Na neefektivitu stavebnictví upozorňoval už v roce 2014 při své návštěvě České republiky britský profesor Stephen Lockley, přední odborník na informační modelování budov (BIM). Zmiňoval zejména to, že 92 procent klientů považuje výkresovou 2D dokumentaci za nedostatečnou, 37 procent materiálu použitého na stavbě se stává odpadem, 30 procent staveb je dražších, než byl původní předpoklad, a 10 procent ceny projektu připadne na jeho změny.

Cestou, jak do procesu navrhování, realizace a správy nemovitostí vložit větší přesnost a zohlednit také časové a finanční hledisko, je informační systém budovy tzv. BIM (Building Information Modelling) ve své nejrozšířenější verzi 5D. Největší budovou, která kompletním procesem prošla, je nová centrála ČSOB v Praze − Radlicích. Byla projektována, realizována a je také spravována v systému BIM.

Co je to BIM 5D?

BIM 5D je informační model budovy zahrnující 3D vizualizace budovy, který zároveň sleduje další klíčová kritéria: čas a peníze. K plně digitalizovaným datům mají přístup všichni členové realizačního týmu (investor, architekt, projektant a odborné stavební profese). Dojde-li v jakékoliv digitalizované fázi navrhování a výstavby k úpravě, model vše přepočítá a ukáže, jak daná změna ovlivní termín dokončení a schválený rozpočet. Investor (developer, veřejný sektor ale i soukromá osoba) tak hned ví, jak mu daná změna může prodražit a prodloužit stavbu.

Jaké jsou přednosti BIM 5D?

Na výhody informačního modelu budovy BIM 5D jsme se zeptali Martina Malého, ředitele projekční kanceláře ARCHCOM, která se na tuto nejrozšířenější verzi BIM specializuje.

Martin Malý, ředitel projekční kanceláře ARCHCOM

V současné době s BIM pracují přední developerské společnosti − například Skanska nebo Penta Real Estate. První vlaštovky vidíme také na straně veřejného sektoru: v BIM byla letos v červnu úspěšně realizována nová školní tělocvična za 90 milionů korun v Třinci a v BIM se připravuje také nové sídlo NKÚ v pražských Holešovicích. Navíc od roku 2022 by měly být všechny nadlimitní zakázky zadávané státem či veřejnoprávními institucemi realizovány v BIM.

Co považujete za největší výhody BIM 5D?

Přednosti jsou z mého pohledu projektanta a projektového manažera dvě: zaprvé schopnost propojit zdánlivě nesourodá data do jednoho virtuálního modelu stavby, eventuálně technologického celku, a zadruhé skutečná kooperace týmu na stavebním projektu v reálném čase.

Jakou to má výhodu pro developera a pro dodavatele?

V první řadě je to propojení virtuálního modelu stavby s finančními hledisky projektu (cost management, stavební rozpočtování, změnové řízení). Dále bych zdůraznil prokazatelně větší preciznost a spolehlivost dat ve výkazech výměr, detailech, sledování kvality a dokumentace. Vše je v podstatě on-line. Nezanedbatelný význam má také zrychlení procesů změnového řízení a koordinace na stavbě, což jsou dvě základní komplikace všech staveb kdekoli na světě.

Co se Vám v praxi nejvíc osvědčilo?

Jednoznačně zavedení principu virtuálního modelu BIM 5D už od fáze koncepční studie, protože následné úpravy projekt v podstatě jen zpřesňují. Projektant je schopen investorům a konzultantům podávat průběžné informace o finanční nákladovosti a vytvářet variantní řešení projektu. Spolupráce a koordinace několika geograficky vzdálených projekčních týmů je plynulá, okamžitá a s minimem klasických komunikačních šumů.

Co byste doporučil developerům/dodavatelům při přechodu na BIM? Na co se nejvíc připravit, jaké jsou největší rozdíly oproti papíru?

Je to především o mentálním nastavení každého účastníka výstavby, aby byl schopen efektivně spolupracovat ve virtuálním modelu. Hlavní činností celého týmu je s danými kapacitami zkoordinovat developera, investora a vnější prostředí tak, aby realizoval řešení vhodné po cenové, technické i provozní stránce. A k tomu BIM 5D virtuální model pomáhá. Usnadňuje koordinaci a změny online.

Budova FIVE v Praze 5, developer: Skanska
Budova FIVE v Praze 5, developer: Skanska
Foto: archiv redakce RealityMIX magazínu

Jak je možné BIM využít v rámci dlouhodobé správy budovy?

Jedním z cílů BIM standardu je zjednodušit přechody mezi jednotlivými fázemi stavebního projektu, tedy i mezi dokončením stavební výroby a uvedením díla do provozu. BIM řešení je schopno nést ve virtuální podobě veškerá možná data o jednotlivých konstrukcích, materiálech, výrobcích, požadavcích na uživatele, dokumentaci a podobně, a udržovat to v jedné databázi pro potřeby profesionální správy budovy (FM). Proto není správná otázka, jak je možné využít BIM pro FM, ale proč ho ještě FM subjekty nepoužívají v měřítku, v jakém je dnes připravený k použití?

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.

Související