Už za pár dní zahájí vysokoškolští studenti nový akademický rok, mnohdy na univerzitě vzdálené stovky kilometrů od jejich domova. Zajistit si bydlení v místě studia, nebo alespoň v rozumné vzdálenosti, je však pro řadu z nich oříškem. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z ledna 2019 se na českých veřejných a soukromých vysokých školách vzdělávalo přes 290 tisíc studentů, z toho téměř 45 tisíc zahraničních. Nabídka studentského bydlení ale v posledních letech ani zdaleka nepokrývá zvyšující se poptávku a i rostoucí nároky studentů na komfort. A to nejen v Praze, na kterou podle MŠMT připadá více než 110 tisíc studentů, ale i v dalších univerzitních městech − od Plzně až po Brno. Podle analýz je hlavní město České republiky na třetím místě v žebříčku metropolí s největším nedostatkem bydlení pro studenty v rámci celého regionu CEE, a to hned za Varšavou a Budapeští: studentům je zde v současné době k dispozici jen necelých 26 tisíc lůžek. Většina z nich se nachází ve starších, dosud nezrekonstruovaných budovách, které patří veřejným vzdělávacím institucím. Soukromého vlastníka má pouhých pět procent celkové ubytovací kapacity. Množství studentů v metropoli má navíc růst i v dalších letech, mimo jiné v důsledku zvyšujícího se počtu těch, kteří přicházejí ze zahraničí.

Kolej? Retro v 21. století

První dotaz zájemce o studentské bydlení obvykle směřuje na kolej. A leckdy odchází zklamán − univerzity totiž často nezvládnou uspokojit všechny zájemce. A to i přesto, že jedna sprcha na patře, umakartové jádro, sektorový nábytek, profukující okna, opadávající omítka či nedostatečná kapacita wi-fi není retro, ale mnohdy prostá realita dnešního kolejního bydlení. MŠMT sice letos na jaře vyhlásilo dotační výzvy na opravy kolejí a menz ve výši 1,5 miliardy korun, ale rekonstrukce postupují pomalu. Mimo jiné i proto, že některé univerzity na ně často chtějí využívat pouze letní prázdninové období. Díky slevám na jízdném tak studenti raději dojíždějí, než by bydleli na zastaralé koleji, jejíž cena bývá v důsledku vysoké poptávky téměř srovnatelná s nájemními byty.

Nájemní byty: nechtění studenti

Není-li kolej, další možností ubytování, která přichází v úvahu, je nájemní byt. Tam ale může nastat zádrhel: pronajímatelé si při dnešních vysokých cenách vlastnického bydlení mohou mezi potenciálními nájemníky vybírat a o přechodně ubytované studenty nestojí − bojí se hluku, sdílení bytu příliš mnoha lidmi, nešetrného zacházení s vybavením či špatné platební morálky zejména v době letních prázdnin.

Alternativa: moderní kampusy a studentské domy

Vzhledem k výše uvedenému je tak čím dál tím vyhledávanější alternativou bydlení v moderních studentských domech a kampusech, které vycházejí vstříc dnešnímu životnímu stylu vysokoškoláků generace Z. Příklady lze nalézt v hlavním městě i mimo něj: například pražský kampus soukromé univerzity VŠEM poskytuje ubytování i vysokoškolákům mimo tuto instituci. V Ostravě zejména studenti Ostravské univerzity a VŠB − Technické univerzity Ostrava využívají zdejší Kampus Palace. Za kampus lze považovat i plzeňský areál Unicity od developerské společnosti Daramis, realizovaný postupně ve třech etapách. Ten těží z bezprostřední blízkosti Západočeské univerzity a po dokončení bude čítat šest samostatných budov s více než 540 byty i komerčními jednotkami. Pokud jde o studentské domy, jednou z prvních vlaštovek v Praze se stal studentský dům U Průhonu v Holešovicích, jehož developerem a provozovatelem je společnost ZEITRAUM. Aktuálně poskytuje 138 lůžek a díky rekonstrukci dalšího patra v blízké budoucnosti svou kapacitu ještě navýší. Cena ubytování v jednolůžkovém pokoji včetně všech služeb je cca 10 500 korun měsíčně. "Podle našich zkušeností dnes vysokoškoláci u svého bydlení nejvíce oceňují služby ve vyšší kvalitě, moderní prostředí a bezproblémový přístup k technologiím. Proto jsou designově zařízené pokoje v našich studentských domech plně vybaveny funkčním nábytkem, kvalitními postelemi, matracemi, lůžkovinami i nádobím. Každý pokoj má vlastní koupelnu a WC. Součástí jednotlivých domů je to, co mladým lidem jejich bydlení zpříjemní a usnadní: wi-fi v celé budově, studovny i prostory pro relaxaci, vybavené kuchyně s komunitním zázemím, občerstvovací automaty, vlastní prádelna či speciální prostory pro uložení kol a zavazadel. Ve všech domech je nepřetržitě fungující recepce a ostraha," říká Lukáš Drásta, Head of Business Development společnosti ZEITRAUM.

Vzhledem k vysokému zájmu o studentské bydlení v domě U Průhonu rozšiřuje ZEITRAUM v novém akademickém roce 2019/2020 portfolio studentského bydlení v Praze o další tři zrekonstruované budovy v Praze 3 (Seifertova 55), v Praze 7 (Na Šachtě 5) a v Praze 10 (Holandská 36). Ty jsou určené pro dlouhodobé i krátkodobé ubytování vysokoškoláků − a to jak individuálních zájemců, tak i univerzitních skupin, neboť ZEITRAUM spolupracuje s více než dvaceti vysokými školami z ČR i ze zahraničí. "Poměr individuálních studentů a univerzitních skupin je v našich budovách třicet ku sedmdesáti. Přestože zahraniční studenti stále tvoří většinu, v poslední době zaznamenáváme nárůst počtu českých studentů. V návaznosti na dosavadní úspěšnou spolupráci nyní uzavíráme s univerzitami několikaleté smlouvy s garantovaným počtem lůžek; v budově jim tak například poskytujeme celé patro," upřesňuje Zdena Noack, ředitelka společnosti ZEITRAUM, která se chystá svůj koncept rozšiřovat i do dalších tuzemských univerzitních měst.

Velký potenciál studentského bydlení v hlavním městě vidí i další developeři. Například společnost Karlín Group v partnerství s německou firmou International Campus postaví v Holešovicích poblíž stanice metra a vlakového nádraží rozsáhlý projekt zahrnující 529 studentských apartmánů se souvisejícími službami. Ten by měl vysokoškolákům začít sloužit na počátku akademického roku 2020/2021, tedy zhruba za rok.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.

Související