O dřevostavby je v posledních letech velký zájem, jaký je jejich podíl mezi rodinnými domy?

Když jsme před 20 lety s dřevostavbami začínali, tak tvořily jedno procento z celkového počtu ročně zahájených staveb. Dnes je to 16 procent, takže nárůst je poměrně významný.

Pro koho dřevostavby nejčastěji stavíte?

Z 90 procent jsou to mladí lidé, tak kolem 30 let, kteří zakládají rodiny. Jsou relativně dobře situovaní, mají finance a chtějí mít rychle a bezstarostně postaveno. Pak jsou to lidé, kteří odcházejí do důchodu a chtějí si na stáří postavit domek.

Změnily se za ty roky, co se dřevostavbám věnujete, i technologie, které při výstavbě používáte?

Určitě je vidět velký technologický pokrok. Především se mnohem významněji izoluje. Používá se dvojnásobné množství izolací než před dvěma dekádami. V posledních letech se také více řeší, jak izolace fungují. Nejde o zimu, v dřevostavbách je dobře i ve velkých mrazech. Problémem ale může být přehřívání, pokud není dům postavený dobře.

30 let

O dřevostavby mají největší zájem mladí lidé kolem třiceti let, kteří zakládají rodiny, mají finance a chtějí mít rychle postaveno.

Jak se k přehřívání staví investoři? A jaké řešení pro ně máte?

Lidé o přehřívání dřevostaveb příliš informovaní nejsou. Bohužel na to, že je v domě horko, mohou přijít, až když je postavený. Dřevostavba, která se přehřívá, není realizovaná dobře. Přehřívají se i zděné stavby, které mají obytné podkroví a dřevěnou střechu. Zásadní vliv má podcenění konstrukce střechy.

Kde ještě lidé chybují, když si vybírají dřevostavbu?

Předzvěstí potíží je tlak na cenu, kdy si investor vybere nejlevnější izolanty. Pak jde o úroveň řemeslné práce. Zásadní je obálka domu. Pokud ji lidé podcení a dodavatel jim vyjde vstříc, aby o zakázku nepřišel, stavba bude špatně izolovat a může se přehřívat.

Z čeho nejraději stavíte vy, jaké izolační materiály doporučujete?

My používáme jako hlavní izolant foukanou celulózu, což jsou v podstatě rozemleté noviny. Z vnější strany domu pak přijde dřevovláknitá deska, která zajišťuje dostatečnou akumulaci. Díky tomu se dostáváme na dobré hodnoty takzvaného fázového posunu teplotního kmitu. Ten značí dobu, za níž se teploty na vnějším plášti konstrukce projeví na vnitřní straně stěny. U našich stěn i střešních plášťů se dostáváme až na 16 hodin, což je naprosto dostačující a srovnatelné se zděnou stavbou.

Do stavby dřevěného domu promlouvá i geografie − v našich podmínkách musí být uzpůsoben jak pro zimu, tak pro léto…

Ano, my jsme zrovna v takovém podnebném pásmu, kde musíme myslet na obojí. Třeba Italové budou řešit jen teplo a v severských státech zase jen zimu. Někdy jsou pak vidět stavební hlouposti, kdy se třeba použije dřevo místo betonu, přitom každý materiál má jiné zákonitosti.

Mýty o dřevostavbách

1. Shoří jako papír
Stejně jako jiné konstrukční systémy, splňují také dřevostavby předepsanou požární odolnost. Dřevo sice dobře hoří, ale není tak jednoduché ho zapálit, jak by se mohlo zdát. Mohutný trám nebo deska z masivního dřeva ohni velmi dlouho vzdorují.

2. Nic nevydrží
Životnost kvalitně postavené dřevostavby je srovnatelná s běžně stavěnými zděnými domy. Dřevěná nosná konstrukce je chráněna před vnějšími vlivy a stárne velmi pomalu. Řada historických objektů ze dřeva je důkazem, že za vhodných podmínek může stavba vydržet stovky let.

3. Sežerou je plísně a brouci
Už zmíněná konstrukční ochrana zabraňuje nežádoucí vlhkosti, která může být zdrojem problémů. Při kvalitním provedení všech detailů i technologické kázni během realizace je možnost napadení dřeva plísní nebo škůdci minimální.

4. Je v nich všechno slyšet
Pevná a hmotná konstrukce ze dřeva počítá s eliminací kročejového hluku i vzduchovou neprůzvučností. Měkčí povrchy dřevostaveb navíc tolik neodrážejí zvuk, takže v domě není ozvěna, jaká se může objevit ve zděných stavbách.

