Návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí poslalo na konci minulého týdne do vlády, počítá s příjmy i výdaji vyššími o 20 miliard korun, než byl červnový návrh. Plánovaný čtyřicetimiliardový schodek rozpočtu se ale nemění. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Příjmy státu mají podle upraveného návrhu ministerstva financí činit příští rok 1,578 bilionu korun, výdaje pak 1,618 bilionu korun.

Navýšení příjmů i výdajů o 20 miliard korun vychází podle Schillerové ze změny makroekonomických ukazatelů. "Změnila se inflace. Na inflaci má vliv, že zvyšujeme spotřební daně. Toto všechno se započetlo a z toho to vzniklo," vysvětlila Schillerová ČT.

Vláda schválila základní parametry rozpočtu na rok 2020 na konci června. Návrh počítá pro příští rok se schodkem 40 miliard korun. Celkové příjmy státní pokladny na příští rok původně naplánovalo ministerstvo financí na 1,558 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu měly být 1,598 bilionu korun.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 15,4 miliardy korun z červencových 9,7 miliardy korun. Loni v srpnu přitom skončilo hospodaření státu v přebytku 14,8 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle ministerstva financí ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.

"Jde o nejhorší srpnový výsledek od roku 2013," řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Hospodaření státu se v srpnu meziměsíčně mírně zhoršilo jak v absolutním, tak i v poměrném vyjádření. Deficit je ale podle něj nižší, než by vzhledem k původnímu záměru odpovídalo osmi měsícům hospodaření. Ve srovnání s předchozími lety proti plánu zřetelně zaostává výběr daní, konkrétně pak daně z příjmu fyzických i právnických osob či DPH. Výdaje zhruba odpovídají plánu, mírně zaostávají investice, což je ovšem v této části roku běžným jevem, dodal.

Analytik Komerční banky František Táborský očekává, že státní rozpočet zakončí tento rok poblíž svému plánu, tj. deficitu 40 miliard korun. Riziko však vidí směrem k lepšímu výsledku v závislosti na schopnosti vlády uskutečnit naplánované investice. Deficit státního rozpočtu ale podle něj vyvažuje stále pozitivní hospodaření obcí a krajů a zdravotních pojišťoven. "Celkové veřejné finance by tak podle naší prognózy měly skončit v lehkém přebytku 0,2 procenta HDP," odhadl.

Inkaso DPH ke konci srpna meziročně stouplo o 5,2 procenta na 186,7 miliardy korun. Na spotřebních daních stát získal ke konci srpna 101,4 miliardy korun, meziročně o 0,8 procenta méně. Na dani z příjmu právnických osob rozpočet získal 70,4 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta více.

Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci srpna bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 400,2 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,1 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,9 procenta.