Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy.

Původně Maláčová žádala 11,7 miliardy korun s tím, že je to nutné minimum pro zachování chodu ministerstva a například s tím spojenými platy pro pracovníky v sociálních službách. "Ministerstvo práce bude muset pečlivě hospodařit s každou korunou, nebude to jednoduché. Výsledek považuji za slušný kompromis," řekla ale po pátečním jednání novinářům Maláčová.

Ministerstvo práce by pak mělo ještě letos dostat navíc 800 milionů korun na informační systémy. Částku bude moci využít příští rok. Suma by měla putovat z obsluhy státního dluhu. Podle Schillerové se příští týden v pondělí uskuteční ještě schůzka s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

"Budeme debatovat o technických problémech s experty. Jsem připravena, pokud se příští týden dohodneme, v rozpočtu částku z obsluhy státního dluhu uvolnit," řekla ministryně financí.

Podle Maláčové by její resort mohl v příštím roce dostat pak ještě až 1,3 miliardy korun na navýšení platů, zajištění kybernetické bezpečnosti, investiční pobídky a spolufinancování evropských projektů. "Máme pak pokryto osm miliard z 11 (požadovaných)," podotkla šéfka resortu práce. O sumě se bude ještě jednat, shoda na ní není.

Přesto, že částka pro Maláčovou je zatím nižší než žádaná, jde u Schillerové o značný posun v postoji. Ještě před měsícem, kdy přišla s návrhem rozpočtu označila požadavky ČSSD na více peněz za torpédování rozpočtu. Celkem sociální demokraté chtěli 20 miliard korun navíc. To by radikálně zvýšilo navrhovaný schodek rozpočtu, který nyní činí 40 miliard korun.

Během měsíce ale Schillerová naslibovala ministrům, nikoliv pouze za ČSSD, už 17,4 miliardy korun navíc a číslo není ještě konečné. Zatím není ale jasné, kde slíbené peníze hodlá Schillerová vzít. Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec uvedl, že resort v současné době upravuje odhad příjmů do státního rozpočtu v příštím roce, třeba peněz plynoucích ze sociálního pojištění. "Zohledňujeme letošní velmi dobré inkaso pojištění. Jeho vývoj jsme hodnotili v dubnu více konzervativně," dodal Žurovec.

Pokud by změna odhadu příjmů nepokryla slíbené miliardy navíc, bude mít Schillerová problém s KSČM. Komunisté usilují o to, aby vláda snížila chystaný schodek rozpočtu ze 40 na 30 miliard. Jednat o tom chtějí příští středu. Tento týden kvůli rozpočtu dorazil jejich předseda Vojtěch Filip na jednání za prezidentem Milošem Zemanem. Ten ale už předtím slíbil, že Schillerovou podpoří. 

Nicméně bez hlasů komunistů vláda rozpočet na příští rok neprosadí, tedy pokud nedokáže sehnat hlasy opozice. Pokud komunisté neustoupí, bude muset vláda jednat o kompromisu.

Podle tabulek k navrhovanému rozpočtu měl mít resort práce a sociálních věcí na příští rok původně na výdaje o 49,03 miliardy korun víc než letos. Celkem pro něj ministerstvo financí vyčlenilo 676,47 miliardy. Příjmy ministerstva měly podle tabulek činit 564,1 miliardy korun, tedy o 21,45 miliardy víc než letos.

Na sociální služby měl resort příští rok původně mít 15,7 miliardy korun, tedy stejně jako v tomto roce. Už letos ale tato suma nestačila a vláda dodatečně posílala do regionů miliardu korun. Podle poskytovatelů péče a zástupců krajů další miliarda ještě chybí. Ministerstvo práce proto žádalo pro příští rok proti návrhu o 3,3 miliardy navíc, dostane 1,86 miliardy. Tato částka zahrnuje dvouprocentní navýšení výdělků. Pokud by kabinet rozhodl o vyšším přidání, tak se podle Maláčové suma zvedne.

Na politiku zaměstnanosti chtěla ministryně získat navíc bezmála 2,8 miliardy, má mít ale miliardu. Podle ní se to dotkne veřejně prospěšných prací. Na investice do počítačových systémů a dalších věcí v navrhovaném rozpočtu podle ministerstva chybělo asi 2,7 miliardy, zatím má úřad jistou půl miliardu. K ní by se ale měl dostat případně ještě letošních 800 milionů. Na investice do sociálních služeb by nově mělo být 400 milionů.

Na ochranu dětí a sociální práci v obcích úřad vyjednal zhruba o půl miliardy méně, než chtěl. Navíc by měl dostat 1,2 miliardy, z toho 220 milionů na sociální práci. Na ni mělo ministerstvo 200 milionů už letos. Proti loňsku je částka poloviční. Radnice si na seškrtání financí stěžovaly, ministerstvo jim nakonec dodatečně posílalo další peníze.

Položka Návrh rozpočtu (mld.) Požadavek nad rámec návrhu (mld.) Dohoda (mld.)
Sociální služby 15,7 3,3 1,86
Politika zaměstnanosti 0,5 2,77 1
Investice 4 2,7 0,5
Ochrana dětí a sociální práce v obcích 0,68 1,76 1,2
Spolufinancování evropských projektů 0,43 0,49 0,3
Pěstounská péče 0,11 0,48 0,49
Dotace na projekty pro seniory a rodiny a na bezpečnost práce 0,07 0,15 0,15
Investice v sociálních službách - 0 0,4
Zdroj: ministerstvo práce, vyjádření ministryně práce