Před zateplením fasády je dobré si vše spočítat

Pokud plánujete zateplení domu, určitě se neobejdete bez tepelného izolantu, který ovlivní energetickou bilanci stavby i její finální rozměry. Proto by investoři neměli výběr izolačního materiálu podceňovat. Na první pohled je trh s izolacemi přesycený − ve stavebninách najdete různé materiály od polystyrenu až po ekologické a přírodní produkty, jako je třeba konopí. Mezi jednotlivými materiály jsou přitom značné rozdíly. Aby stavba dosáhla požadovaných tepelných vlastností, je nutné zvolit správnou tloušťku, která je u každého izolantu jiná. Zatímco v některých případech bude stačit 15 cm polystyrenu, jinde bude nutné použít 16 cm dřevní vlny, aby byly energetické úspory smysluplné.

Slabší, ale účinnější

Výpočet před samotným rozhodováním, jakou izolaci použít, je proto nezbytný. "Pozorujeme, že projektanti se naučili navrhovat izolace důkladněji. Při zateplování se tak sníží prostup tepla konstrukcí až desetkrát. Tím se výborně využije potenciál úspor," říká Karel Srdečný, energetický poradce ze společnosti EkoWATT. V minulosti se podle něho navrhovalo spíš decentnější zateplení, takže potenciál úspor se nevyužil naplno. Zatímco dříve se používaly polystyrenové desky třeba o tloušťce pěti až šesti centimetrů, dnes se běžně pracuje s izolanty o tloušťce 14 až 20 centimetrů.

Tloušťka použité izolace pochopitelně prostorově ovlivní stavbu, s tím se musí v projektu počítat. V případě, kdy není možné přidat pořádnou vrstvu izolačního materiálu, může pomoci volba vhodného izolantu. "Pro stavby, kde není dost místa pro masivní vrstvu izolace, je možné použít například desky z PIR pěny, které izolují asi o třetinu lépe než třeba desky ze skelné vaty. Cena těchto materiálů už je relativně nízká," dodává Karel Srdečný.

Trendu, kdy se izolace stávají slabšími a současně dobře izolují, si všímá i Štěpán Lášek ze společnosti Knauf Insulation. "Patrná je snaha zmenšovat tloušťku stavebních konstrukcí a zároveň zlepšovat tepelně-izolační parametry staveb. Izolanty se navíc zkvalitňují také po stránce požární odolnosti. Vylepšují se i akustické vlastnosti, což je reakce na zpřísňující se legislativu," vysvětluje.

Dalším aspektem, který je třeba při výběru izolace zohlednit, je váha. Zvlášť konstrukce starších budov, které mají být zateplené, nemusí být na masivní vrstvu izolantu připravené. I v tomto případě může pomoci volba materiálu. Například už zmíněná PIR izolace je nejen tenká, ale i lehká, takže pomáhá minimalizovat namáhání stavby. To je užitečné mimo jiné i při zateplování plochých střech. Například běžně používaná izolace z minerální vlny je oproti PIR izolaci pětkrát až desetkrát větší.

Sláma nachází uplatnění hlavně při stavbě ekologických domů. Kombinuje se s nepálenými cihlami nebo hliněnými omítkami.

Zateplení domu by mělo nějakou dobu vydržet. Jedním z důležitých kritérií je proto chování izolace v průběhu času. Rozhodující je tedy životnost materiálu. V tomto ohledu má dobré vlastnosti jak hojně používaný polystyren, tak minerální vlna. Prvotřídních parametrů dosahuje také PIR izolace, která má uzavřené buňky, a tím pádem odolává vodě i vodní páře, takže v čase nemění svůj tvar.

Pěnové tepelné izolace

K nejpoužívanějším pěnovým izolacím patří polystyreny nebo polyuretany. Pravděpodobně nejběžnějším materiálem je expandovaný pěnový polystyren známý pod značkou EPS. "Při zateplování stěn se stále častěji používá šedý polystyren s příměsí grafitu, který izoluje lépe než polystyren bílý," dodává Karel Srdečný.

Před zateplením fasády je dobré si vše spočítat

Další 4
fotografie

Také u tohoto materiálu je trendem zlepšování izolačních vlastností. Současně se při zateplování staveb používají stále větší tloušťky izolantu. "Například izolační polystyrenové desky pro zateplení soklu a spodní stavby prodáváme až do tloušťky 300 milimetrů. Použití takové tloušťky materiálu pomáhá splnit požadavky pro energeticky úsporné stavby, tedy nízkoenergetické a pasivní domy," vysvětluje Jakub Richter, obchodní ředitel Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s.

Nejnovějším a také nejvýkonnějším typem EPS jsou desky označované jako GreyWall Sun Protect. "Vyrábíme je z nejlepších dostupných surovin na trhu, takzvanou technologií do forem. Tím zajišťujeme řadu unikátních vlastností. Desky jsou opatřené bílou lícovou povrchovou vrstvou, která umožňuje montáž i na přímém slunci, zatímco standardní šedé EPS desky vyžadují stínění sítěmi. I tyto desky vyrábíme až do tloušťky 300 mm, a jsou tedy vhodné i pro nízkoenergetické a pasivní stavby," dodává Jakub Richter.

Dalším druhem polystyrenu je XPS neboli extrudovaný polystyren, který výrobci dodávají nejčastěji jako desky s polodrážkou nebo hranou. XPS se používá hlavně pro zateplování soklu nebo při izolaci základových desek. Výhodou tohoto materiálu je nenasákavost, takže ho lze použít i ve vlhkém prostředí, využívá se proto také jako součást hydroizolace. Minusem je, že nemá ochrannou vrstvu proti UV záření, takže je nutné ho před slunečním žárem chránit.

Polyuretanová pěna, známá pod zkratkou PUR, je rovněž dlouhodobě používaným stavebním izolačním materiálem. V současné době ji nahrazuje PIR neboli polyisokyanurátová pěna. Má jemně strukturované póry, dobře izoluje vlhkost i vodu, je ale nutné chránit ji před UV zářením. Výčet pěnových tepelných izolací pak doplňuje pěnové sklo, reflexní tepelná izolace nebo vakuová izolace.

Minerální vlna

Minerální vlna patří k dalšímu typu hojně používaných izolací. Vyrábí se tavením hornin, většinou čediče nebo křemene, produktem je pak kamenná nebo skelná vlna. Izolace z minerálních vln mají nízký difúzní odpor, což znamená, že propouští páry a dům tak může dýchat. Jinak řečeno, pokud v obvodové zdi kondenzuje vlhkost, může se odpařovat ven. Proto se minerální vlna používá hlavně v difuzně otevřených konstrukcích nebo u dvouplášťových střech. "Minerální vlna je vhodná také při výstavbě dřevěných domů, je to přírodní materiál, který lze snadno kombinovat s nosnou konstrukcí ze dřeva. My při výrobě používáme patentovanou metodu pojiva vláken izolantu, takže výroba je zcela ekologická," doplňuje Štěpán Lášek z Knauf Insulation.

Skelná izolace je pak podle Jakuba Richtera vhodná i pro zateplení šikmých střech. "Má skvělé tepelněizolační vlastnosti a výborné akustické vlastnosti z hlediska pohlcení zvuků. Skvělé parametry má i součinitel tepelné vodivosti. Díky svým vlastnostem je materiál vhodný pro použití tam, kde je investor limitovaný místem. Standardního účinku zateplení dosáhnete i při menší tloušťce této izolace. Každá role tohoto materiálu je navíc opatřena speciálním úchytem pro snadnější manipulaci. Jednoduše tak odnesete na určené místo dvě role oproti původní jedné," dodává.

Přírodní materiály

Další kategorii izolantů tvoří přírodní materiály. Jedná se hlavně o konopí, celulózu nebo slámu. Konopí pěstované pro technické účely se zpracovává na konstrukční desky i tepelněizolační materiály dodávané v podobě desek nebo rouna. Pro hůře dostupná místa je možné použít konopnou foukanou izolaci. Hlavní výhodou je odolnost proti vlhkosti, pevnost a zdravé mikroklima. Konopné izolace mají také vysokou tepelnou kapacitu, takže se ani v horkém létě nepřehřívají.

Celulóza se vyrábí z recyklovaného novinového papíru, kdy se roztrhaný novinový papír míchá s dalšími přísadami, které zajistí, aby odolával škůdcům, plísním i ohni. Rozemletá směs se pak fouká nebo vyplňuje dřevěné desky používané pro stavbu dřevostaveb. Při foukání celulózy je třeba počítat s tím, že si materiál bude sedat, proto se hmota zhutňuje. S ohledem na použitou surovinu je celulóza nasákavá, váže na sebe vlhkost zdiva a rovnoměrně ji předává dál. Kromě dřevostaveb se používá také v pasivních domech.

