Pan premiér se ptá, proč se mají řešit už nyní věci pro rok 2050. Tak mu odpovězme. Protože včera už bylo pozdě.

Když se premiér středně velké země na summitu Evropské unie dostane se svým výrokem do zahraničních médií, bývá to úspěch.

Ovšem to není případ výroku českého premiéra Andreje Babiše, se kterým zablokoval unijní klimatické závazky pro rok 2050: "Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra?" Poláci také byli proti závazku, ale nic tak silného neřekli a chytře bojují za více eur na klima do své země. Jen Babiš se s tím nemazal a plně se projevila jeho mentalita, že důležité je jen to, co je teď a tady.

A vzápětí přidal další nepovedený výrok (který už naštěstí v zahraničí nekoloval) o demonstrantech na Letné: "Čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojení." Pre­miér si vůbec nedovede představit, že by se někdo mohl bát o budoucnost pro své děti, když nyní je všeho hojnost.

Takové uvažování je pro Česko ovšem naprosto sebevražedné.

Ať už si o klimatické změně myslíme cokoliv, je nutné se na celoevropské úrovni shodnout na systémových opatřeních už teď. Aktuální politika k uhlí, jádru či dopravě určí, jak právě v roce 2050 dopadneme.

Ale není to jen klima. V roce 2050 bude v Česku například vrcholit i demografická krize. O armádu tří milionů seniorů a jejich penzí se bude starat jen už ani ne dvojnásobek lidí v produktivním věku.

Ale Babiš žije jak motýl jen pro aktuální okamžik a odmítá seriózní projekce jako strašení a jen pumpuje další peníze bez rozmyslu do valorizací důchodů bez jakékoliv udržitelnosti.

Dalším příkladem, proč je nutné myslet alespoň do roku 2050, je doprava. V té době se teprve mají v Česku začít stavět rychlodráhy. A jak to bude s D1, nikdo neví. Opravdu chceme čekat tak dlouho?

A jako poslední příklad, proč nestačí žít dneškem, uveďme školství. Babiš pádí k 45tisícovým platům učitelů, ale reformu školství dosud nepředstavil. A i kdyby ano, její výsledky uvidíme až právě někdy v roce 2050.

Dělat politiku "Carpe diem" je krásné. Ale také sobecké. A utíkání před budoucností extrémně hloupé.

Související