5. Spláchne je velká voda
Voda v domě, postaveném z jakéhokoliv materiálu, je vždy nepříjemná. V případě dřevostaveb usnadňuje situaci montovaná konstrukce, kterou lze částečně rozebrat a urychlit vysychání. U dřevostaveb z masivních dřevěných panelů jde alespoň odstranit izolace.

Jaké zákonitosti má právě dřevo, s čím je třeba počítat?

Dřevo je pružné a v čase při zatížení podléhá průhybu. To je vidět například na dřevěných balkonech, kdy velké přesahy klesají. S tím je třeba počítat a průhybům buď zamezit, nebo některé věci nestavět.

Jaká další specifika mají dřevostavby? Je nutné se o ně starat jinak než o běžné domy?

Žádnou speciální péči nevyžadují. Dřevěné fasády je třeba ošetřit, to ano. Dnes je trend vytvářet dřevěné fasády z modřínu bez jakéhokoli nátěru. Je ale nutné počítat s tím, že toto dřevo po letech zešedne, až zčerná. Jinak ale mají dřevěné domy dlouhou životnost, podívejte se třeba na stovky let staré roubenky.

Jaké fasády doporučujete vy?

Nejčastěji na fasádách kombinujeme omítky a dřevěné prvky. Na dřevo pak radíme použít kvalitní lazuru, na té by se nemělo šetřit. Nejkvalitnější jsou ty ze severských zemí, jako je Dánsko nebo Finsko, protože Skandinávci mají zkušenosti s drsnými povětrnostními podmínkami a hlavně s dřevostavbami.

Mnoho lidí si dřevostavbu představuje jako srub nebo roubenku, ale stavebních systémů a postupů je více…

To ano, vedle roubenky a srubu se používají třeba celostěnové dřevěné panely nebo sloupkové konstrukce původem z Ameriky, kterým se říká 2by4, protože jsou dva palce na čtyři palce. Ale u nás se izoluje mnohem více než ve Spojených státech, takže tyto rozměry u nás neplatí. My pracujeme právě se sloupky. Mezi ně pak přijde dřevěná deska, kterou si sami vyrábíme. Vše vzniká u nás na hale, na stavbu už jede hotový panel včetně izolace.

Stavíte domy na klíč, nebo dáváte lidem prostor, aby se zapojili, pokud chtějí?

Máme tři varianty. Stavebnici, ale tu si za celou dobu objednal jen jeden člověk a stejně jsme mu pomáhali, potom hrubou stavbu a stavbu na klíč. Domluvíme se na čemkoli, třeba když má investor známého instalatéra, není problém, aby se zapojil jen v určité fázi projektu. Minimum, které vždy chceme realizovat u hrubé stavby, je kompletní střecha a vložení izolací, protože na nich opravdu záleží.

Jako jedna z výhod dřevostaveb bývá zmiňována rychlost výstavby právě díky prefabrikovaným dílům. Kolik času v praxi reálně potřebujete?

Nejdéle z celého procesu trvá vyřízení stavebního povolení. Když jde vše dobře, může stavba začít po šesti měsících. Samotná výstavba pak zabere v průměru tři měsíce. Ale jsme držiteli oficiálního rekordu, kdy jsme dřevěný dům postavili za 20 hodin a 40 minut.

Pak je tu vždy otázka ceny − jsou dřevostavby dražší, nebo levnější než tradiční domy?

V celé Evropě jsou dřevostavby dražší než rodinné domy z cihel, ale na českém trhu prostě nesmíme jít s cenou vysoko. Dá se říci, že dobrý zděný dům je cenově srovnatelný s dobrou dřevostavbou. Co může dílo prodražit, jsou technologie, například rekuperace, tepelná čerpadla nebo solární panely.

Čím je nejlepší v dřevostavbách topit?

Vůbec nejrozumnější je kombinace krbových kamen a přímotopů. Tepelné ztráty jsou totiž malé a dřevo je stále nejlevnější zdroj tepla. Navíc na přímotopy lze získat výhodnější tarifní sazbu neboli noční proud. Když to vztáhnu na svůj dům, tak vytápíme plochu 160 metrů čtverečních a ročně spálíme 10 prostorových metrů dřeva. Topení dřevem je jednoduché a nenáročné, občas přiložíte, jednou týdně vynesete popel, a můžete jím pohnojit třeba trávník. Pokud je topeniště v obytné místnosti, tak to má ještě jednu výhodu. Aby kamna táhla, potřebují vzduch, takže je nutné větrat mikroštěrbinou v okně, což je v zimě důležité, protože kam nemůže slunce a vzduch, tam chodí lékař.

Ing. Jaromír Eisman (65)

Narodil se roku 1954. Firma Palis, kterou založil v roce 1991, je držitelem několika ocenění, jako Grand Prix - FOR ARCH 2002 a 2007, Rekordman roku 2008 za stavbu domu za 20 hodin a 40 minut a získala také ocenění Stavba roku Plzeňského kraje 2018. Společnost je členem Asociace dodavatelů montovaných domů a držitelem Dokumentu národní kvality.

Ing. Jaromír Eisman

Jak se s ohledem na přísun čerstvého vzduchu díváte na rekuperaci?

Nevidím v ní zas tak velký přínos, protože v době, kdy ji nejvíc potřebujete, tedy v zimě, klesá její účinnost. Při minus 20 stupních bude mít účinnost třeba jen 30 procent, protože jinak by zamrzala. Výrobci běžně uvádějí průměrnou účinnost kolem 80 procent, ale to je v podstatě za laboratorních podmínek. V nejtěžších mrazech účinnost takto vysoká být nemůže, není to fyzikálně možné.

Dřevostavby jsou často považovány za ekologické bydlení. Také to tak vnímáte?

Dům ze dřeva váží třetinu toho, co zděná stavba. V tomto ohledu je úžasná úspora na dopravě. Nepřeváží se tuny materiálu. Navíc dřevostavby realizují většinou lokální firmy, a tak není nutné dopravit cihly třeba z druhého konce republiky. My sami si vše připravujeme od začátku do konce, dřevo bereme z okolí. A co se týká případné likvidace vysloužilého domu, tak je pochopitelně levnější, snazší a ekologičtější než u zděných domů.

Jaká budoucnost podle vás dřevostavby čeká?

To vím téměř jistě! Protože je nedostatek řemeslníků a bude jich ještě méně, tak budou chybět profese, jako je elektrikář, sádrokartonář nebo instalatér, a dojdeme do fáze, že se toho co nejvíc bude vyrábět přímo ve výrobní hale a zkrátí se doba montáže. I to je důvod, proč dřevostavby zvítězí nad zděnými domy, protože prefabrikaci u cihlových staveb prostě neuděláte.

Je při výrobě dřevostavby v dílně prostor i pro robotizaci nebo automatizaci?

Prostor tu rozhodně je, ale automaty a roboti jsou pořád ještě dražší než pracovní síla. A navíc i k automatu potřebujete lidi, třeba inženýry, kteří ho naprogramují. Automaty a roboti zcela jistě přijdou, ale bohužel s nimi přijde i unifikace bydlení a bude se ztrácet individualismus ve výstavbě.

Nejčastěji na fasádách kombinujeme omítky a dřevěné prvky. Na dřevo pak radíme použít kvalitní lazuru, na té by se nemělo šetřit.

Na co by se měl zaměřit investor, který právě zvažuje stavbu dřevěného domu?

Hlavně by si měl dobře vybrat realizační firmu. Nejlépe ať do podniku zajede a podívá se, jak funguje. Potom je dobré prohlédnout si už realizované domy, ale nikoli novostavby, ty jsou pěkné všechny. Lepší je zajít do 10 let starého domu, ten ukáže kvalitu. Pomoct můžou i reference na webu, ale tady bych byl opatrnější a u těch negativních bych se klidně firmy zeptal, jak komplikace řešila.

Doporučujete a stavíte typové domy?

Typové domy v katalogu máme, ale spíš proto, aby lidé viděli, kolik stojí domy o různé velikosti a dispozici. Nikdy jsme nepostavili dva stejné domy, vždy je třeba modifikace. Investor by si měl zvolit způsob života − říct si, kolik bude mít dětí, jak dlouho je chce mít doma, jestli si k sobě vezme staré rodiče. Navíc by velikost a dispozice domu měly dávat smysl. Děti doma budou třeba 20 let, ale lidský život je delší, trvá 80 let.

Je podle vás architekt pro dům přínosem?

Spolupráce s architektem se určitě vyplatí, protože typový dům může stát jen na jednom typu pozemku. Architekti za sebou mají desítky realizací, a tak vidí, jak dům zakomponovat do prostoru, aby to dávalo smysl. Často se říká, že architekti dům prodražují, ale není to pravda. Když si vezmete, že metr čtvereční obytné plochy stojí mezi 25 a 30 tisíci korunami a za architektonickou studii dáte 40 až 50 tisíc korun, tak když vám architekt ušetří zbytečné dva metry čtvereční plochy v předsíni, je zaplacený. Dům je životní investice, a tak by se k ní mělo přistupovat.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.

Související