Vjezd dovnitř připomíná průnik do masivní protiatomové krypty. Širokou silnici obklopují šedé skály strmě klesajícího tunelu, jehož konec je ztracený kdesi v mlze. To proto, že v téměř půlkilometrové hloubce, kam tunel vede, je výrazně chladnější vzduch a při smíchání s vlhkým vzduchem na povrchu vytváří mlžný opar. Napravo u stropu prosvítá rudá světelná tabule. Z čipů, které mají návštěvníci na sobě, pozná a ukazuje, kdo právě přijíždí. Připomíná tak, že každý je tu bedlivě sledován.

Úložiště Onkalo na jihozápadním pobřeží Finska, nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, je první hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na světě. Od loňského dubna se testuje jeho provoz. První měděné kontejnery s vyhořelým jaderným palivem sem začnou Finové ukládat v roce 2025. Do roku 2145 se jich má v Onkalu uskladnit kolem 3000, pak se zasypou.

Velký význam má tohle místo i pro Česko. Také v tuzemsku se nyní hledá vhodná lokalita, kde by takové české Onkalo mohlo vzniknout. A velmi důležité bude, jak se k němu vyjádří obce, v jejichž blízkosti se stavba začne plánovat.

Testy uložení dopadly úspěšně

"Díky těm čipům vidíme on-line, kdo je právě uvnitř, ať už pracovník, nebo návštěvník. Je to kvůli bezpečnosti," vysvětluje Ismo Aaltonen, manažer výzkumu a hlavní geolog finské společnosti Posiva, která s výstavbou úložiště začala před 15 lety. Projíždí spletitými chodbami, jež připomínají bludiště jakési obrovské jeskyně. Není náhoda, že Onkalo je finský termín právě pro jeskyni.

Po 15 minutách jízdy tunelová spirála doklesá k testovací studni − díře v zemi obehnané žlutým plotem, která simuluje uložení měděných kontejnerů s nebezpečným odpadem. Pokračuje se dál až k ohromné jeskyni, pokreslené čarami a popsané čísly různých barev. Jsou to výsledky velmi podrobných měření, skalní podloží se tu totiž zkoumá z několika hledisek: geologie, hydrologie a geochemie.

"Kus podlahy jsme pečlivě vyčistili, abychom viděli všechny praskliny v zemi, poznali všechny druhy podložních hornin a mohli je zmapovat. Získáváme tak unikátní sbírku geologických dat, která nám pomáhá plánovat další výstavbu," popisuje Aaltonen. Kompletní test se tady konal loni a dopadl úspěšně. Finové zde simulovali uložení odpadu do devítimetrových ukládacích studní.

Skvělá akustika v jeskynním komplexu také inspirovala vedení společnosti Posiva, takže toto místo proměnilo v operní sál. Během každoročního festivalu klasické hudby zde vystoupily významné osobnosti finské hudební scény, například operní pěvec Mika Kares. Zpíval oblečený do výstražné vesty, s ochrannými brýlemi na očích a baterkou za pasem, jak to nosí zdejší stavební dělníci.

Hledá se trvalé úložiště

V současnosti se jaderný odpad ukládá do dočasných úložišť, speciálních bazénů v halách poblíž reaktoru. Trvalé hlubinné úložiště musí být postaveno, aby vydrželo prakticky navždy. Onkalo by mělo bezpečně uchovat radioaktivní odpad příštích 100 tisíc let.

Nedá se přitom předpokládat, že by se informace o umístění jaderné skládky uchovala tak dlouhou dobu. Proto se musí hlubinné úložiště navrhnout tak, aby se k němu budoucí pokolení nedostala a radioaktivní materiál je neohrozil.

Na většině míst, kde se hlubinné úložiště plánuje nebo se o něm jen uvažuje, budí často nevoli místních obyvatel. Ne tak v nedalekém městě Eurajoki, pár kilometrů na východ od Onkala. Starosta Vesa Lakaniemi hovoří o ekonomickém přínosu elektrárny a připravovaného hlubinného úložiště.

Firmy Posiva a TVO, které elektrárnu spravují, do městské pokladny platí 20 milionů eur ročně, tedy v přepočtu přes půl miliardy korun. Posiva rovněž zrenovovala místní zámeček.

"Díky elektrárně se nám snížila nezaměstnanost a přišli noví obyvatelé," říká Lakaniemi. Zastupitel Vesa Jalonen dodává, že místní obyvatelé nemají z Onkala obavy a berou ho jako nejbezpečnější způsob, jak v současné době odpad ukládat. Chválí také, že Posiva místní obyvatele pravidelně informuje a celý projekt je podle něj transparentní.

"Když se začala stavět místní jaderná elektrárna, moji rodiče nebyli moc rádi. Stavbu hlubinného úložiště naopak uvítali. Připadá jim to bezpečnější než skladování vyhořelého odpadu v hale vedle elektrárny, jako je tomu dosud," říká na místním úřadě zastupitelka Ilona Sjömanová.

Devět tuzemských lokalit

V Česku se vyhořelé jaderné palivo také skladuje v halách u jaderných elektráren. V současnosti vybírá státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů, jež jaderný odpad spravuje, vhodné místo pro stavbu hlubinného úložiště. S tím finským úzce spolupracuje a nyní hodnotí tuzemské lokality, zda vyhovují po technické i bezpečnostní stránce a splňují environmentální kritéria. Své hodnocení předá dál vládě, jež může lokalitu schválit.

Česká správa má na vybudování hlubinného úložiště v současnosti vytipovaných devět míst. Jejich počet se ještě zúží na čtyři a v roce 2025 by se měla vybrat konečná lokalita pro výstavbu prvního hlubinného úložiště v Česku.

Jenže obyvatelům obcí poblíž možných lokalit se představa úložiště u domu příliš nelíbí. Mezi devíti vytipovanými je například Hrádek na Jihlavsku. Starostové okolních obcí v dubnu požádali o vyloučení ze seznamu a na ředitele správy čekali nespokojení obyvatelé s transparenty. Bojí se, že stavba znečistí zdroje pitné vody na jejich území.

"Nechtěl bych vylučovat nějaké lokality," řekl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jan Prachař. Dodal, že v místech probíhají povrchové měřicí práce, ale nedělají se žádné vrty. Měření má být dokončeno do poloviny roku. "Poté bychom to chtěli zodpovědně zhodnotit a technicky vybrat nejvhodnější řešení," dodal Prachař. Vyjádřit se pak podle něj budou moci i dotčené obce.

Peníze na vybudování trvalého jaderného úložiště v Česku jsou. Na takzvaný jaderný účet přispívají producenti jaderného odpadu, z většiny vlastník obou tuzemských jaderných elektráren, Skupina ČEZ. Na konci loňského roku bylo na účtě přes 28 miliard korun.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru