Ministerstvo zdravotnictví škrtlo tento rok výdaje na různé protidrogové programy za devět milionů korun. Cynici se mohou ušklíbnout, že vládní politika vůči závislostem je tak vlastně konzistentní. Protože kdo chce, aby "se měli všichni dobře", těžko může chtít odpírat požitky také drogově závislým.

Jenže ve skutečnosti se chová cynicky právě vedení zdravotnického resortu (a částečně i resortu práce a sociálních věcí, kde hrozí pětimilionové škrty). Drastickým snížením prostředků na péči o drogově závislé prakticky boří pracně budovanou a dosud úspěšnou hráz proti nárůstu počtu HIV pozitivních a drogové kriminalitě. Jednoduše řečeno: když nebudou peníze pro nestátní organizace poskytující klientům zdarma substituční léčbu a výměnu stříkaček, dostanou se závislí do rukou dealerů. A zmizí i kontrola nad čistotou a nezávadností stříkaček. Důsledek umí odhadnout každý: šíření infekcí a zoufalé shánění peněz na drogy. Což se může státu pěkně prodražit. Smutnější je to tím spíš, že od 90. let se šíření HIV mezi injekčními uživateli drog daří držet na minimální úrovni. Navíc zánik substituční léčby hrozí ve třech drogově velmi zatížených regionech − Středočeském, Jihomoravském kraji a v Praze.

Vnucuje se otázka, proč obě ministerstva a potažmo vláda Andreje Babiše tak vážná rizika podstupují. Opravdu kabinet, který se rád chlubí skvělým stavem ekonomiky, nedokáže najít pár milionů na oblast, kterou si politici nedovolili podfinancovat ani v letech krize po roce 2008? Problém možná nebude až tak v ekonomice, jako spíš v politice. S nástupem politické nekorektnosti před pár lety se otevřela stavidla řadě předsudků a dosud tlumených emocí. A jako vyhřezl odpor proti zneužívání sociálních dotací, rozmohla se i kritika erárem hrazené léčby závislých. Chtěli si užívat, tak ať si pomohou sami, zaznívá nezřídka. Veřejnost si málo uvědomuje, že závislost není rozmar, ale nemoc. A že bojem proti závislostem chrání stát i sám sebe.

Bohužel, současní vládci na předsudky svých voličů slyší, uhýbají jim a osvětu nešíří. Projevuje se to mimo jiné i tím, že odbor protidrogové politiky v čele s národní koordinátorkou Jarmilou Vedralovou má být přesunut z Úřadu vlády pod resort zdravotnictví. Významově je to stejná degradace, jako bylo svého času zrušení funkce ministra pro lidská práva a vytvoření pozice pouhého lidskoprávního zmocněnce při Úřadu vlády. Politický vzkaz občanům je jednoznačný: nehodláme už narkomany považovat za něco extra. Za něco víc, než jste vy ostatní. Jenže to je hrubé podcenění závažnosti problému. Extra nejsou narkomani. Extra je hrozba infekce HIV a růstu drogové kriminality. A jestli tomu Babišova vláda nechce předcházet a dává přednost šetření, aby měla na uplácení voličů, pak jde o extrakrátkozrakost.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru