Než se pustíme do vysvětlení, jaká strava je či není pro psa nebo kočku vhodná a proč, měli bychom nejprve probrat vhodná stravovací pravidla pro zvířata. Základem je pravidelnost. I zvíře by mělo dostávat svou stravu pravidelně ve stejný čas a na stejném místě. Podpoříte tak jeho zdraví i návyky. Misky s vodou a potravou by neměly být blízko jídelního stolu a krmení byste svému zvířeti neměli podávat v době, kdy sami jíte. O tom, že byste se se svým čtyřnohým přítelem neměli dělit o lidskou stravu, se už snad podrobně rozepisovat nemusím, na toto téma už toho bylo napsáno mnoho.
Pokud jsou však pes či kočka zvyklí na nějaké jídlo, neměňte jim potravu náhle a na změnu je připravujte raději postupně. Především psí střeva reagují na náhlou změnu krmné dávky a jejího složení jednorázovým zvýšením množství střevních šťáv. Nadbytečné šťávy se pak nestačí v dalším průběhu zažívání vstřebat a zpravidla způsobují průjmy. Obecně platí doporučení osmidenní lhůty, během které střídáte nové jídlo s původním. Strava musí respektovat také aktivitu zvířete a jeho hmotnost. V žádném případě zvíře nepřekrmujte. Je třeba si uvědomit, že jde o šelmy, které v přírodě jedí, pokud mají co, aby přežily do chvíle, než zase něco uloví. Obezita psa či kočky je nejen špatnou vizitkou péče, ale i výrazným předpokladem pro řadu "civilizačních" chorob a pohybových problémů.
Dospělý pes by měl jíst jednou, maximálně dvakrát denně, mladý pes dvakrát denně a štěně do šesti měsíců třikrát, maximálně pětkrát denně.
Dospělou kočku lze krmit dvakrát až třikrát denně, březí (od 2. poloviny březosti) a staré kočky třikrát až čtyřikrát denně a koťata až šestkrát denně. Důležité jsou však malé, u koťat dokonce velmi malé dávky v pravidelných intervalech.
Krmivo, které zbude, bychom jim měli zhruba po půlhodině odklidit z dosahu. Teplota krmiva je nejvhodnější pokojová, potrava nesmí být horká ani příliš studená. Krmení podáváme vždy do čisté, umyté misky. Během dne můžeme zvíře odměnit nějakou vhodnou laskominou.
Kočky mají rády různorodou a pestrou stravu. Kocouři jedí zpravidla více než kočky, což je zapříčiněno jejich větší aktivitou. Některé druhy masa lze kočkám podávat i v syrovém stavu, nakrájené na malé kousky. Drůbeží maso povaříme, vepřové nepodáváme vůbec. Poměr tuků v jídle má činit zhruba 25 procent, bílkovin 50 procent a sacharidů 35 procent. Nejlepším krmivem pro kočky jsou játra − můžeme je podávat jakkoliv staré kočce. Kravské mléko raději nepodáváme, protože obsahuje laktózu, která kočkám způsobuje průjem. Můžeme jim však dopřát mléko vyrobené speciálně pro kočky. K pití podáváme čistou vodu, každý den čerstvě natočenou.
Určení krmné dávky pro dospělé psy závisí na mnoha faktorech. Kromě individuálních potřeb jde především o to, zda je pes v zátěži nebo v aktivním tréninku, nebo zda jde o březí či kojící fenu. Obecně však platí, že na 10 kg hmotnosti spadá 100 g krmiva. Pětatřicetikilový pes by tak měl během dne dostat celkem 350 g krmení.
Denní porce krmiva pro kočku se pohybuje od 125 do 300 g. Záleží na plemeni, hmotnosti a zdraví kočky. Pokud kočka trpí nějakou nemocí, nechte si raději od zvěrolékaře naordinovat dietní jídelníček.
V případě, že máte doma více koček či psů, je důležité, aby každý jedinec měl svou vlastní misku. Koťata a štěňata mohou jíst z jedné misky, ale jen v případě, že se nebudou odstrkovat. Dbejte na to, aby se všechna dobře a v klidu najedla, a v případě nutnosti je třeba krmte i odděleně.
Masové konzervy či granule
Kapsičky a konzervy bývají nejčastěji používány jako doplněk stravy, a u menších psů dokonce jako kompletní krmivo. Nejlepší jsou konzervy s vysokým obsahem masa. Složení je různé, existují konzervy se 100 procenty masa, ale i kombinované se zeleninou, vnitřnostmi apod. Výhradní podávání na trhu běžně dostupných konzerv se však zpravidla podepisuje na vzhledu a kvalitě srsti, proto je mnozí chovatelé kombinují s jinými druhy potravy nebo je z jídelníčku čtyřnožce odstranili zcela. Lesklá, přiléhavá srst, kompaktní drápy a klidná, nesvědivá kůže bývá nejlepším a nejrychlejším ukazatelem kvality stravy. Dopřejte tedy svým čtyřnožcům to nejlepší a čtěte etikety, vybírejte kvalitní pokrmy, než se pro dané krmivo, ať už jde o konzervu či granule, rozhodnete.
Přírodní domácí strava
Konzervy a granule jsou nejsnazší cestou k vyváženému jídelníčku, u kterého lze předpokládat, že ho sestavovali profesionálové. Ne vždy je tomu ale skutečně tak, a jak už jsme si sdělili, studium štítků nebo alespoň doporučení zkušených chovatelů je tedy nezbytné. Chcete-li však mít stravu svého šampiona skutečně pod kontrolou a můžete-li si dovolit věnovat jeho stravování více času, pak mu můžete skutečně vyváženou, přírodní stravu připravovat sami. Měla by obsahovat maso, sacharidy, zeleninu, doplňkově i jogurt, ovoce, ořechy, bylinky…
Sacharidy
Sacharidy (též uhlohydráty) jsou zdrojem energie. Pomáhají udržovat v kondici játra, mozek, nervy, srdce i štítnou žlázu. V těle se uchovávají ve formě glykogenu v játrech a pomáhají udržovat energetickou rovnováhu a chránit buňky. V celkové denní dávce krmné směsi by měly mít maximálně třetinový podíl. A jaké potraviny jsou zdrojem sacharidů?
Ačkoli Bílá rýže a těstoviny patří mezi časté složky domácích jídelníčků, neměly by být podávány příliš často. Jejich nutriční hodnota je totiž velmi nízká. U veškerých obilovin jsou proto vhodnější jejich celozrnné formy.
Celozrnné cereálie (obiloviny) s neutrálním pH uklidňují zažívání, mají regeneračními účinky, pomáhají vylučovat z těla toxiny a jsou bohaté na vitaminy B.
Hnědá, celozrnná rýže obsahuje mnohem více živin než rýže bílá. Je ideální součástí stravy nemocných zvířat během rekonvalescence. Některé rasy psů a koček ji však velmi špatně tráví, je třeba se tedy informovat u zkušených chovatelů. Podáváme půl hrnku vařené rýže na cca 20 kg živé hmotnosti.
Ovesné vločky jsou z výživového hlediska komplexem složených sacharidů. Zvířaty jsou zpravidla velmi dobře přijímány, jsou tedy vhodné i pro psy s citlivým zažíváním, potravinovými intolerancemi nebo pro zvířecí alergiky. Mají uklidňující vliv na nervový a reprodukční systém, posilují imunitní systém, slezinu, slinivku i srdce. Vysoký obsah křemíku posiluje kosti. Vločky podáváme spařené vroucí vodou po několikaminiutovém odstátí, nebo mírně povařené. Postačí čtvrt až polovina hrnku na cca 20 kg živé hmotnosti.
Pohanka je zvířecímu organismu velice prospěšná, čistí střeva a zvyšuje chuť k jídlu. Obsahuje především rutin, důležitý antioxidant posilující krevní cévy a kapiláry. Až na výjimky bývá dobře tolerována zvířecími alergiky. Pohankové vločky nebo kroupy je třeba před podáváním povařit nebo spařit.
Jáhly jsou bezlepková potravinářská surovina vyráběná loupáním prosa. Navozují diurézu, tedy podporu vylučování moči, a posilují tak ledviny, trávicí ústrojí a slezinu. Snižují výskyt bakterií, vyrovnávají překyselenost a působí i proti plísním. Snášejí je i na stravu citlivá zvířata. Dávkování jáhel a pohanky je obdobné jako u ovesných vloček.
Bílkoviny živočišného původu
K podpoře zdraví, dobré kondice a dlouholetosti potřebují zvířata bílkoviny živočišného původu, jejichž zdrojem jsou maso a kosti.
Pokud podáváte syrové maso, mělo by být před konzumací kvůli parazitům uchováno v mrazáku o teplotě alespoň −18 °C. Předností syrového masa před vařeným je, že obsahuje enzymy životně důležité pro trávicí ústrojí a imunitní systém. Vařením se enzymy zničí, a neobsahují je tedy ani komerčně vyráběné konzervy, ani granule. Syrovým masem lze krmit bez obav i s kostmi, zatímco konzumaci kostí vařených doporučit nelze. U syrového masa je více než u vařeného pochopitelně důležitá kvalita (tedy ne, že by vařené maso smělo být nekvalitní), nakupujte ho tedy výhradně z prověřených zdrojů schopných prokázat jeho původ.
Někteří chovatelé, vyznavači takzvané BARF (Bones and Raw Food) metody výživy domácích masožravých zvířat přirozeným způsobem, krmí své svěřence dokonce výhradně syrovým masem, ale i syrovou zeleninou, ovocem a bylinami.
Maso by mělo tvořit polovinu až dvě třetiny stravy. Zkušení chovatelé doporučují denní dávky zhruba na úrovni desetiny hmotnosti zvířete, tedy pokud nejde o vysoce aktivního jedince nebo zvíře se zvýšenými výživovými nároky. I tady ovšem stejně jako při odhalování nemocí a zdravotních potíží platí, že je třeba zvíře sledovat a krmé dávky masa vyladit podle toho, zda hubne nebo přibírá. Výživové potřeby zvířat jsou totiž značně individuální.
Ve stravě psa a kočky by měly být živočišné bílkoviny zastoupeny jednou polovinou až dvěma třetinami celkového množství.
Minerály, tuky, vitaminy, vláknina a živiny
Vyvážený jídelníček by měl obsahovat také ovoce, zeleninu a další zdroje vlákniny, vitaminů, minerálních látek a antioxidantů.
Zelenina by měla tvořit zhruba čtvrtinu stravy. Podávat by se však měla rozmixovaná, na jemno nastrouhaná nebo alespoň krátce povařená, aby byla lépe stravitelná. Zejména mrkev bych doporučila přidávat denně, vhodné jsou ovšem také brokolice, cuketa, červená řepa, hrášek , kukuřice, květák, salát či zelené fazolky.
Ovoce stačí podávat občas a spíš v malém množství, tedy snad až na jablka, která lze podávat denně. Z ostatních druhů je možné sáhnout po banánech, borůvkách, brusinkách, hruškách, jahodách, malinách, ostružinách, rybízu či švestkách. Vlašské či lískové ořechy jsou zdrojem antioxidantů, vitaminů a vlákniny.
Ještě bych se však částečně vrátila ke kvalitě masa. Na rozdíl od člověka je pro psa i kočku prospěšnější maso více prorostlé, bohaté na tuky. Pokud podáváme zvířeti maso libové nebo má−li zvíře zvýšenou energetickou spotřebu, je namístě potravu obohatit tuky dodatečně. Obecně přitom platí, že živočišný tuk je lépe stravitelný než rostlinný a rybí tuk s vysokým obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin by měl být přidáván do krmiva alespoň třikrát týdně. Doporučován je také hovězí lůj.
Rostlinné tuky, respektive oleje by měly být lisované za studena. Vhodným zdrojem jsou kukuřičné či pšeničné klíčky či len, doporučovaný je též olej olivový. Kočkám však postačí čajová lžička denně, psům můžeme podle velikosti podat i dvoj- až trojnásobek této dávky.
Jídelníček oblíbených chlupáčů je vhodné pravidelně, několikrát týdně doplňovat také jogurty. Jogurtové kultury jsou bohaté na probiotické bakterie nastolující rovnováhu trávicího traktu a posilující zlepšení trávení. Bílkoviny obsažené v jogurtu jsou lehce stravitelné a vysoce kvalitní. Jogurt také pomáhá vstřebávat některé aminokyseliny, tuky a vitaminy B. Doporučuje se podávat jogurt samostatně, tedy ne jako součást hlavního krmiva. Zpestřit ho však lze kousky ovoce či zeleniny, ořechy nebo i medem.
Vitamin B a probiotika dodají do stravy také pivovarské kvasnice. Zvyšují chuť k jídlu, výkon, množství obranných látek a zrychlují regeneraci po úrazech. Větším plemenům, lze podat denně čajovou lžičku, menším postačí polovina.
Důležitou součástí zvířecího jídelníčku by měla být také vejce, protože prospívají regeneraci buněk a tkání. Jsou zdrojem bílkovin, obsahují mnoho antioxidantů, minerálů a vitaminů, například selen či vitaminy A a E. Vejci můžeme občas nahradit maso (40 g vejce zastoupí 100−150 g masa). Podávána zvířatům by však měla být výhradně vařená, aby nenarušovala rovnováhu vápníku a fosforu.
Ačkoliv to možná mnohé překvapí, mezi důležité složky potravy psů i koček patří také byliny. I ty jsou významným zdrojem antioxidantů, bílkovin, minerálů a vitaminů, navíc poskytují také bioflavonoidy (vitamin P), tedy látky náležející mezi rostlinné sekundární metabolity s antioxidačními účinky. Významné jsou především pro cévy. Doporučit lze červený jetel, česnek, echinaceu, maliník, pampelišky, petržel nebo vrbovku (rostlina z čeledi pupalkovitých). Přidávat je lze do stravy každý den. S ohledem na výrazný obsah vitaminů B a E, draslíku, fosforu, hořčíku, vápníku, železa a řady dalších minerálních látek se do potravy přidávají i sušené pšeničné klíčky, posilující odolnost, vitalitu a vytrvalost zvířete. Doporučeným dávkováním je polévková lžíce či dvě denně na zhruba 20 kg živé hmotnosti.
Poslední přísadou, která sice v našich zeměpisných šířkách není až tak běžná, ale o to významnějším prvkem v potravinovém mixu koček a psů může být, jsou hnědé mořské řasy. A to především pro vyvážený poměr antioxidantů, minerálů, vitaminů a stopových prvků. Jsou zdrojem vlákniny, pomáhají při detoxikaci a posilují obranyschopnost. Význam jejich pravidelného podávání (postačí po čajových lžičkách denně) roste při březosti či rekonvalescenci.
Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.
