Na polích v Česku mezi lety 2017 a 2018 ubylo pesticidů, a to o plných devět procent. Problematického glyfosátu dokonce o čtvrtinu.

Zásluhu na omezení výskytu látek, jež se dostanou do vody a škodí lidem i jiným živočichům, přičítá ministerstvo zemědělství zejména sobě a své politice. Podle vědce Josefa Soukupa, vedoucího katedry agroekologie a biometeorologie na České zemědělské univerzitě v Praze, ale za jejich meziročním snížením stojí spíše loňské suché počasí, zpřesňující se technika postřikování a evropské regulace, které zpřísňují či vylučují používání některých látek, většinou starších přípravků, jež bylo nutné používat ve vyšších dávkách.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.