Pokud se do betonové konstrukce dostane voda, může to být problém. Když totiž voda opakovaně zamrzá a rozmrzá a působí i účinky látek zimní údržby, může to vytvořit trhliny a povrch se začne rozpadat. Stabilita například mostu tak může být ohrožena. A když je beton položený na zemi jako silnice, může do něj rovněž pronikat voda nebo znečišťující látky a problém se opakuje.

Výzkumníci z brněnského Centra dopravního výzkumu o tomhle nebezpečí vědí a rozhodli se jej řešit. Před třemi lety začali zkoumat, jak by šlo průniku vody do betonu zabránit a zvýšit jeho celkovou odolnost. Nejdříve porovnali účinky různých prostředků, které se nanášejí na betonové plochy, a pak se zaměřili na vývoj nového, ekologicky šetrného materiálu, který nijak neohrozí přírodu kolem chodníků, vozovek, zdí, mostů a dalších betonových staveb.

"Ten výrobek se označuje LO a je to lněná emulze, jež se nastříká ručně nebo strojně na betonové plochy, vpije se do nich a chrání proti vnikání vody, proti účinkům mrazu a posypových solí," říká vedoucí projektu Jiří Grošek.

Z výfuku změří emise

Mobilní laboratoř na měření emisí dokáže zcela přesně změřit emise aut při reálném provozu, ne jen v laboratorních podmínkách. Umí například určit, jaký má na emise vliv jízdní styl řidiče nebo jak se látky znečišťující ovzduší mění v závislosti na technickém stavu vozidla. Zařízení často používá ministerstvo dopravy.

Přípravek, který jeho tým vyvinul, je chráněný jako užitný vzor, tudíž ho nemůže nikdo kopírovat. Lidé z Centra dopravního výzkumu teď budou kontaktovat města a další správce dopravní infrastruktury a novinku jim představí.

"Jako první to chceme zavádět ve městech a obcích, na chodnících a na dlažbách. Certifikace tohoto výrobku je už v běhu a pak bude možné jej používat i na dopravních stavbách v celém Česku," plánuje Grošek.

Analýzy dávají základ celonárodním plánům

Lněný olej k ochraně betonu je jen jedním z celé řady projektů, které v brněnském výzkumném centru v posledních letech vznikly. Centrum dopravního výzkumu, moderní prosklená budova sídlící na kopci v Brně-Líšni, je bez nadsázky středobodem dopravních analýz pro celé Česko. Výsledky práce zdejších výzkumníků ovlivňují podobu dopravy na silnicích, dálnicích, ale i na železnicích nebo ve městech. Centrum zřídilo ministerstvo dopravy a má více než šedesátiletou tradici.

Ministerstvo, stejně jako další instituce, si zde zadává výzkumy, jejichž výsledky pak slouží pro tvorbu důležitých národních dopravních strategií. Zdejší výzkumy zasahují do mnoha oborů, například do bezpečnosti silničního provozu, do technologie výstavby, údržby, oprav a rekonstrukcí silnic a dalších částí dopravní infrastruktury, a řeší i dopady dopravy na životní prostředí. Výzkumníci se zaměřují také na dopravní psychologii, vzdělávání v dopravě, na parkovací systémy nebo na takzvanou smart (chytrou) mobilitu. Takže řeší rovněž témata, jako jsou hyperloop nebo auta bez řidiče.

"Naše centrum funguje už po tři generace. Za tu dobu výzkumníci iniciovali a vyřešili neuvěřitelnou škálu výzkumných úkolů," říká ředitel centra Jindřich Frič. "V počátcích byla i hubená, obtížnější léta. I přesto naši lidé přicházeli s novými myšlenkami, ověřovali jejich přínosy a prosazovali jejich praktické využití. Není bez zajímavosti, že věkový průměr našich zaměstnanců je jen 37 let a jsou to často nositelé významných mezinárodních ocenění. Většina spojila s výzkumem podstatnou část svého profesního života," dodává Frič.

Mobilní laboratoř měří emise přímo v provozu

Další z výrazných projektů, které brněnští vědci v poslední době řešili, se rovněž zaměřuje na dopravu a životní prostředí. Vyvinuli mobilní laboratoř na měření emisí z výfukových plynů aut.

Zařízení vypadá jako velká bílá krabice a táhne ji za sebou auto. Je velmi přesné a jeho měření je dokonce podrobnější a má větší vypovídací hodnotu než to, jež se provádí v prostředí laboratoří, například v automobilkách, nebo při povinném měření emisí, které vyžadují zákony. Mobilní laboratoř totiž měří emise přímo na silnicích nebo v ulicích měst v reálném provozu.

"Mobilní měřicí laboratoř neměří jen základní škodliviny, ale v podstatě všechno, co jde z výfuku. Vzorky z výfuků odebírá do vaků, které se v laboratořích pečlivě analyzují. Můžeme tyto vzorky dát na infračervený spektrometr nebo plynový chromatograf a zjistíme toho víc než při běžném měření emisí," popisuje jeden z autorů projektu Libor Špička.

Mobilní laboratoř využívá především ministerstvo dopravy. Díky získaným výsledkům může rozhodovat například o tom, kterým typům vozidel a motorů omezí vjezd do měst. "Zjistí se tak, jestli je mezi starším a novým motorem skutečně takový emisní rozdíl, jak se předpokládá," pokračuje Špička.

Stejně tak může zařízení zjistit, jak účinná jsou alternativní paliva v porovnání s naftou či benzinem a jestli různé přídavné látky a maziva emise zvyšují, nebo naopak snižují. Ukáže také, jak doplňky na autech, například aerodynamické prvky nebo různé druhy pneumatik, ovlivňují emise motoru a spotřebu paliva nebo jaký vliv na emise má jízdní styl řidiče.

Mobilní laboratoř je nyní velmi vytížená, v poslední době ji ministerstvo intenzivně využívá a výsledky z ní slouží jako podklad pro různé koncepční materiály pro rozvoj ekologičtější mobility.

Chytré parkoviště dá vědět, jestli má zrovna místo

Dalším z pozoruhodných a zároveň aktuálních projektů Centra dopravního výzkumu je chytré parkování. Zaměřuje se na vytvoření informačního systému, který v reálném čase ukazuje obsazenost odstavného parkoviště P+R. Pilotně ho otestovalo Blansko na Brněnsku. Na největší parkoviště P+R v 20tisícovém městě tak nyní dohlíží monitorovací systém. Celé řešení je pak součástí evropského projektu SOLEZ operačního programu Interreg Central Europe, jenž sdružuje města, která pracují na řešeních v oblasti nízkouhlíkové mobility.

Řidiči, kteří potřebují zaparkovat, mohou na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci sledovat, jak je parkoviště vytížené a jestli se vyplatí na něj přijet. Důležité je, že parkoviště funguje zcela bez závor, auta monitorují průjezdové magnometry v kombinaci s parkovacími detektory.

"Také jsme uvažovali o kamerovém systému, ale zamítli jsme jej kvůli špatným světelným podmínkám na místě, papírování ohledně povolení správců majetku a GDPR. Rozhodli se jít nejsnazší možnou cestou," říká autorka projektu Zuzana Švédová, vědkyně Centra dopravního výzkumu.

Na místo denně jezdí přes dva a půl tisíce vozidel, takže byl třeba rychlý systém bez závor. Parkoviště se nachází u vlakového nádraží, odkud jezdí spoje do centra Brna. Celý systém je tedy provázaný tak, aby se lidé do města dopravili co nejrychleji a bez auta.

"Obyvatelé z okolních měst dojíždějí do centra Brna automobily a centrum bylo už velmi přetížené. Díky monitorovacímu systému na parkovišti ale můžeme lidem říct: ano, v šest ráno je na P+R ještě dostatek parkovacích míst, můžete tedy přijet, zaparkovat své auto a pohodlně stihnete vlak do středu města," popisuje Švédová.

V rámci projektu výzkumníci získali nejen data o skutečné obsazenosti P+R, ale také užitečné informace pro další obce, které budou mít zájem podobné řešení chytrého parkování také vybudovat.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru