Nejmladší je sedmadvacet, nejstaršímu pouhých 39 let. Už příští rok ale bude muset Honza Stávek jako první člen spolek Mladí vinaři opustit. Podle neúprosných pravidel jsou totiž čtyřicáté narozeniny okamžikem, kdy vinař přestává být mladý.

Inspirace ke vzniku spolku Mladí vinaři přišla kromě jiného ze zahraničí. "V roce 2016 jsme se po návratu z jednoho z největších vinařských veletrhů na světě, německého ProWeinu, společně s Dominikou Černohorskou zhlédly v expozicích mladých vinařů a jejich spolků z okolních zemí," osvětluje počátky české obdoby těchto sdružení koordinátorka Mladých vinařů Eva Pelikánová. "Mělo to šťávu, energii a nápad. Vše bylo skvělé a inspirativní," dodává.

Nadšení a zápal

Obě mladé vinařky proto oslovily několik věkově spřízněných přátel z vinařské branže, kromě zmíněného Honzy Stávka i Ondřeje Dubase a René Vrátila. Všichni si rázem uvědomili, že by chtěli do Česka přenést něco podobného. "Založili jsme proto spolek, sdružující mladé vinaře, zavedené i začínající, kteří koukají kolem sebe, mají nadšení a zápal pro víno a vše okolo něj," nastiňuje Pelikánová hlavní důvody vzniku Mladých vinařů.

Mladí vinaři
Foto: Shutterstock

Spolek má v tuto chvíli 14 členů, přičemž všichni jsou z jižní Moravy. Kromě jedenácti mužů zde najdeme i tři vinařky, které tak navazují na tradici mnoha žen, které v minulosti na vinohradech a ve sklípcích pracovaly. "Vinařek na Moravě není zdaleka tolik jako vinařů, ale přibývá jich. Vinařství na Mendelově univerzitě studuje mnoho mladých žen," upozorňuje Pelikánová. "Pro ženu je povolání vinařky samozřejmě fyzicky náročnější. Pořád je to namáhavá manuální práce, kterou musí zvládnout," dodává.

Nízký věk je výhodou

Spolek nemá ustálenou filozofii nebo striktní pravidla, členství je ovšem zapovězeno velkým vinařským firmám. Jedná se o sdružení konkrétních lidí, z nichž každý dělá víno podle toho, jak uzná za vhodné. "Jedním z kritérií přijetí nového člena je, že je nám v jeho přítomnosti dobře," usmívá se Pelikánová.

Jedná se o sdružení konkrétních lidí, z nichž každý dělá víno podle toho, jak uzná za vhodné.

K vinařství přistupují členové spolku Mladí vinaři vzhledem ke svému věku s určitou dávkou pokory. "Vínu se učíme rozumět celý život. Čím je člověk starší, znalostí má více. To je stejné jako v jakémkoliv jiném oboru. Zkušenosti jsou nepřenositelné," vysvětluje Pelikánová. Nízký věk ale v dalších ohledech vnímají jako výhodu. Jsou odvážnější a oproti starší generaci mohou bez problémů cestovat a získávat zkušenosti v zahraničních vinařských oblastech, případně na zahraničních trzích.

Informatik na vinici

Podobně to vnímá i Peter Michalík, který ve vesničce Božice u Znojma obhospodařuje dva hektary vinohradu. První ročníky sklidil teprve loni, ale okolo vína se jako teoretik pohybuje už sedm let. K vinařství se dostal při studiu informatiky v Brně. Nejprve organizoval degustace pro známé a přátele, později začal vinařství studovat na Mendelově univerzitě. "Na jedné z těchto degustací jsem poznal i svou nynější přítelkyni, které vděčím za to, že si postupně plníme náš společný sen o rodinném vinařství, kde kromě nás dvou pracuje i její bratr," líčí Michalík, jak se k pěstování a výrobě vína dostal.

Peter Michalík z Božic u Znojma založil spolu se třemi podobně smýšlejícími mladými vinaři neformální spolek Svéhlaví.
Peter Michalík z Božic u Znojma založil spolu se třemi podobně smýšlejícími mladými vinaři neformální spolek Svéhlaví.
Foto: Svéhlaví

V současnosti se živí jako Java vývojář, do budoucna by se ale chtěl stát vinařem na plný úvazek. "Práce ve vinohradu je zatím spíše volnočasová aktivita. Mám možnost dvakrát týdně pracovat z domova, takže trávím čas ve vinohradu nebo ve sklepě. Během sběru mi pak pomáhají rodina i přátelé," popisuje chod rodinného vinařství.

Veřejná osvěta

Společně se třemi podobně smýšlejícími mladými vinaři pak založil neformální spolek Svéhlaví. V rámci něj si ochotně vypomáhají, ochutnávají vzorky a radí se o případných problémech. "Chtěli bychom se držet přírodnějšího a šetrnějšího přístupu k vínu, více vyzdvihovat odrůdu a místo původu," doplňuje Michalík.

Jak Svéhlaví, tak Mladí vinaři si kromě pěstování a výroby vína kladou za cíl i veřejnou osvětu. "Chtěli bychom vytvořit určitou komunitu, která bude věci okolo vína vnímat podobně jako my. Budeme se navzájem inspirovat a posouvat celý obor dál," popisuje Eva Pelikánová. I proto Mladí vinaři letos podruhé pořádali mezinárodní soutěž Co chutná mladým, která měla ukázat, jak jsou na tom mladí výrobci vín. "Rádi bychom našli ještě ne úplně objevené talenty," vysvětluje Pelikánová.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.

Související