalizaci spotřeby energie v každé místnosti podle toho, zda je zrovna využívána, či nikoliv. Zbytečná spotřeba energie v místnosti je systémem ihned registrována, reaguje vhodnou koordinací vytápění, větrání, stínění a dalších prvků, které vnitřní klima ovlivňují.
Může se říkat, že takové systémy se vyplatí jen pro velké komerční budovy, protože samozřejmě všechno něco stojí. Ale "zmenšený" model řízení provozu lze uplatnit i v běžném rodinném domě. Samozřejmě v chytrém domě. Má centrální systém s jednoduchým a intuitivním ovládáním. Uživatel se naučí řídit vše ve svém domě jak přímo, na nástěnném panelu s dotykovým ovládáním, tak také přes libovolný počítač, tablet či mobilní telefon. Přes internetové rozhraní může sledovat aktuální stav teplot, kamer, čidel či alarmů, a to kdykoliv a odkudkoliv. Může též zasáhnout, když chce něco změnit.
Systémy, které firmy pro tyto účely nabízejí, lze snadno rozšiřovat o další prvky a funkce. Spolu s tím, jak jsou lidé stále více zvyklí na řízení svého života prostřednictvím mobilů či počítačů, zřejmě bude přibývat těch, kteří podobná zařízení bez problémů zvládnou.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.
