Jiří Pešek
Prvého srpna tomu bylo 75 let, kdy začalo Varšavské povstání. Dodnes se polští historikové přou, zda mělo smysl, respektive zda podzemní Armia Krajowa (Zemská armáda), londýnská vláda a armádní velení na sebe od počátku nevzaly příliš velkou odpovědnost, za kterou pak zaplatily životem desítky tisíc bojovníků a až dvě stě tisíc varšavských obyvatel. Pro mnoho − nejednou velmi mladých − vojáků a vojaček oddílů vojenských organizací polského Podzemního státu to ale tehdy nebyla relevantní otázka. Povstání, vojensky zaměřené proti německým okupantům a politicky chápané jako preventivní obrana proti spojenci Němců z roku 1939 − Sovětskému svazu a jeho vražednému komunistickému režimu, bylo naplněním jejich osobního závazku vůči Polsku. Šlo o typ hodnot, kterým dnes evropská společnost už neumí porozumět.
Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
