Dánské hypoteční sazby klesly poprvé do záporu, prolétlo nedávno tiskem. Celá německá výnosová křivka (a polovina všech portugalských dluhopisů) je v záporu, svítí na Bloombergu. Za bilion dolarů korporátních dluhopisů se výnosově motá pod nulou, rakouský stoletý dluhopis je pod procentem.

To vše je důsledek paniky dvou největších centrálních bank na protilehlých březích Atlantiku. U ECB je panika aspoň trochu pochopitelná. Inflace se podle posledních dat dostala na procento, jádrová inflace je pod touto hranicí. Německo se potácí na hraně recese. ECB tak má dobrou záminku napravit měnověpolitický omyl z minulého prosince, kdy pod vlivem nedůvodně optimistického výhledu a tlakem Německa ukončila odkupy aktiv. U Fedu ani to neplatí, inflace je na dvou procentech, ekonomika jede. Jenže se blíží prezidentské volby.

Co na to vše ČNB? Přidá se a sníží sazby? V dohledné době ne. Za prvé, ekonomika, ač jistě ze stávajících temp kolem tří procent zpomalí, na recesi nevypadá a tempo růstu mezi stagnací a jedním procentem, kam se můžeme v roce 2020 dostat, nebude tlačit poptávkovou inflaci dramaticky dolů. Za druhé, česká koruna neposiluje tak, jak si ČNB již léta přeje, a nejspíš hned tak, navzdory úrokům a predikcím ČNB, ani neposílí. Za třetí, stávající česká inflace, která je trojnásobná oproti inflaci v eurozóně, je z poloviny způsobená cenami v sektoru bydlení. Bez růstu cen v něm by byla inflace jen 1,5 procenta, což z cen nemovitostí, které (kromě jiného) skrze nájemné (reálné i imputované) promlouvají do inflace, dělá důležitý faktor příštího vývoje. A rýsuje se jejich další růst, byť pomalejším tempem než v uplynulých čtyřech letech.

Související

Delší úrokové sazby, od nichž se odvíjí ceny hypoték, totiž v posledních měsících výrazně klesly. Pětiletý úrokový swap (sazba ztělesňující očekávání vývoje krátkých sazeb v nejbližších pěti letech), od něhož se odvíjí sazba (pětiletých) hypoték, je oproti počátku května o procento níže a nejníže za více než dva roky. Pokud ECB skutečně trhy zasype agresivními opatřeními, jak naznačují vyjádření některých členů ECB, například finského guvernéra Olliho Rehna, nemusí to být jeho dno. Klesající swapové sazby v prostředí bankovního sektoru, jemuž ČNB opatřeními z minulého října vzala pětinu hypotečního byznysu, nejspíš povedou ke snižování hypotečních sazeb. Tak dramatické jako v letech 2015 a 2016, kdy byly pětileté swapy pod půl procentem, to nebude (ostatně banky si mohou stále ukládat peníze u ČNB za repo sazbu ve výši dvou procent), ale směrem dolů se sazby určitě upraví. Společně s přetrvávajícím převisem poptávky po bydlení nad nabídkou, zejména ve velkých městech, to udrží růst cen bydlení v černých číslech. A to bude tlačit inflaci nahoru. De facto uvolnění měnové politiky, které během léta přinesly i bez zásahu ČNB finanční trhy, tak zajistí, že do explicitního snižování sazeb se ČNB nebude chtít.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru