Leonardo, můj nejdražší příteli, po zimních měsících strávených společně v Imole a dnech, jež jsme naplnili diskusemi o budoucnosti umění, vědy a politiky, jsem se konečně rozhodl formulovat pravidla, která by pomohla všem současným i budoucím panovníkům lépe vládnout a všem ostatním chápat jejich jednání. Jsi první, komu je svěřuji, a předpokládám, že ne se všemi budeš souhlasit.

Jak víš, velkou část života jsem věnoval studiu historie a zjistil jsem, že jistá pravidla jsou zcela univerzální a platila stejně ve starém Římě, jako budou platit za půl tisíciletí v celém světě. Lidé jsou totiž ve své podstatě stále stejní, a to bez ohledu na dobu a podmínky, v nichž se nachází.

Mnoho pomýlených a naivních osob se domnívá, že správný vladař má při formulování svých cílů vycházet z etických, a nikoliv praktických a logických principů. Takový vůdce by však daleko nedošel. Historie nás učí, že lidé jsou nevděční, pokrytečtí, zbabělí a ziskuchtiví, a pokud je ruka páně otevřená, pak by se přetrhli samou dobrou vůlí a naslibují cokoliv. Jakmile však dojde k lámání chleba, okamžitě obrátí. Proto si za všech okolností musíme být vědomi, že oddanost vyplývající pouze z prebend, výhod a majetku dlouhodobě nefunguje a za spolehlivou je možné považovat pouze tu založenou na nadosobních cílech a přesvědčení.

Současní i budoucí vladaři a stejně tak i my ostatní bychom měli být připraveni na lidské chování, jež nebude krásné ani dobré, ale o to více bude logické a bude vycházet z lidské podstaty. Protože všechny lidi je třeba především brát takové, jací doopravdy jsou, a dobří jsou jen tehdy, přiměje-li je k tomu nutnost.

S mým jménem, stejně jako s Tvým, drahý příteli, se budou spojovat některá významná díla a myšlenky. Byl bych rád, pokud by v mém odkazu byla i ta, že až konečný úspěch je chválou a završením díla, a tudíž dosažení cíle ospravedlňuje i prostředky, které k tomu byly použity.

Moje závěry Ti, milý příteli, mohou připadat cynické a postrádající krásná slova o morálce a lidském dobru. Sepsal jsem je však po hluboké úvaze nad skutečnostmi minulými a v předtuše těch budoucích. Vladaři, kteří se jimi budou řídit, se stanou úspěšnými a nebudou věčně zklamáváni neopodstatněnými očekáváními vycházejícími z nepraktické životní filozofie. Věřím, že má pravidla budou platná i za pět set let.

Tvůj nejoddanější přítel, Niccolò Machiavelli