Už před třiceti lety ekologové varovali, že je třeba něco udělat se smrkovými a borovicovými monokulturami, jinak hrozí vážné problémy. Nikdo nic neudělal. Dnes české lesy ve velkém vysychají a žere je kůrovec. Stejně tak pole a zemědělská krajina jsou ohroženy suchem a na příkladu lesů je dobře vidět, co se stane, pokud budou farmáři sedět se založenýma rukama a neudělají žádnou změnu. "Rychlost opatření, která děláme, nedosahuje rychlosti klimatické změny. Tedy nůžky se stále rozevírají," říká rektor České zemědělské univerzity a krajinný ekolog Petr Sklenička. "Za dvacet třicet let tu budou subtropy. Problém ale je, že vegetace a krajina se tak rychle nepřizpůsobí," upozorňuje Sklenička.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Jiří Šoupal 25.08.2019 11:22
Člověk a jeho civilizace vždy přežili díky schopnosti se adaptovat. Naštěstí i dnes máme dost inteligentních lidí, kteří vědí, jak přírodě pomoci. Upřímně věřím víc tomu, co vidím, takže ochrana naší krajiny, mokřady, smíšené lesy, odolná zeleň a ochrana vody v přírodě a její zadržování u nás v Česku mi přijde jako něco, co můžeme udělat za 10-15 let. Na rozdíl od toho akce na mezinárodní úrovni jako je snižování emisí a nebo čištění oceánů jsou věci, které ovlivníme málo a budou trvat dlouho. U nás se například postavil polder, který má chránit město před záplavami. Dal by se využít i na zachytávání vlhkosti v krajině, ale je to samý pravý úhel, kamenný val a posekaný svah. Vůbec tomu sice nerozumím, ale na té ploše mohl být malý lužní háj, nebo aspoň divoká louka. A podobný příklad každý z nás najde kousek od svého domu. Začít se dá hned.
Honza 21.08.2019 00:16
Bez bysnysu a zisku nebude na krajinná opatření a dotace. Je absurdní posuzovat společenskou potřebu staveb. Kdo by měl být tím vyvoleným s rozhodovací pravomocí? Jestli je stavba k pronájmu nebo ne, je irelevantní. Kvalitní půdu lze ochránit zákazem výstavby nebo vysokými poplatky.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru