Kvalita silnic v Česku zaostává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se v rámci Evropské unie řadíme až na 20. příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.

Od roku 2007 přitom Česko čerpá miliardové dotace z fondů Evropské unie, které mají mířit právě na modernizaci a rozvoj české dopravní infrastruktury. Z unijního rozpočtu jsme vybudovali nebo opravili už 3796 kilometrů silnic I., II. a III. třídy. Podle serveru Evropa v datech to znamená, že se evropské peníze podílejí na výstavbě sedmi procent silnic v tuzemsku a každý 14. kilometr asfaltu zaplatila EU, konkrétně Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj.

Dopravní projekty byly v předchozím dotačním období financovány zejména z Operačního programu Doprava (OPD). V letech 2014−2020 z něj Česko může vyčerpat až 123 miliard korun. Ze stejnojmenného programu proudily peníze na zdejší dopravní infrastrukturu i v předešlém dotačním období 2007−2013, kdy si Česko mohlo sáhnout až na 150 miliard korun.

"Mezi projekty spolufinancované z Operačního programu Doprava patří modernizace D1 v úseku Mirošovice−Kývalka nebo například dálnice D3 Bošilec−Úsilné," uvedla Nina Ledvinová, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, které zajišťuje přípravu i realizaci dopravních projektů.

Méně financí na silnice, více na výzkum

V budoucnu by se ale finanční pomoc, kterou Evropská unie poskytuje české infrastruktuře, měla výrazně snížit. Dotační politika unie se bude po roce 2020 měnit. Konkrétní částky jsou sice stále předmětem jednání, už nyní je však z oficiálních dokumentů Evropské komise patrné, že EU se zaměří na finanční podporu inovací, vědy, výzkumu nebo také na ochranu životního prostředí.

Na finance z EU by si měly sáhnout zejména chudší regiony, které trpí vysokou nezaměstnaností a dalšími strukturálními problémy. Unijní rozpočet navíc bude čelit výzvám v podobě brexitu nebo také sílící poptávce po financování unijních bezpečnostních a obranných kapacit.

Infografika

Bohatnoucí Česká republika proto bude mít v porovnání s předchozími dotačními obdobími nárok na menší objem financí z evropských fondů. Podle předběžných dat Evropské komise získá Česko v porovnání s předchozím dotačním obdobím až o čtvrtinu méně peněz − zatímco v letech 2014−2020 mohlo vyčerpat až 625 miliard korun, v novém období 2021−2027 to může být jen 512 miliard. Konečná částka je sice stále předmětem vyjednávání, ovšem dopravní sektor, do něhož dosud směřoval největší podíl dotací určených pro Česko, změnu v unijním rozpočtu bezesporu pocítí. Redakci to potvrdil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

"Z dostupných informací vcelku jednoznačně vyplývá, že objem evropských zdrojů využitelných pro plánovanou výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury bude oproti období 2014−2020 znatelně nižší," uvedl Hořelica s tím, že s dotačním programem pro silniční i železniční dopravu (OPD3) se počítá i po roce 2021. Omezení rozpočtu přitom nebude jedinou změnou.

"Jedním ze stěžejních témat OPD3 bude rovněž podpora alternativních paliv, zejména elektromobility, ale i dalších. Oproti současnému programovému období však dojde k redukci některých intervencí, kde zásadní projekty nejsou dostatečně připraveny. Podporována tak nebude například infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy," vysvětlil Hořelica.

Regiony bohatnou, rozvoj dopravy stagnuje

Nejenže se sníží objem dostupných peněz, ale unie se bude podílet na financování jednotlivých projektů v nižší míře. Zatímco ve stávajícím dotačním období hradí EU až 85 procent nákladů projektu, od roku 2021 by to mělo být pouze 70 procent. Konkrétní výše spolufinancování ze strany EU se však liší re-

gion od regionu − zatímco ty s nižším HDP se budou těšit vyšší podpoře ze strany unie, bohatší regiony budou muset být ve financování projektů čím dál samostatnější.

Jak ale upozorňuje ministerstvo pro místní rozvoj, jež má nastavení evropských dotací v Česku na starosti, české regiony sice bohatnou, ale dopravní úroveň stále není dostatečná. "Všechny kraje vykazují velké nedostatky v kvalitě dopravní infrastruktury, což limituje hospodářský potenciál regionů, a v důsledku i schopnost snižovat regionální nerovnosti," uvedlo ministerstvo v dokumentu, který slouží jako podklad pro další vyjednávání s Evropskou komisí o rozdělování fondů v Česku po roce 2020. Na stejný problém přitom upozornila i sama komise ve svém každoročním hodnocení hospodářských politik zemí EU. Podotkla, že problémem jsou zejména nedostatečné investice.

"Investice do dopravy v procentuálním vyjádření k HDP se mezi lety 2010 a 2015 snížily o 12 procent, čímž se dostaly pod průměr EU," informovala Evropská komise ve své letošní zprávě. Nevalně si podle ní Česko vede především v silniční infrastruktuře.

Komise sama ale od financování dopravy v členských státech postupně ustupuje, neboť se zaměřuje na výše zmíněné investice do vědy, výzkumu nebo ochrany klimatu. Otázkou tedy zůstává, zda je Česko připraveno vzít svou dopravní infrastrukturu pevně do rukou a financovat ji z vlastního rozpočtu i s menší oporou EU.

Finance by Česko mohlo získat například uplatněním finančních nástrojů typu PPP, tedy formou partnerství soukromého a veřejného sektoru. "V současné době probíhá výběrové řízení na koncesionáře pro pilotní projekt na dálnici D4," dodal Zbyněk Hořelica. Další možnost představují úvěry například od Evropské investiční banky, případně zapojení návratných finančních zdrojů.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru