Papoušci jsou zpravidla nádherní, pestrobarevní ptáci, kteří mnohé zaujmou nejen svým vzhledem, ale též chováním, obratností a často i schopností opakovat po lidech slova, nebo dokonce celé věty. Není divu, že jejich kouzlu podlehne nejeden začínající chovatel. Často však, bohužel, aniž by si dostatečně uvědomil všechny aspekty chovu a své reálné možnosti. Mnohé druhy papoušků žijí i desítky let a jejich chov tak v podstatě může být závazkem na celý život.

Papoušci jsou vesměs ptáci společenští a komunikativní. Potřebují být tedy v kontaktu s člověkem, proto by měli mít klece či voliéry v jeho bezprostřední blízkosti. To platí dvojnásob, pokud se rozhodnete mít papouška pouze jednoho. Své pocity a potřeby navíc tito ptáci vyjadřují často hlasitými projevy, které nemusí být každému a v každé situaci příjemné, například když se chce člověku zrovna spát. Připravit se musíme i na to, že opeřenec tu a tam z klece něco vyhodí, což může představovat problém pro milovníky uklizené domácnosti.

Jakého opeřence zvolit aneb výběr není jen otázkou pestrosti peří

V prvé řadě si tedy musíme velmi dobře rozmyslet, kde budeme svého nového kamaráda chovat. Zda v bytě, na terase, či v zahradní voliéře. Důležité je také uvědomit si, kolik času jste schopni chovu věnovat. Nesouvisí to přitom s cenou papouška. Péči vyžaduje i levná a pro začátečníky méně náročná andulka vlnkovaná.

jarvis_5d70d690498e40c802cee1ce.jpeg
Foto: Shutterstock

Obecně lze říci, že papoušky pocházející z Jižní nebo Střední Ameriky, případně z Afriky lze snáze chovat v kleci, protože jsou víc fixovaní na člověka, zatímco australští papoušci jsou spíše voliéroví ptáci, kteří potřebují dostatek místa k proletění se. Pokud chováme samotného jedince, musíme se mu mnohem více věnovat, abychom mu nahradili partnera.

Pokud pořizujeme ptáka dítěti, musíme pro začátek volit jednoznačně méně náročný druh. Vedle již zmíněných a známých andulek lze doporučit třeba i papoušky z rodu agapornis. Z nich se mohou stát skvělí společníci, kteří se zpravidla naučí i pár slov. Oblíbené jsou také větší korely nebo klidnější alexandr. Roli často hraje i přítulnost ptáka, nicméně nenechte se zmást chováním jedince třeba u známých či v zoologické zahradě. Povaha papoušků může být velmi individuální, a tak zatímco soused má třeba velmi společenskou, přátelskou a přítulnou korelu, vy si můžete pořídit pěkného rošťáka. Ačkoliv chování ptáka do značné míry ovlivňuje právě to, jak se mu věnujete, pečlivým pozorováním a výběrem charakterových vlastností můžete předejít mnohým zklamáním.

Spíše než nákup ve zverimexu doporučuji navštívit výstavu exotického ptactva nebo ptačí burzu. Nejenom že tam budete mít mnohem větší výběr, ale uvidíte také, jaký přístup má k opeřencům ten který chovatel.

Další otázkou je, zda pořídit samečka, nebo samičku. Podle mého názoru v tom není moc rozdíl, a u některých druhů se navíc pohlaví i špatně poznává. Všeobecně se tvrdí, že samečkové se více fixují na ženy a samičky na muže, osobně to však jednoznačně potvrdit nemohu.

Kvalitní a vyvážený jídelníček

I když má papoušek pestrý jídelníček, určité nedostatky v jeho výživě se mohou vyskytnout. Tomu předejdete zavěšením minerálního bloku nebo sépiové kosti do klece.

Nekrmte však nevhodnou lidskou stravou, jako jsou např. smažená jídla, máslo a margarín, slaná jídla, čokoláda, kofeinové a teinové nápoje aj., i když máte pocit, že jim chutná. Zkracujete jim tím život. Nedávejte jim ani avokádo či jádra z pecek broskví. Pro mnohé z nich jsou jedovaté! Pozor také na jedovaté rostliny v domácnosti – papoušek se může otrávit!

Každý papoušek má potřebu něco okusovat, proto mu zajistěte dostatek čerstvých větví z listnatých nebo jehličnatých stromů, ořechy se skořápkou, šišky nebo vhodné a bezpečné hračky. Papoušek se zabaví a nebude devastovat zařízení bytu.

Pečlivě vybírejte opeřence i chovatele

Ať už si nového člena rodiny kupujete v obchodě se zvířaty, nebo od chovatele, vždy je potřeba podrobně zkontrolovat zdravotní stav papouška. Všímejte si především jeho chování, přílišná nervozita nebo naopak apatie mohou být prvotním signálem, že není v dobré kondici. I když příčin takového chování může být vícero.

Peří musí být lesklé a uhlazené, pokud se papoušek často drbe, mohlo by jít o přítomnost parazita. A dávejte pozor také na správný tvar zobáku. Okolí kloaky (rozšířená část konečníku) musí být čisté, bez slepeného peří, nebo dokonce zbytků výkalů.

Pokud má papoušek vystouplou prsní kost, což bývá signálem začervení, nebo nafouklé břicho, raději ho nekupujte. Papouškovi je potřeba také zkontrolovat prsty. Chybějící jsou známkou agresivity dalších obyvatel klece nebo vystavení papouška velkému mrazu.

U papoušků existují nemoci, které se nedají na první pohled zjistit, nakupujte proto jen od důvěryhodného zdroje. A pokud si pořizujete papoušky na chov, nevybírejte sourozence z jednoho hnízda.

V rámci nákupu absolvujte návštěvu veterináře, který zajistí základní klinické vyšetření, vyšetření trusu a zhodnotí celkový zdravotní stav. Dále by měl být papoušek vyšetřen z krve alespoň na choroby PBFD, chlamydózu, polyomavirózu, popř. jiné.

Pokud se papoušek nejeví zdravý, odebere mu veterinář krev na hematologické a biochemické vyšetření nebo udělá rentgen, popř. jiná další vyšetření. Zvláště u drahých druhů se investice do řádného "vstupního" vyšetření vyplatí.

jarvis_5d70d689498ebda967d39572.jpeg
Foto: Shutterstock

Co napoví kroužek

Všechna mláďata narozená u chovatele by měla být kroužkovaná. Není-li papoušek kroužkovaný, může se jednat o nelegální dovoz nebo o papouška nezákonně drženého v zajetí. Ne vždy je však chybějící kroužek u papouška signálem nezákonného podnikání. Pokud není chovatel členem klubu chovatelů ptactva, nemá kroužky k dispozici a pravděpodobně se jedná o příležitostný chov. Výjimečně také nemusí mít papoušek kroužek, pokud vyrostl příliš rychle a při kroužkování by mu hrozilo nebezpečí poranění.

Jak na samotný chov

Ručně dokrmení papoušci se více fixují na lidi a jejich partnerství je někdy až dojemné. Takoví ptáci jsou opravdovými mazlíčky. Chovatelé proto často odebírají páru vajíčka a mláďata dolíhnou a dokrmí sami. Papoušek se pak na svého partnera ovšem mnohdy fixuje natolik, že i žárlí. Říká se, že ruční dokrmování papoušků má vliv i na jejich mluvení. Řada zkušených chovatelů však tvrdí, že mluvení papouška je spíše v lidech než v ptačích jedincích.

jarvis_5d70d682498ebda967d3955c.jpeg
Foto: Shutterstock

Nedovolte, aby byl papoušek zpočátku zatěžován pozorností všech členů rodiny. Dokud si nezvykne, je lepší, aby o něj pečoval jeden nebo dva lidé.

■ Papoušek by měl být umístěn do nejrušnější místnosti v domě nebo v bytě, nejlépe do výšky očí.

■ Na papouška byste měli hodně mluvit a několikrát za den mu dávat pamlsky.

■ Papouška nechte každý den prolétnout, ale nenechávejte ho celý den volně létat po bytě ani ho nenoste několik hodin na ruce. Pokud mu později budete věnovat méně svého času, ať už z důvodu pracovní vytíženosti, nebo vás to přestane bavit, papoušek se bude cítit zanedbávaný a začne křičet, nebo si dokonce škubat peří.

Péče, hygiena a nemoci

Hygiena je jednou z nejdůležitějších součástí péče o papouška. Klec nebo voliéru je potřeba pravidelně čistit a dezinfikovat prostředky vhodnými pro zvířata. Ty lze zakoupit v obchodech se zvířaty nebo u veterinářů. Nejpoužívanějšími podestýlkami jsou bukové štěpky, pro menší papoušky pak mořský písek.

Málokdo z nezasvěcených ví, že papouška je také dobré každý den sprchovat, z toho dvakrát týdně koupelovou solí. Bude mít krásné a lesklé peří. Sprchujte však ho v příjemných teplotách, aby nenastydl.

jarvis_5d70d68c498e40c802cee1c0.jpeg
Foto: Shutterstock

Drápky mohou papouškům příliš narůst, hlavně když jsou bidýlka v kleci hladká a úzká. Příliš dlouhé drápy jsou pro papouška nepříjemné a mohou být příčinou výrůstků na prstech. Pokud bude mít váš papoušek drápky ostré, což je i pro majitele velice nepříjemné a bolestivé, je vhodné mu je otupit pilníkem nebo zastřihnout kleštěmi na drápky.

Dospělý papoušek jednou za rok přepeřuje. Proto je potřeba počítat i s tím, že bude občas trochu "pelichat". Pokud však přepeřuje častěji, může to být způsobeno stresem, nemocí nebo špatnou výživou. Pro všechny papoušky je přepeřování náročným obdobím, při kterém potřebují výživné látky navíc. Přepeřování trvá u papoušků přibližně jeden a půl až dva měsíce.

Nemocní papoušci často sedí netečně na bidýlku, mají načechrané peří, lapají po vzduchu, mají řídký trus, malý nebo žádný příjem potravy, příliš pelichají, mají výtok z nosu nebo očí, olysalá místa aj. Pokud se vám papoušek nezdá být v pořádku, neodkládejte návštěvu veterinárního lékaře, nejlépe takového, který se na papoušky specializuje.

jarvis_5d70d686498ebda967d39567.jpeg
Foto: Shutterstock

Něco na zub, pardon, do zobáku

Strava by měla být pestrá, kromě semínek je vhodné obohacovat jídelníček exotickým ovocem, tedy ananasem, datlemi, fíky, mandarinkami, papájou, pomeranči, ale i běžným ovocem z lokálních zdrojů, tedy hroznovým vínem i rozinkami, hruškami, jablky, malinami, meruňkami či ostružinami. Důležitá je ovšem i zelenina, tedy především kukuřice v klasech, mrkev, okurky, papriky, vhodnou stravu tvoří také bezinky, jeřabiny, pampeliška, ptačinec žabinec, šípky a jiné.

Semínka se papouškům podávají obvykle ve směsích. Někteří papoušci vybírají pouze jeden druh semene a ostatních si nevšímají. Nejraději mají slunečnicová semínka nebo burské oříšky, které obsahují velké množství tuku. Pokud má papoušek stálý přísun těchto semen a o jiná nejeví zájem, nepřijímá důležité složky, což se projevuje nedostatečnou výživou a jeho kondice se začne snižovat. Proto je důležité stravu papouškům dávat třikrát až čtyřikrát denně, čímž eliminujeme nebezpečí příliš jednostranné stravy i toho, že se jídlo může při vysokých teplotách zkazit.

Důležitým obohacením denního jídelníčku všech zrnožravých papoušků je také vaječná směs, a to hlavně v období před hnízděním, během péče o mláďata i nějakou dobu po hnízdění.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.

Související