V létě 1999 byl Vladimir Putin pro širší veřejnost neznámým šéfem ruské tajné služby FSB. Když ho prezident Boris Jelcin jmenoval zastupujícím premiérem a označil ho za svého nástupce, nejeden z pozorovatelů si klepal na čelo. Uběhlo jen několik týdnů a útok čečenských radikálů na sousední republiku Dagestán odstartoval druhou čečenskou válku. Tam Vladimir Putin prokázal rozhodnost a díky tvrdé rétorice získal takovou popularitu, že prezidentské volby v březnu roku 2000 suverénně vyhrál. "Paradoxní je, že nyní má Čečensko více samostatnosti, než v co doufali někdejší vůdci separatistů. Cenou za to je ale mimořádně brutální režim," říká přední odborník na severní Kavkaz Tomáš Šmíd.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.