Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Obchodní válka USA a Číny nabírá obrátky
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil nové zvýšení amerických cel na dovoz z Číny, tentokrát o pět procentních bodů. Již avizované desetiprocentní clo na čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů, které má být uvaleno od 1. září, se tak zvýší na 15 procent. A z 25 na 30 procent má od 1. října narůst clo zavedené už dříve na zboží za 250 miliard dolarů.
Podle Donalda Trumpa se jedná o odvetu za nedávná slova Pekingu, který oznámil dodatečná cla ve výši 5 a 10 procent na americké zboží, jehož roční hodnota dosahuje 75 miliard dolarů. Čínská vláda se k tomu ovšem rozhodla až po vyjádření prezidenta Trumpa z počátku měsíce o zavedení nových amerických cel.
Trump současně vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z této země do USA. "Čínu nepotřebujeme," uvedl na svém twitterovém účtu.
Podle odborníků Trump k omezení aktivity amerických podniků v Číně může využít daňové politiky či sankce. A nejefektivnější možností by bylo omezit vládní nákupy u amerických firem podnikajících v Číně. Agentura Reuters připomíná, že by to zasáhlo například společnosti Boeing, General Motors či Apple, které jsou velkými dodavateli americké vlády a mají rozsáhlé zájmy v Číně. I tak by ale přerušení obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa trvalo řadu let, i když dopad na globální hospodářství by byl tvrdý. Podle bývalého vysokého činitele amerického ministerstva obchodu Billa Reinsche snaha přinutit americké podniky opustit Čínu nedává ekonomický smysl. "Nemůžeme být tržní ekonomikou a dělat něco takového," uvedl Reinsch.
Trump ovšem po jednání lídrů G7 v Biarritzu zdůraznil, že jeho kroky tlačí Čínu k dohodě, protože její ekonomika dostala v posledních měsících tvrdou ránu. "Strašně moc touží po dohodě a myslím, že nemají na výběr," prohlásil v reakci na ochotu Pekingu znovu jednat.
2) Německé firmy se připravují na recesi
Podnikatelská nálada v Německu je momentálně na nejnižší úrovni za posledních sedm let, v srpnu klesla už pátý měsíc za sebou a navíc výrazněji, než čekali analytici. Vyplývá to z průzkumu institutu Ifo. Index podnikatelské nálady za srpen klesl na 94,3 bodu z červencových 95,8 bodu. Vývoj tak podle analytiků potvrzuje, že se největší evropská ekonomika posouvá do recese.
Zlepšení sice v srpnu vykázal německý automobilový průmysl, který se potýká s problémy, výrazně horší je ale situace ve strojírenství, v chemickém a v elektrotechnickém sektoru. HDP Německa se v letošním druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta. Německá centrální banka uvedla, že ekonomika by v létě mohla opět mírně klesnout. To by znamenalo, že země by se ocitla v hospodářské recesi.
Naopak důvěra v českou ekonomiku, která je na té německé silně závislá, se v srpnu meziměsíčně zvýšila o 0,5 bodu na 95,6 bodu. Důvěra podnikatelů, kteří byli ještě v červenci nejpesimističtější za posledních pět let, stoupla o 0,8 bodu na 93,6 bodu. Naopak důvěra spotřebitelů klesla na 105,1 bodu z červencových 106,4 bodu, vrátila se tak na květnovou a červnovou úroveň.
3) Vláda omezuje investiční pobídky
Vláda Andreje Babiše chce změnit systém investičních pobídek. Ty by nově měly být dostupné především pro firmy, jejichž projekty mají vyšší přidanou hodnotu a věnují se i výzkumu a vývoji. Šanci budou mít také investice, jež budou směřovat do hospodářsky problémových regionů.
Výše nároků na státní rozpočet by měla dosahovat maximálně 3,1 miliardy korun ročně proti současným 4,4 miliardy. Současně veškeré investiční pobídky budou podléhat schválení vládou. Projekty technologických center a center strategických služeb, které potřebují vzdělanou pracovní sílu, budou proti výrobním investicím zvýhodněny lepší dostupností peněz na úkor slevy na dani.
4) Jaderná elektrárna se vydala na cestu
Ruská mobilní jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se vydala na svoji první cestu. Zařízení umístěné na pontonu vyplulo z Murmansku na severu Ruska a cílem je přístav čukotského města Pevek. Odtud bude elektrárna zásobovat nejen samotné město, které má kolem čtyř tisíc obyvatel, ale i celou Čukotku a tamní zařízení na těžbu ropy a zemního plynu.
Plovoucí elektrárna je vybavena dvěma tlakovodními reaktory o celkovém výkonu 70 megawattů (30krát méně, než je výkon temelínské elektrárny). Plavidlo s elektrárnou je 144 metrů dlouhé a 30 metrů široké. Zařízení vyrobila společnost Rosatom, která si od zahájení komerčního provozu slibuje další objednávky, a to i ze zahraničí.
5) Hasbro kupuje prasátko Peppu
Americký výrobce hraček Hasbro koupí za čtyři miliardy dolarů kanadskou mediální a distribuční firmu Entertainment One. Získá tak přístup k populárním televizním pořadům, jako jsou Prasátko Peppa a Pyžamasky, a rozšíří svou působnost na trhu zaměřeném na předškoláky. Společnost Hasbro v poslední době kupuje menší firmy a spojuje se s předními filmovými studii, aby zvýšila prodeje hraček spjatých s filmovými licencemi. Poptávka po postavičkách akčních hrdinů, kterou podpořil úspěch nejnovějšího filmu ze série Avengers, má také klíčový podíl na tržbách podniku. Generální ředitel Brian Goldner řekl, že Hasbro využije značky eOne k rozšíření příležitostí na celém světě. Prasátko Peppa, které je pro eOne hlavním zdrojem příjmů, je populární show vysílaná na několika platformách. Pořad pro předškoláky se vysílá ve 40 jazycích ve více než 180 oblastech po celém světě. Společnost očekává, že propojení firem přinese zhruba 130 milionů dolarů ročně.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
