Celý svět se snaží bojovat s klimatickou krizí. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) je nejlepší způsob, jak snížit emise a umožnit odchod od uhlí, jaderná energetika. Obnovitelné zdroje ji podle něj v Česku nahradit nemohou.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Tomáš Szkandera 16.08.2019 07:19
Stavba JE je lákavá pro všechny. Můžeme reálně uvažovat, že 10% investice půjde bokem, kam, to nemusím vysvětlovat. Proto to tlačí horem dolem. Není mi jasné proč se nezaměří na zemní plyn. Rychlá výstavba, perfektně zvládnutá technologie, dostatek paliva. Celková investice pak třetinová?
vit.dolejsi 16.08.2019 00:13
Obnovitelné zdroje budou způsobovat tím více problémů, čím větší procento energetického mixu budou představovat. K nákladům na OZE je pak potřeba přičíst i cena přestavby rozvodné sítě, zařízení na ukládání energie a záložní plynové elektrárny, které nebudou optimálně vytíženy, což bude muset investorovi kompenzovat stát. Na proti tomu JE má výhodu, že jde o stabilní base load. Můžete mít 20 nebo 100 % energetického mixu z JE a nijak se to neprojeví na stabilitě sítě a zálohovat se mohou navzájem. Za to si stojí trochu připlatit. Pokud jde o enormní překračování nákladů rozestavěných JE, jedná se hlavně o evropské a americké projekty, které doplatily na celou řadu faktorů. Například během dekád, kdy se téměř nestavělo, došlo k rozpadu dodavatelů a ztráty know how; dále snaha vyjít vstříc stále se stupňujícím požadavkům na bezpečnost vedla ke stavbě neodladěných vyšších generací reaktorů, což mělo za následek, že staveniště se v podstatě stalo i vědeckou laboratoří. Místo aby se stavělo podle hotových plánů, problémy se objevovaly a řešily během stavby. To samozřejmě vedlo k obrovským navýšením nákladů. Když se ovšem přikloníme k co nejvyššímu podílu OZE, budeme stát před podobnou situací: bude potřeba aplikovat množství mladých málo vyzkoušených technologií v tak masovém měřítku, o jakém se tu nikomu zatím ani nesnilo. Je tedy vcelku legitimní ptát se, co z těchto dvou šílenství je menší ekonomický risk.
Pavel Korec 15.08.2019 22:47
Problém není v tom, zda je jádro z principu vhodné k nahrazení uhlí, ale v tom, že reálná cena (s přihlédnutím k překračování rozpočtů výstavby JE) je absurdní. Je to částka, která může spustit „řetězovou reakci“ růstu dluhu ČR, končící v krizi podobné té Řecké, nebo Italské a s devastujícími dopady na průmysl, sociální smír a životní úroveň obyvatel. Je to částka, která by si zasloužila rozhodnutí v plebiscitu. Je to částka, za kterou by si každá rodina v ČR mohla na střeše svého domu postavit elektrovoltaické panely. Stojí za to se u nich zastavit: současná 17% efektivita dál roste a může přesáhnout i teoretických 35%, což znamená jak zvýšení výkonu, tak provoz v dalších měsících. Zásadní důvod odmítnutí EV a podobně i větrných elektráren, je v jejich časově vymezeném použití. To však řeší již dnes řada pilotních projektů krátkodobé, či dlouhodobé akumulace energie, nebo její přeměnu na skladovatelný plyn. Podobně, pokud by taková částka byla použita na restrukturalizaci průmyslu a úsporná opatření v domácnostech a podnicích, byla by taková změna možná srovnatelná s výkonem uvažovaných bloků JE. Řešením by mohla být i investice do projektů budovaných v jiných zemích. Řešení v budoucnu může nabídnout výstavba menších JE (s řádově nižším výkonem). Jejich nevýhodou je sic o něco vyšší cena energie ve srovnání s uvažovanou cenou JE s velkými bloky, avšak výrazně nižší, v porovnání s reálnou cenou výstavby. V jejich případě je riziko překročení rozpočtu nižší a snáze dostupné jsou i finanční zdroje.