Podle Bloombergu se již čtvrtina světového vládního dluhu s investičním stupněm (ohodnocení schopnosti splácet dlouhodobé závazky) obchoduje se záporným výnosem. S rostoucí pravděpodobností dalšího měnového uvolňování jeho celkový objem vzrostl od začátku roku dokonce o 55 procent.

Jak vlastně "funguje" dluhopis s negativním výnosem? Tak např. za desetiletý německý vládní dluhopis o nominální hodnotě 100 eur, který nevyplácí žádný kupon, v červenci investoři zaplatili 102,64 eura. Pokud tedy Německo nevyhlásí v příštím desetiletí platební neschopnost, průměrný roční výnos bude činit minus 0,26 procenta. Investoři obvykle "platí" za privilegium vlastnictví kvalitních cenných papírů. Nyní tomu tak je doslova.

Poněkud bizarním způsobem lze záporné sazby zažít i z druhé strany jako dlužník: dánská Jysk Bank zavedla hypotéku s fixní desetiletou sazbou ve výši minus 0,5 procenta. Na úrocích tak teoreticky může žadatel v součtu zaplatit méně, než činí výše jeho hypotéky.

Záporné sazby se zrcadlí také v části akciového trhu. Růstové společnosti typu Netflix, Tesla či Uber sice stále zvyšují své tržby, avšak marně vyhlížejí den, kdy se jejich hospodaření překlopí do zisku. Například Uber oznámil za druhý kvartál rekordní ztrátu 5,24 miliardy dolarů a spekuluje se, zda firma bude vůbec kdy zisková (navzdory tržní hodnotě 63 miliard dolarů). Akcionář Uberu tak dotuje firmu, podobně jako držitel dluhopisu dotuje svého věřitele.