Nebyl to největší protest proti ruské vládní moci, která nechce dopustit, aby se zářijových voleb v Moskvě zúčastnili nezávislí, tedy režimu nepodřízení kandidáti. Byly to o víkendu naopak úřady, které se překonaly co do počtu nasazených sil i míry užitého násilí. Samy tak udělaly maximum, aby lokální moskevské volby přeměnily na politický problém zdaleka přesahující obvod metropole. Většina ze čtrnácti set zadržených, k nimž nutno připočítat další stovky zbitých, si ze střetu s "kosmonauty", jak přezdívají policejním těžkooděncům, odnesla zvýšenou dávku odhodlání vyrazit do ulic i příště.

Represivní režimy vynikají širokou škálou prostředků, jak zatlačit na nepohodlné občany a zvláště na ty, kteří dovedou artikulovat přání a obavy nespokojené veřejnosti. Ale jen málokdy domyslí, jakou reakci vyvolají použité prostředky. Jen tak lze vysvětlit, že právě o tomto víkendu neformální vůdce ruské opozice trávící třicetidenní trest v cele za výzvu k protestům v ulicích musel být urychleně hospitalizován kvůli akutní alergické reakci na "neznámou chemickou látku". Úřady pak paradoxně samy potvrdily podezření, že mají i v tomto případě co skrývat, když se k Alexeji Navalnému nemohli dostat jeho osobní lékaři. Navalnyj je dnes už příliš známým a zkušeným politikem, aby nabídnuté příležitosti nedokázal využít − a co víc, nemusí se ani příliš snažit.

Demonstranti, kteří si v okolí Tverské ulice spojující Kreml s Triumfálním náměstím hráli s policisty na kočku a myš, vzali za své slogany, s nimiž Navalnyj přišel v roce 2011 při parlamentních volbách, kdy vládní stranu Jednotné Rusko označil za "zloděje a podvodníky". Škála hesel a motivů se ale rozšiřuje. Lidé protestující o víkendu v ulicích si přinesli ruské vlajky a policistům do tváře zpívali ruskou hymnu, aby bylo jasné, že putinovský režim stavící na okázalém nacionalismu nemá na vlastenectví monopol. Ze stejného důvodu mladí lidé volali na ozbrojence "fašisté", což je pojem, který si režimní propagandisté s odkazem na druhou světovou válku uzurpují jako označení všeho, co by mohlo ohrožovat matičku Rus.

Kreml sází na zavedený recept − ignorace. V sobotu prezident Putin pózoval v batyskafu pod hladinou Baltského moře a v neděli přihlížel přehlídce ke dni námořnictva a nepřímo tím vzkazoval, že potyčky v Moskvě nestojí za řeč. Míra a rozsah násilí bezpečnostních složek však byly takové, že oficiální protesty dorazily z řady západních metropolí, včetně té české. Tlak zvenčí nebude rozhodující. To důležité se odehrává uvnitř Ruska, jehož vedení nemá zvláště nejmladší generaci co nabídnout. Nejen proto, že příjmy z vývozu ropy a zemního plynu nejsou tak velké jako v prvních letech Putinova panování, ale protože režim, který popírá smysl voleb, tedy jak si vybrat svoji budoucnost, sám sebe a své obyvatelstvo odsuzuje k setrvávání bez budoucnosti.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru