Když čekali manželé Petráňovi první dítě, rozhodli se, že ho nechtějí vychovávat v činžovním domě. Toužili po nedělní snídani na verandě, zatímco jejich syn si hraje na zahradě. "Nejprve jsme chtěli klasický patrový dům. Ale žádný se nám nelíbil nebo nevyhovoval našim požadavkům. Nejvíce nás oslovil jeden katalogový bungalov. Pozemek jsme dostali od rodičů, takže jsme vyřídili potřebná povolení a začali jsme stavět," popisuje Michal Petráň počátky výstavby nového bydlení. "Nikdo z našich známých v bungalovu nebydlel, museli jsme se ptát na internetu a hodně si okolo toho zjišťovat. Názory byly hodně rozporuplné, ale nás nakonec přesvědčil i výhled do budoucna. Dům je totiž bezbariérový a člověk by měl myslet i na to, že se nebude chtít za 50 let trmácet několikrát denně do schodů," zamýšlí se Petráň.
Netypické domy
Jednopodlažní stavby čtvercového tvaru se střechou s nízkým sklonem. To jsou klasické bungalovy, jaké můžeme vídat v Česku čím dál častěji. Bungalovy k nám přišly ze Spojených států amerických, kde tvoří už od 30. let minulého století standardní předměstský a příměstský rodinný dům. Původně ale pocházejí z koloniální Indie. Jednalo se o místní vzdušné dřevěné obydlí "bangala", které si vládnoucí Britové upravili pro své potřeby. Aby se vojáci nebo úředníci Jejího Veličenstva cítili jako doma, získaly domy některé typické prvky anglické venkovské architektury a verandu. Budovy se skládaly z centrálního obývacího prostoru, jídelny, ložnice, koupelny a kuchyně. Úsporně a rychle realizovatelný typ domu se posléze rozšířil do celého světa. Bungalovy se začaly stavět ve všech zemích od Austrálie po Irsko, největší obliby se ale dočkaly v Severní Americe. Ve Spojených státech se navíc vyvinulo množství svébytných stylů. Liší se materiálem, velikostí, půdorysem nebo třeba různými přístavbami, jako jsou terasa či garáž.
30 %
Vhodně umístěná okna nebo světlovody mohou majitelům bungalovů ušetřit až 30 procent nákladů vynaložených na svícení.
Bungalovy nejsou typickou stavbou středoevropského ražení. Architekti se proto k jejich výskytu v Česku staví přinejmenším rezervovaně. "První vlna bungalovů v 90. letech byla dokonalým vítězstvím marketingu. Ty kolonialistické prvky působily půvabně a exoticky. Všichni takový dům chtěli, ale nikdo z nich nevěděl proč. Svou roli nejspíš sehrály i americké seriály, v nichž jde o typické obydlí úspěšných středostavovských Američanů. Když si člověk něco takového postavil, dával tím najevo svůj nově nabytý společenský status. Měl snahu odlišit se od souseda v šumperáku, komfort bydlení byl až druhořadý," osvětluje porevoluční boom bungalovů v Česku architekt Gabriel Kurtis. Tehdejší projekty nebyly z architektonického hlediska často ani moc kvalitní. Byly příliš objemné a nevyužívaly možnosti propojení se zahradou. "Tehdy architekti nechápali koncept bungalovů. V podstatě to byly byty, které se vyndaly z paneláku, položily na pozemek a zastřešily. Stavěly se na příliš malých pozemcích a ke všemu se obehnaly metr vysokou zdí, takže postrádaly tu vzdušnost amerických předobrazů," dodává Kurtis.
Vše na jednom patře
Bungalovy se ale s dobou výrazně proměnily. Po roce 2000 se podle Kurtise začínají objevovat i architektonicky zajímavě a chytře řešené domy naplno využívající moderních trendů v oblasti dispozic i technologií a otevírající se do zahrady. Nadále ovšem přetrvává zásadní nevýhoda. "Bungalovy zabírají příliš velkou plochu zemědělského půdního fondu. Ve Spojených státech není s prostorem problém, ale v Česku toho místa nemáme tolik nazbyt," upozorňuje Kurtis.
Navzdory tomu se bungalovy těší stále většímu zájmu. "Klientům často vyhovuje skutečnost, že mají vše na jednom patře a v domě nezabírají prostor schodiště. Pokud mám v nabídce bungalov, obvykle se po něm okamžitě zapráší, a to i z toho důvodu, že jde často o novostavby nebo jen pár let staré domy," říká realitní makléř Martin Sadílek.
Bungalovy mají výhodu oproti ostatním domům v tom, že nemusíte chodit do schodů a mohou se zhotovit i jako bezbariérové. Nevýhodou může být, že místnosti jsou zpravidla menší než u běžného rodinného domu. Všechny navíc zabírají přímo část pozemku, výsledkem je tedy méně skladovacího prostoru.
Oproti tomu Petr Klásek mezi fanoušky bungalovů nepatří, ačkoliv v jednom takovém žil zhruba čtyři roky. "Chtěli jsme se přestěhovat do vlastního. V té době nás zaujal projekt bungalovu na klíč, který za rozumnou cenu sliboval rychlé zhotovení. Po několika měsících od nastěhování nám ovšem na domě začalo vadit čím dál více věcí, které nás dřív nenapadly," vzpomíná Klásek na své zkušenosti s bungalovy. "Jedním z problémů bylo, že dům zabíral valnou část pozemku, a ze zahrady tak zbýval jen úzký pruh trávníku. Mně ale nejvíc vadilo, že nebylo možné jasně oddělit společenskou a spací část domu. Bungalov je prakticky jen větší jednopodlažní byt. A to už člověk může zůstat rovnou v činžáku," vysvětluje Klásek. Nakonec Kláskovi bungalov prodali a nastěhovali se do patrového domu. "Noví majitelé jsou v něm šťastní, a to je to hlavní. Nám ale tento způsob bydlení nevyhovoval. Nepůsobilo na nás dobře ani to, že některé části domu byly poměrně dost tmavé," dodává Klásek.
Dům je bezbariérový a člověk by měl myslet i na to, že se nebude chtít za 50 let trmácet několikrát denně do schodů.
Světlo je základ
Právě zmíněný nedostatek světla je jednou z častých výtek vůči bungalovům. Přízemní domy ho neposkytují ani zdaleka tolik, kolik by člověk potřeboval. Až 70. procent lidí tvrdí, že dostatek přirozeného denního světla je jedním z hlavních parametrů, podle kterých se rozhodují pro koupi nového rodinného domu nebo bytu. Odborníci proto radí pamatovat v projektu vysněného bungalovu především na dostatečné prosvětlení. Vhodně umístěná okna nebo světlovody mohou majitelům bungalovů ušetřit až 30 procent nákladů vynaložených na svícení. "Prosvětlením bungalovu pomocí střešních oken mohou majitelé získat kromě většího množství denního světla také mnoho dalších výhod. Pokud se rozhodnou obytnou část domu otevřít do krovu a do střechy umístit střešní okna, vzniknou atraktivní, vzdušné a prosvětlené prostory k bydlení. Větší objem vzduchu v místnosti a řízená přirozená ventilace navíc zajistí vyšší kvalitu vnitřního vzduchu," vyzdvihla hlavní architektka výrobce střešních oken Velux Klára Bukolská. V případě, že není možné využít střešní okna, například na chodbě nebo v šatně, může stejně dobře posloužit i světlovod. Ten dokáže díky vysoce odrazivému tubusu přivést sluneční paprsky až do hloubky šesti metrů mezi střechou a interiérem.
Zásadní předností bungalovů, kterou může do budoucna ocenit zejména stárnoucí česká populace, je bezbariérovost. Nachází-li se stavba na rovném pozemku, nemusíme v ní najít prakticky žádný schod a může mít jen nízký sklon, který ocení jak handicapovaní, tak senioři se sníženou pohyblivostí. Dalším lákadlem může být skutečnost, že bungalovy se velice často staví v nízkoenergetickém nebo rovnou pasivním standardu.
Přes všechny zápory, které lze na bungalovech najít, se jejich budoucnost v Česku zdá být světlá. Nějaký typ bungalovu na klíč nabízí ke zhotovení většina stavebních firem, mnoho lidí se nebojí si jej postavit i svépomocí. Dorostla i nová generace architektů, kteří vidí v bungalovech výzvu, jak efektivně naložit s dispozicemi a naučit Čechy využívat k životu i venkovní prostory. "Prakticky celou jednu stěnu domu máme prosklenou a otevřenou do zahrady. Tím pádem máme několik měsíců v roce k dispozici mnohonásobně větší plochu a můžeme být pořád na čerstvém vzduchu," uzavírá spokojeně Michal Petráň.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.
