Před volbami v roce 2017 jsme pobíhali s kamerou po pražském Karlíně a do ankety oslovovali náhodné kolemjdoucí − profesionálního náhodného kolemjdoucího Tomáše Matonohu jsme bohužel nepotkali. Stalo se, co se v Karlíně stát muselo. Mladá Ruska nás odzbrojila svou bezprostřední veselou odpovědí. Ja iz Rasíji, ja volim Pútina.

Nedávno v krátkém časopisovém rozhovoru zase vykládal ruský otec slavné české sportovkyně, že my v malém národě to můžeme těžko pochopit, ale Rusové potřebují silného vládce a Putinovi to jde dobře.

Jsou to jenom střípky. Ale spolu s častými zážitky z ulic, kaváren a dalších míst už jde o zkušenost, nikoli nemístnou paušalizaci. Hluční, nepozorní, nechtějí se učit jazyk, mají rádi silová řešení, zbožšťují peníze. Ano, nemáme Rusy rádi. Ostatně koho mají Češi rádi. Pamatuji si přitom dávný průzkum, v němž naopak Rusové označovali české služby v gastronomii za milé a vstřícné. Patrně kvůli neznalosti češtiny…

Nicméně peníze jsou jenom jedny, neexistují žádné "ruské", jak by vám potvrdil každý developer. I kvůli Rusům už Praha není z pohledu bydlení pro Čechy finančně dostupná. Čtyřicet tisíc Rusů v Česku patrně nebude konečné číslo. Rusové tu zapouštějí kořeny, budují firmy, dokonce vaří české pivo, studují. Na vysokých školách v současnosti studuje šest tisíc mladých Rusů. Rusové v Česku jsou fenomén, který stojí za opětovnou pozornost.

V aktuálním Ekonomu vám kromě Rusů přinášíme mimo jiné další porci černých vizí známého věstitele temných zítřků a egyptologa Miroslava Bárty, podívali jsme se na nový přístup antimonopolního úřadu ke kartelům, náš analytik David Klimeš se zamýšlí nad vztahem premiéra a vedení firmy ČEZ před nadcházející valnou hromadou společnosti. Součástí Ekonomu je speciální příloha o evropských fondech, v níž se dozvíte, co nás čeká v letech 2021 až 2027.

Hezké čtení!

Související