Sláma pak nachází uplatnění hlavně při stavbě ekologických domů. Kombinuje se s nepálenými cihlami nebo hliněnými omítkami. Její využití je pestré − izolovat s ní lze nejen obvodové zdivo, ale třeba i střechu. Používat se může i jako nosný konstrukční materiál nebo doplněk nosného systému. Při spojení s hliněnou omítkou se zlepšuje požární odolnost slámy. Nevýhodou je pouze nízká odolnost vůči vlhkosti.

Jakou izolaci vybrat?

Při výběru izolace je třeba zohlednit aktuální stav domu, požadavky na úsporu energií i konkrétní vlastnosti materiálu. "Jiná izolace se hodí do střechy a jiná do stěnových konstrukcí nebo kontaktních fasád. Parametry je třeba posoudit ve vztahu ke konkrétní stavbě, protože použití izolantu může být ovlivněno i požadavky technických norem. Klíčovým ukazatelem je součinitel tepelného prostupu, který určuje míru izolační schopnosti materiálu. Dále pak odolnost vůči požáru, akustické parametry, částečně i rozměry a materiál izolantu," vysvětluje Štěpán Lášek.

Také podle Karla Srdečného je třeba zvážit technické parametry i místo, kam izolant přijde. "Například u rekonstrukcí doporučujeme zvážit použití vakuové izolace do podlah nebo do střech, kde je někdy málo místa. S výrazně menší tloušťkou se dosáhne dobrého izolačního efektu," konstatuje.

Protože je na stavby i rekonstrukce kladeno velké množství požadavků nejen z hlediska správného konstrukčního řešení, ale také z hlediska legislativních předpisů, měl by se do výběru izolace zapojit projektant. "Samozřejmě je při výběru podstatná i kvalita materiálu, rozpočet a dostupnost produktu," doplňuje Jakub Richter ze Saint-Gobain. Právě dostupnost izolace na trhu může celou situaci zkomplikovat. I když je izolací plno, konkrétní materiál může být těžké sehnat. "Poptávka je totiž velká a stavebníci i dodavatelé mají občas problém konkrétní produkt dostat. Vliv na to mají dotační programy pro fyzické osoby i pro obce a podnikatele," dodává Karel Srdečný.

Úspory při vytápění i chlazení

Správně vybraná a aplikovaná izolace ušetří nejen náklady na vytápění, ale také na chlazení, což investoři ocení během topné sezony i v případě horkého léta. Finanční úspora za vytápění může být 50 až 80 procent. "Ovšem může to být i radikálně méně, pokud se zatepluje nedostatečnou měrou nebo je zateplení provedeno neodborně," upozorňuje Štěpán Lášek. Do celkové úvahy je třeba připočítat i fixní náklady spojené se zateplováním, které investor zaplatí, ať už zatepluje slabým izolantem, nebo silnou vrstvou. "Rozdíl v ceně poddimenzovaného zateplení vůči plnohodnotnému nemusí být proto nijak zásadní a byla by škoda už po několik letech litovat nedostatečného zateplení. Mnoho domů v České republice je nyní zateplováno svépomocí a na základě empirických zkušeností, což s sebou přináší technologické chyby a omezenou možnost čerpat dostupné dotace," dodává Lášek.

Zateplování v České republice nyní podporuje hlavně program Nová zelená úsporám. Majitelé rodinných domů mohou už od roku 2014 získat příspěvek na izolaci fasády, výměnu oken nebo na pořízení tepelného čerpadla či fotovoltaiky. Podle Lucie Früblingové, tiskové mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR, který má dotace na starosti, se lidé zajímají hlavně o zateplování domů. "Největší zájem je o dotace na zateplení stávajících rodinných domů. Z celkového počtu přijatých žádostí tvoří tyto žádosti 45 procent," uvádí. Od spuštění programu před pěti lety lidé podali žádosti za 10,25 miliardy korun, vyplaceno jim zatím bylo 5,39 miliardy. Průměrná dotace je 255 tisíc korun, ale maximální příspěvek se může vyšplhat až na 550 tisíc. "Záleží na tom, zda se jedná o dílčí, nebo komplexní zateplení. Obecně totiž platí, že čím více energie žadatel renovací uspoří, tím vyšší dotaci získá," dodává Lucie Früblingová.

Dotační program podle Štěpána Láška motivuje majitele domů, aby se energetickou efektivitou svého obydlí zabývali. Kromě umoření investice do zateplení budoucími úsporami energií je možné snížit náklady o výši státní dotace. Ta je založena na mnoha proměnných a může dosáhnout až 50 procent nákladů na zateplení. Je tedy optimální kombinovat příspěvek na zateplení se souběžnou dotací na zdroj vytápění, řešení odpadních vod nebo na pokládku zelené střechy," dodává.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.