Chytré budovy přinesou úspory i lepší životní prostor

Digitalizace a automatizace zásadně mění celou infrastrukturu. Využitím inteligentních algoritmů zpracovávajících data a ihned spouštějících procesy je možné optimalizovat výkon, efektivitu a zlepšit kvalitu života obyvatel měst i obcí.

Investoři pokládají digitální technologie za velmi perspektivní obor, který v příštích letech nejvíc přispěje k růstu evropské ekonomiky. Jako další obory uvádějí čisté technologie, energetiku a veřejné služby. Potvrdil to pravidelný průzkum poradenské společnosti EY, který zkoumal atraktivitu Evropy pro zahraniční investice.

Kdy se investice vyplatí

Před několika lety se v souvislosti s různými koncepty od chytrých měst po chytré budovy či domácnosti často uvádělo, že mnoho projektů se nemůže z ekonomického hlediska vyplatit, a navíc je vlastně uživatelé nepotřebují. Ti se také báli, že se různé smart gridy podepíší výrazně na jejich účtech za elektřinu − vždyť každou novinku nakonec zčásti nebo zcela zaplatí spotřebitel. Negativní či zcela pasivní postoj vyvolávaly především projekty smart meteringu, tedy chytrého měření, které mělo v domácnostech umožnit pružné ovládání spotřeby a nákup elektřiny v době, kdy je nejlevnější.

Pilotní projekty byly pěkné, ale nadšení většiny uživatelů přesto nevyvolaly. Význam však tyto akce určitě měly: zejména v tom, že šlo o pilotní projekty, na nichž si energetické společnosti mnoho vyzkoušely.

Během krátké doby se v této oblasti začala angažovat řada firem, objevily v ní podnikatelskou příležitost. Díky kampaním navíc vzrostlo povědomí lidí o těchto technologiích a jejich výhodách. Ve správě budov se inovace využívají zejména ke zlepšení kvality vnitřního prostředí a komfortu obyvatel budov. Role energetického managementu budov se dostává do zcela nové pozice, kdy každé opatření je zvažováno nejen pohledem peněz a úspor energie, nýbrž také výkonností a především zdravím lidí.

Budovy se správně uplatňovaným energetickým managementem prošly komplexním řešením svých problémů − již daleko sofistikovanějším, než byly v první vlně výměny oken a zateplení fasády. Budova je plně funkční − a přitom se v ní dobře pracuje či ­bydlí.

Zavedení energetického managementu je přitom systémovým, investičně nenáročným krokem. Cílem je dosáhnout snížení provozních nákladů při udržení kvalitního prostředí. Někdy je to povinné, vyžádané legislativou, nebo při snaze o využití některých dotačních titulů. Energetický management je definován také normou kvality ČSN ISO 50001 − Systémy managementu hospodaření s energií.

Štědrá dotační ruka

Ekonomické efektivnosti budov lze dosáhnout za přispění vyspělých technologií a modernizací zařízení, které lze pořídit i s nezanedbatelnou pomocí ve formě dotací. Ty, které se této oblasti týkají, spadají do gesce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), případně ministerstva životního prostředí (MŽP) či ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Na MPO je to především Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Spravuje ho Agentura pro podporu podnikání a inovace a na léta 2014−2020 bylo k dispozici 120 miliard korun. Pod tímto programem se skrývá řada konkrétních dílčích programů, jako např. Technologie 4.0 pro malé a střední firmy. Ty jsou ovšem těmi, které chytré budovy staví a vybavují. Mohou se hlásit o dotaci na nevýrobní vybavení, software, průmyslové licence, databáze. Z dalšího podprogramu je to dotace na ICT projekty zahrnující i mzdy vývojářů, nákup hardwaru či stavbu datových center. Je možné se podívat také na možnosti v programu Nízkouhlíkové technologie. Například od října bude otevřen dotační titul Alternativní způsoby využití energie, kam spadají elektromobily a jejich dobíjení, ale také akumulace energie.

V programu OPPIK − MPO se dotace za účelem úspory energie mohou týkat modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla, zavádění systémů měření a regulace, rekonstrukce stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu, zateplení, výměna a renovace otvorových výplní, další stavební opatření mající prokazatelný vliv na energetickou náročnost budovy, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla.

Dotace pomáhají i při modernizaci soustav osvětlení budov a průmyslových areálů, využití odpadní energie ve výrobních procesech, instalace obnovitelných zdrojů, případně kogenerační jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné energie pro vlastní spotřebu podniku. Nechybí akumulace elektřiny.

V Operačním programu Životní prostředí je to pak na prioritní ose pátý titul Energetické úspory veřejných budov.

Foto: Shutterstock

Alternativní způsoby financování

Snad nejznámějším způsobem financování jsou investice do úspor energie prostřednictvím projektů EPC. V tom případě investor splácí své vynaložené peníze z dosažených úspor, které má přitom garantované. Existuje již řada vzorových příkladů, v Praze například Národní divadlo, Rudolfinum či Kongresové centrum. Na těchto projektech se nejlépe prokazuje, že musí mít komplexní charakter, tj. řešit veškeré problémy budovy a vytvořit vizi jejího dalšího fungování.

Optimalizované větrání, vytápění a chlazení zabraňuje energetickým ztrátám a úspory energie mohou dosáhnout až třiceti procent. Součástí projektu je výkonná vzduchotechnika s pomalou cirkulací vzduchu, tichým chodem, hojně je využívána také rekuperace. Světla v celé budově jsou řízena pohybovými senzory. V prostorách je monitorována koncentrace CO₂ a při překročení limitů automaticky naběhne čerpání čerstvého vzduchu do postižené zóny.

V Praze bylo definováno šest klíčových oblastí, ve kterých bude mít zavádění moderních technologií nejvýznamnější pozitivní dopady do života Pražanů: mobilita budoucnosti, chytré budovy a energie, bezodpadové město, atraktivní turistika, lidé a městské prostředí a data. Právě ta poslední zaručí celkovou provázanost všech projektů. Celoměstská datová platforma umožní poprvé v historii města vyhodnocovat a interpretovat městská data jako celek. Využijí ji vedení města, firmy i občané.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.