Většina zemí Evropské unie chce zajistit, aby se planeta neoteplila na úroveň, kterou vědci považují za vážné ohrožení pro současnou formu života na Zemi. Lídři členských států podpořili na summitu v Bruselu snahu, aby se EU k roku 2050 stala klimaticky neutrální. To znamená, že by se na jejím území produkovaly téměř nulové emise skleníkových plynů. Tento cíl ale nepodpořily všechny země. Ke skeptikům patří i Česko. Premiér Andrej Babiš (ANO) záměr tvrdě kritizoval.

Summit se podle původního plánu neměl domluvit přímo na závazném slibu nulových emisí. Prezidenti či premiéři měli pouze vyzvat Evropskou komisi a příslušná domácí ministerstva, aby určily, jak by bylo možné "zajistit přechod ke klimaticky neutrální EU do roku 2050". EU by tedy nejprve měla zjistit, za jakých okolností by takový cíl bylo možné splnit.

Pro Polsko, Česko a Maďarsko byl ale i takový text prohlášení summitu nepřijatelný. Slovensko ho naopak podpořilo. Skeptici tvrdí, že jde o příliš ambiciózní a drahý cíl, který by mohl vážně ochromit evropský průmysl. Podle zastánců jde naopak o jedinou cestu, jak zabránit klimatické katastrofě. Státy EU se proto nakonec dohodly, že trvají na svých závazcích z Pařížské dohody o klimatu. Ta počítá s dosažením klimatické neutrality ve druhé polovině tohoto století. Zároveň ale v závěrech summitu stojí, že "velká většina členských zemí je přesvědčena, že klimatické neutrality je potřeba dosáhnout k roku 2050".

2050

je rok, ke kterému chce velká většina zemí Evropské unie dosáhnout klimatické neutrality – tedy snížení emisí skleníkových plynů téměř na nulu.

Podle Evropské komise by přechod ke klimatické neutralitě mezi lety 2030 a 2050 stál 176 až 290 miliard eur ročně. Tedy až sedm a půl bilionu korun každý rok. Zároveň ale tato politika podle komise přinese zásadní hospodářské zisky − prý až 400 miliard eur ročně, což je přes 10 bilionů korun. A to hlavně díky snížení nákladů na energie nebo přínosu rozvoje nových technologií.

Lídři členských zemí se v Bruselu zavázali, že snaha dosáhnout klimatické neutrality nesmí jít proti právu každé země určit si, z čeho bude získávat energii − Čechům či Francouzům tak například nelze zakázat jádro. Unie chce taky dbát na to, aby přechod k minimálním emisím byl sociálně citlivý. Za touto větou se skrývá příslib, že by země jako Polsko či Česko, které mají velký podíl uhelných elektráren či průmyslu, mohly dostat vyšší podporu ze společného evropského rozpočtu.

Premiér Babiš je ale k možnosti dosažení klimatické neutrality skeptický. "Říct, že k roku 2050 nebudou v Evropě žádné emise, je z podstaty nesmysl. To znamená, že tady nebude žádné auto na spalovací motor, že nebudeme svářet, že tady nebudou živé krávy. To je absurdní." Ve skutečnosti ale klimatická neutralita neznamená to, co popisuje premiér. Země unie by nemusely odstranit naprosto všechny emise skleníkových plynů. Měly by je co nejvíce omezit a zbytek "vynahradit" opatřeními, jako je například sázení stromů. Závazek klimatické neutrality už některé státy světa přijaly, například Velká Británie, Bhútán, Dánsko nebo Island.

(Od zvláštního zpravodaje z Bruselu)

Související