Na letošní valnou hromadu ČEZ její účastníci jen tak nezapomenou. Byla historicky nejdelší, trvala přes dvacet hodin a končila až ve čtvrtek ráno. Neobešla se ale ani bez emocí a vpádu ekologických aktivistů.

Nejdříve ochranka na zasedání nepustila akcionářku a aktivistku Greenpeace v kostýmu hroudy uhlí. Nakonec celý průběh narušili další členové této organizace protestující proti uhelné energetice a prodeji elektrárny Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi. Vše nakonec vyústilo ve strkanici s ochrankou, přerušení zasedání a vyčkávání na zásah policie.

Zhruba ve 12:45 se z předsálí začaly ozývat hluk a rány. Pořadatelé se snažili zablokovat vstup do sálu, ale šestice protestujících byla uvnitř s akcionářskými pásky a podařilo se jim dostat až před řečnický pult. Rozvinuli tam transparenty s nápisy "Zastavte prodej Počerad" a "Climate change starts here" (Změna klimatu začíná zde). Předseda valné hromady Petr Kasík poté jednání přerušil. Asi po 20 minutách začali s aktivisty vyjednávat přivolaní policisté.

"Pokud máte na ruce pásku, a jste tím pádem řádně zaregistrovaní akcionáři, můžete v sále zůstat. Ale musíte si stoupnout ke zdi dozadu. Tady byste bránili ostatním akcionářům ve výhledu," řekl aktivistům Kasík.

Podle protestujících chce ČEZ elektrárnu prodat Severní energetické, což by prodloužilo její provoz o řadu let. Greenpeace na základě dat ze systému obchodování s emisními povolenkami, která zveřejnila Evropská komise, označila už dříve elektrárnu Počerady za největšího znečišťovatele v Česku. Elektrárna loni vypustila do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

Počerady ale vířily emoce i po zbytek valné hromady této největší energetické skupiny, kterou ze 70 procent ovládá stát. Nejhlasitěji se proti nim vyjadřoval Michal Šnobr.

Ten je dlouhodobě velmi hlasitým kritikem polostátní firmy. Vše nicméně nabralo úplně jinou dynamiku, když dal dohromady investory okolo investiční skupiny J&T. Ti za několik miliard nakoupili více než jednoprocentní podíl ČEZ a stali se tak tzv. kvalifikovaným akcionářem, který má speciální práva.

Extrémní byla už loňská valná hromada, kdy se kvůli všestranným obstrukcím končilo až v časných ranních hodinách. Michal Šnobr a spol. pak vyvolali na podzim mimořádnou hromadu. A "nudná" nebyla ani ta letošní.

Šnobr se opřel do toho, že vedení firmy už třetí valnou hromadu za sebou odmítlo projednat bod o již zmiňovaném prodeji uhelné elektrárny Počerady. O tom má v letošním roce rozhodovat vedení firmy.

Zatímco ekologům vadí představa, že ji Tykač zrekonstruuje a bude provozovat další desítky let a zásobovat ji svým uhlím, Šnobr a spol. tvrdí, že jde o strategické aktivum. Na jeho místě se dá popřípadě postavit elektrárna na plyn.

Velké emoce budila i výše dividendy. Po devatenácti hodinách valná hromada schválila návrh managementu na vyplacení 24 korun na akcii. Jde o nejnižší dividendu za posledních 12 let. Mezi akcionáře bude rozděleno 12,9 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá zhruba devět miliard korun.

Nižší výši dividendy naposledy akcionáři ČEZ schválili na valné hromadě v roce 2007 ze zisku roku 2006, kdy činila 20 korun za akcii. Nejvyšší byla za rok 2009, a to 53 korun za akcii, loni ČEZ vyplatil 33 korun za akcii. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš dříve uvedl, že letos firma vyplatí akcionářům na dividendách 99 procent zisku očištěného o mimořádné vlivy, což je dosud nejvyšší podíl.