Kdo jsou vaši klienti? Nechávají návrhy na vás, nebo mají naopak zcela konkrétní představy?
Všem říkáme, ať hlavně nemají žádné konkrétní představy. Protože je důležité, aby se na začátku uvažovalo trochu abstraktně. Nejdůležitější je oprostit se od předem daných představ a předsudků, přistupovat k projektu s co nejotevřenější hlavou. Není možné soustředit se jen na jednu věc. Každý projekt je jiný, má jiné zadání, umístění a je třeba k němu tak přistupovat. Není proto dobré, když klient přinese fotku něčeho, co by chtěl stejně. Každý žije totiž jiný život na jiném místě.
Co vás všechno zajímá o lidech, kteří budou ve stavbě žít?
Všechno. Potřebujeme samozřejmě vědět standardní věci, tedy kolik chtějí místností, kolik ložnic. Jestli má být kuchyně spojená s obývacím pokojem, nebo ne, jestli má mít koupelna sprchu, nebo vanu. Také bychom ale měli vědět, jaké mají koníčky a jakým způsobem žijí. Jsou rodiny, které pobývají hlavně v kuchyni u stolu, jiné se naopak často dívají na televizi nebo tráví čas ve svých pokojích.
Stodola stará 150 let není na českém venkově nic neobvyklého. Ve středočeské obci Ohaře se ale podařilo takovou stavbu adaptovat na rodinný dům. Původní kamenná stavba tvoří sarkofág pro vnitřní budovu, která je na původní konstrukci nezávislá. Výhody interiéru stodoly, tedy velikost prostoru, výška či průhled do krovu přitom zůstaly zachovány.
Historická stavba je zbavena přístavků a částečně i vyzdívek mezi nosnými sloupy. Kostru staticky fixují táhla a cihelné vyzdívky nahradilo horizontální laťování. Zasazení nové fasády dovnitř původní stodoly navíc zajišťuje dostatečné zastínění a vytváří v interiéru pocit intimity.
Půdorys domu tvoří dva navzájem kolmé hranoly. V delším je obytná část, ze severu na něj navazuje ložnice. Hlavní vchod je na východě. Z chodby se šatnou se vstupuje do obytného prostoru, který tvoří kuchyňský kout s jídelním stolem a obývací část navazující na terasu. Chodba vpravo od vstupních dveří odděluje ložnici s koupelnou od pokoje pro hosty. Součástí obytného prostoru je i jednoramenné schodiště do patra, kde jsou dětské ložnice a další koupelna. Zajímavostí je, že majitelé provedli větší část stavby svépomocí. Zkušenost a cit je ale vedl většinou správným směrem, takže výsledek rozhodně stojí za to.
Zpočátku tedy zjišťujete záměr a účel stavby a předkládáte první návrhy. Jak dlouho tato fáze trvá?
První fáze studie trvá minimálně tři měsíce a proběhne při ní několik schůzek. Skoro každý to chce urychlit, ale potom sám zjistí, že to vlastně nejde. Protože jednak my potřebujeme nějaký čas na práci, jednak klienti potřebují čas si věci rozmyslet. Takže když postupně předkládáme návrhy, nikdy nechceme, aby se k tomu klient vyjadřoval hned. Doporučujeme se párkrát vyspat, rozmyslet se, poradit. Než začneme pracovat, potřebujeme si ujasnit zadání, protože to je zcela zásadní. Je lepší, aby zadání bylo písemné. Jednak je to pro nás praktické mít vše sepsané, ale má to i další důvod. Člověk se víc zamyslí, když vše musí napsat, a když jsou dva, musí se spolu poradit. Na základě zadání následně předkládáme cenovou nabídku a po domluvě začínáme na projektu pracovat. Samozřejmě se může stát, že se úplně neshodneme. Když se nám zdá něco nesmyslného, snažíme se vysvětlit, že to nemusí fungovat. Poslední slovo má ale samozřejmě klient.
Může se stát, že je tato fáze hotová, ale klient se rozmyslí a přeruší spolupráci? Nebo naopak, někdo se na vás obrátí s žádostí o dokončení realizace započaté jiným architektem?
Samozřejmě se může stát, že projekt předěláváme. Když klient není s návrhem spokojený, hodíme ho do koše a začínáme znovu. Co se týče opačného případu, to pokud možno neděláme. Zaprvé nás nebaví přebírat práci po někom jiném, zadruhé je vždy nutné vyřešit autorská práva, nejde jen tak převzít projekt někoho jiného. Většinou ale ani nemá moc smysl, abychom do toho my jako architekti vstupovali. V dalších fázích je většinová práce na jiných specialistech, klient se v tomto případě může obrátit rovnou na stavaře. Jsou ale kanceláře, které dělají v podstatě jenom studie a dalším fázím se už nevěnují.
Projektujete nové domy, ale děláte i rekonstrukce objektů. Dá se říct, co je jednodušší?
Je samozřejmě jednodušší projektovat nový dům, protože zde architekt může od základů navrhnout všechno tak, jak potřebuje. A hlavně ví, co je navržené. Při rekonstrukci je potřeba vyrovnat se s tím, co už je jednou postaveno. To se často ani pořádně neví, nebo se to zjišťuje. I když se samozřejmě dělají průzkumy předem, mohou se objevit nečekané věci, jak v průběhu projektování, tak v průběhu stavby. Nyní třeba děláme rekonstrukci malé usedlosti na Vysočině. Před opravou půdy jsme si mysleli, že bude stačit vyměnit jenom trámy a střecha zůstane zachovaná. Když to ale prohlédli tesaři, zjistili, že střecha je úplně shnilá a nepůjde ji zachovat.
Předáním hotového projektu práce nekončí
Vaše práce tedy nekončí předáním hotového projektu, pokračujete při samotné stavbě…
Provádíme takzvaný autorský dozor na stavbě, což je činnost, která zajišťuje soulad mezi projektem a stavbou. Protože projekt, to jsou čáry na papíře, často se některé věci mohou vykládat různým způsobem. Je zde vždy spousta detailů, které se musí řešit. Obzvláště u rekonstrukcí je to složitější, mohou se objevit nenadálé skutečnosti. Například až po sundání omítky se zjistí, že zeď je v daleko horším stavu nebo že nějaký trám je špatný.
Nejdůležitější je oprostit se od předem daných představ a předsudků, přistupovat k projektu s co nejotevřenější hlavou.
Spolupracujete i při výběru stavební firmy, která bude váš projekt realizovat?
Existuje jedna fáze, jež se jmenuje spolupráce při zadávání stavby. Reálně se tedy setkáváme se stavebními firmami, abychom jim vše vysvětlili a pomohli jim porozumět projektu. Necháme udělat rozpočet, na základě kterého se následně dělá výběrové řízení, protože málokdo oslovuje jenom jednu firmu. Žádný cílený okruh stavebních firem nemáme, můžeme ale samozřejmě klientovi doporučit, na koho se lze obrátit. Stavební firmy jsou ovšem momentálně velmi vytížené. V době krize spoustu lidí ze stavebnictví odešlo a nyní chybí. Také architektonické kanceláře se potýkají s tímto problémem. Je to dáno tím, že nyní je několik let stavební boom, na druhou stranu před tím se několik let téměř nestavělo.
Vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou a Fakultu architektury ČVUT v Praze. Odbornou praxi získal v ateliéru arch. Zvěřiny, v ateliérech M.A.C. Studio, KNK Architekti, v letech 2002 až 2003 byl členem ateliéru Lennox architekti. Roku 2017 založil spolu s kolegou Jindřichem Starým kancelář Rangherka 5.
Jaké jsou podle vaší zkušenosti důvody, proč se projekt nedokončí?
Těch důvodů je mnoho. Projekty mohou skončit v různých fázích. Ty, u kterých se dodělala studie, se ve většině případů postaví. Nedokončené naopak zůstávají projekty z nějakých důvodů pozdržené na úřadech. Máme takovou zkušenost, že když se projekt zasekne déle než na čtyři roky, už se nezrealizuje. Po těch letech se investorovi změní život natolik, že ztratí důvod k realizaci. To se nám bohužel už několikrát stalo. Důvody pro odklad bývají různé, v jednom případě to bylo proto, že k pozemku ve městě vedla cesta, ale odbor životního prostředí ji neuznal. Trvalo déle než tři roky, než se to celé vyřešilo. V jiném případě šlo o asfaltovanou cestu na pozemku patřícím asi deseti lidem, pod kterým vedla kanalizace. Ta nebyla zkolaudovaná a ještě patřila někomu jinému. Než se to vyřešilo, uběhly tři čtyři roky. A klienti to mezitím vzdali. Někdy je to kombinace, někdy se lidem může změnit život a zároveň mohou přehodnotit, kolik chtějí investovat.
Když přijde čas na samotnou stavbu, může probíhat práce na etapy? Máte s takovými realizacemi zkušenost?
Že se stavby protahují, zejména pak úpravy okolo domů, není nic výjimečného, respektive je to velmi obvyklé. Něco jiného ale je, když to od počátku chce mít investor nějakým způsobem rozdělené na etapy. Nejdřív se může postavit jenom jedna část, nebo se stavba postaví celá a jenom jedna část zařídí, garáž nebo plot se dodělávají později. Takové realizace nejsou výjimečné, ale většinou se jedná právě o stavby, kde je relativně méně financí. U rekonstrukcí to zase může vyplynout z toho, že se dům musí předělávat výrazně víc, než je původní představa. Z tohoto pohledu máme sami několik nedokončených projektů. Nedávno jsme třeba byli na stavbě v Jeseníkách, která probíhá už pátým rokem. Jde ale o chatu, takže tam nikoho netlačí čas, práce se dodělávají postupně. Když ale nehrají peníze až tak velkou roli, klienti samozřejmě chtějí mít rovnou celý dům a stěhovat se do hotového.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.
Předáním hotového projektu práce nekončí
