Norská společnost Grieg Seafood využívá umělou inteligenci, senzory a analýzu dat ve snaze zvýšit produkci svých lososích farem a zároveň snížit jejich dopad na životní prostředí. Na svých farmách také instaluje solární panely a větrné elektrárny. Firma je zapsaná na burze v Oslu a s produkcí okolo 80 až 90 tisíc tun ryb ročně jde o sedmý největší podnik svého druhu na světě.

Jejího zakladatele a předsedu představenstva Pera Griega odjakživa fascinovalo moře. Vyrůstal v rodině, která od konce 19. století podniká v oblasti lodního průmyslu. A když se tak v roce 1992 − v době světové krize chovu lososů − naskytla příležitost založit podnik v oblasti rybářského průmyslu, dlouho neváhal.

"Původně jsme byli jen obchodní společnost. Časem nám ale došlo, že to nestačí a potřebujeme vlastní produkci. Začali jsme proto skupovat farmy a dnes Grieg Seafood tvoří více než 100 společností, které jsme postupně získali," vypráví norský podnikatel.

Per Grieg (62 let)

Předseda představenstva a zakladatel společnosti Grieg Seafood (na snímku s cenou). Firmu založil v roce 1992 původně jako Norwegian Salmon. Společnost je součástí rodinného podnikání Grieg Group, které jeho rodina provozuje od konce 19. století. V letošním roce získal titul norského EY Podnikatele roku.

Recyklace vody v sádkách

V současnosti má 65 farem v Norsku, Velké Británii a Kanadě a pracuje pro něj téměř 800 lidí. Své lososy vyváží do více než 60 zemí a podíl jeho firmy na světovém trhu tvoří okolo tří až čtyř procent. Obrat Grieg Seafood loni dosáhl 890 milionů amerických dolarů.

V rámci produkce živočišných proteinů má chov lososů jednu z nejmenších uhlíkových stop a Grieg ji chce ještě snížit. Využívá k tomu i nové technologie, do kterých norská firma investovala více než 150 milionů dolarů.

Jednou z inovací, které využívá, je zařízení na recyklaci vody. "Lososi se chovají nejprve ve sladké vodě na pevnině a následně v té slané na moři. My se nyní pomocí biologické filtrace snažíme prodloužit čas, který stráví ve sladké vodě," popisuje Grieg. Díky tomu se snižuje pravděpodobnost onemocnění ryb parazity, kteří žijí v mořské vodě, a zároveň se zvyšuje jejich produkce.

Senzory monitorují parazity

Grieg Seafood zároveň sbírá data ze senzorů umístěných na svých i cizích farmách a monitoruje tak kvalitu vody a přítomnost toxických řas či parazitů.

"V rámci spolupráce s dalšími farmáři na norském pobřeží sbíráme data v reálném čase. Víme, že se parazité pohybují v určitých vlnách, a pomocí umělé inteligence dokážeme předpovědět, kdy zasáhnou jakou farmu," přibližuje Grieg.

Krmení pomocí mobilu a kamer

Norská společnost využívá také systém vzdáleného krmení. "Přes mobil můžeme z jednoho místa nakrmit ryby na různých farmách," popisuje Grieg.

Rybí klece přitom kontrolují pomocí podvodních kamer. Ve chvíli, kdy kamera zachytí, že se krmivo dostalo do klece, zastaví se systém krmení. "Často jsou na moři silné proudy, které mohou krmení odnést pryč. Proto se snažíme rozpoznat vzorce, kterými se proudy pohybují, a tomu krmení přizpůsobit," líčí podnikatel.

Svá data a snímky firma poskytuje také vědcům, kteří pomocí nich mohou například sledovat změny životního prostředí. "Zkoumají mimo jiné přítomnost různých druhů řas, kterých je neskutečné množství. Díky strojovému učení, které je jednou z oblastí umělé inteligence, je ale jejich rozpoznávání ze snímků stále snazší," uvádí Grieg.

Norský podnikatel se také snaží snížit negativní dopad svých chovů na divoké populace lososů, které se mohou nakazit parazity z rybích farem. "Dbáme na to, abychom rozvoji nákazy účinně předcházeli a zároveň zabránili úniku našich lososů do volné přírody. Od roku 2016 jsme v monitoringu nezaznamenali žádného uniklého lososa," líčí Grieg.

Solární a větrná energie

Jeho firma také využívá udržitelné zdroje energie jako solární panely, větrné elektrárny či bateriové systémy. "Na volném moři jsme dosud měli dieselové motory, které se postupně snažíme nahradit ekologičtějšími zdroji energie," popisuje Grieg.

Jeho cílem je do roku 2030 snížit množství emisí oxidu uhličitého na jedno kilo vyprodukovaných ryb o 30 procent. "Musíme se konečně probudit a přiznat si, že jsme všichni zodpovědní za budoucnost našeho životního prostředí. Některé kroky možná v tuto chvíli nejsou zcela ekonomické, ale jsou naprosto nezbytné," říká Nor.

Aktivně se také věnuje dobročinnosti. Prostřednictvím nadace Grieg Foundation podporuje různé neziskové projekty a pomáhá hlavně dětem. "V rámci projektu SOS dětské vesničky jsme postavili několik vesnic v Africe či Jižní Americe. A přispíváme i na různé vzdělávací, zdravotní a také kulturní programy," říká Per Grieg.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru