Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou dostala nový impuls. USA od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Oznámil to ve čtvrtek prezident Donald Trump. Obchodní rozhovory s Čínou podle něj ale budou pokračovat.

Washington začal kvůli obchodním sporům s Pekingem cla zavádět už loni, na což Čína odpověděla vlastními cly. Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky. V rámci nynější obchodní války už Spojené státy zavedly cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje asi 250 miliard dolarů (5,8 bilionu korun). Čína odpověděla odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 mi­liard dolarů (2,6 bilionu korun).

Trump se na červnové schůzce s čínským protějškem Si Ťin-pchingem dohodl na obnově obchodních rozhovorů. Ty ztroskotaly v květnu, kdy Spojené státy obvinily Čínu, že porušila sliby učiněné v rámci jednání.

"Obchodní rozhovory pokračují, Spojené státy (ale) během nich začnou od 1. září uplatňovat menší dodatečné clo ve výši deseti procent na zbývající zboží a produkty v hodnotě 300 miliard dolarů, které do naší země přichází z Číny. To nezahrnuje zboží za 250 miliard dolarů, na které se už vztahuje clo 25 procent," napsal Trump na twitteru.

Ve středu skončily dvoudenní rozhovory obchodních představitelů USA a Číny v Šanghaji. Další kolo jednání by se mělo konat začátkem září ve Washingtonu. "Těšíme se na pokračovaní našeho pozitivního dialogu s Čínou o komplexní obchodní dohodě," uvedl Trump.

Déle než rok trvající obchodní válka už se projevuje na výkonnosti čínské ekonomiky − ta zpomalila nejvíce za sedmadvacet let, ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla meziročně o 6,2 procenta. "Obchodní válka má na čínskou ekonomiku obrovský dopad a kvůli chybějícímu skutečnému pokroku v obchodních jednáních není konec na obzoru. Čínská ekonomika se dnu zřejmě ještě nepřiblížila," uvedl v polovině července pro agenturu Reuters například americký finanční analytik Edward Moya.

Spolu s čínskou ekonomikou ale hrozí zpomalení i té globální. Čína dováží i vyváží méně než v minulosti. Peking se přitom pokouší růst stimulovat a nedávno oznámil daňové škrty ve výši dvou bilionů juanů (v přepočtu 6,6 bilionu korun).

Čínská vláda letos počítala s růstem 6,5 procenta, to se ale zřejmě nepodaří. Letošní rok je přitom pro režim symbolický, protože slaví sedmdesáté výročí převzetí moci a vyhlášení Čínské lidové republiky v roce 1949. Nejrychleji rostla čínská ekonomika v letech 2006 a 2007 − o třináct až čtrnáct procent. Pro Komunistickou stranu Číny je ekonomický růst základním prvkem legitimizace její moci. "Mezi stranou a občany v Číně platí jakási smlouva. Strana říká: necháte nás vládnout a my zajistíme ekonomický růst. Pokud by nastala recese nebo vážné hospodářské problémy, jistě by to vyvolalo nespokojenost mezi obyvatelstvem," řekl nedávno serveru Aktuálně.cz australský sinolog Gerry Groot, který se zabývá dějinami Komunistické strany Číny.

Související