Hotovostní platby jsou v jedné z nejvíce prosperujících evropských ekonomik stále velmi oblíbené. Rakousko dokonce zvažuje, že právo platit hotově zakotví v ústavě. Tento měsíc s tím přišla konzervativní lidovecká strana ÖVP bývalého kancléře Sebastiana Kurze, která v parlamentních volbách plánovaných na konec září usiluje o další vítězství.

"Mít možnost platit hotově je základní podmínka autonomní existence," prohlásil třiatřicetiletý Kurz. Jeho návrh byl přijat vstřícně. Svobodná strana Rakouska FPÖ, která vládla spolu s ÖVP až do května, připomněla, že s podnětem na ústavní změnu pro ochranu plateb v hotovosti přišla první. Sociální demokraté si přisadili s požadavkem na více bankomatů na venkově a chtějí zrušit poplatky za výběr.

Přívrženci hotovosti se ale nerekrutují jen z venkovských oblastí. V turisty oblíbeném hlavním městě Vídni odmítají přijímat platby kartou četné obchody, kavárny a restaurace.

67 procent

plateb v Rakousku proběhlo podle studie ECB v roce 2016 v hotovosti.

Podle studie Evropské centrální banky (ECB) se v roce 2016 v Rakousku uskutečnilo 67 procent všech plateb v hotovosti. Například v Nizozemsku to bylo 27 procent. V Německu, které také proslulo láskou k hotovosti, se uskutečnilo 55 procent transakcí.

Podle vysokoškolského odborníka na ekonomickou psychologii Ericha Kirchlera mají Rakušané a Němci vlivem své zkušenosti s autoritářskými režimy jasnější povědomí o hrozbě, jakou představuje stát, když se všechna moc octne v jeho rukou. "Za takových okolností se z efektivních veřejných institucí stává nebezpečí," říká vědec.

Tuto teorii potvrzuje i majitel kavárny a restaurace v centrální čtvrti Vídně Philipp Klos. V hotovosti spatřuje podmínku pro svou svobodu. Na jídelníčku jeho podniku je odstavec věnovaný její obhajobě: "Bez hotovosti se staneme zranitelnými. Totalitní stát by nad námi měl neomezenou moc," stojí tam.

Podle nedávného průzkumu, který provedla ve 13 evropských zemích a také v Austrálii a ve Spojených státech banka ING, se Rakušané ukázali být nejvíce odmítaví k myšlence vzdát se placení v hotovosti. To označilo za přijatelné jen deset procent z nich.

Například Švédové se chystají na budoucnost zcela bez mincí a bankovek. Ta by mohla podle analýzy, kterou si nechala zpracovat švédská obchodní rada, nastat už v březnu 2023. Tedy o sedm let dřív, než zatím odhadovala tamní centrální banka. Dnes v této desetimilionové zemi proběhne šest ze sedmi maloobchodních transakcí bezhotovostně.

Posvětit placení v hotovosti zanesením do ústavy, jak si přejí konzervativci, by ale podle odborníků mělo jen symbolický význam. Rakousko je členem eurozóny a v ní má v záležitostech měnové politiky poslední slovo ECB.

Související