Trumpův poradce a manžel jeho dcery Ivanky ­Jared Kushner spolu se zvláštním velvyslancem pro otázku Blízkého východu Jasonem Greenblattem dorazil do Izraele v rámci cesty po Blízkém východě. Snaží se získat podporu pro červnovou konferenci v Bahrajnu, ostrovním státě v jižní části Perského zálivu. Ta by měla být součástí vytváření dohody o míru v regionu, kterou americký prezident označuje za "dohodu století". Pokud ale americká delegace počítala s tím, že bude jednat s plnohodnotným premiérem Benjaminem Netanjahuem, který měl ve středu oznámit vytvoření nové vlády, čekalo je nepříjemné překvapení. Netanjahu totiž nedokázal domluvit koalici, a proto raději rozpustil parlament a vypsal poprvé v dějinách Izraele jen měsíc po uzavření volebních místností volby nové. Ty se budou konat v září.

Na konferenci v Bahrajnu by se mělo mluvit o ekonomické dimenzi Trumpova mírového plánu, který zatím nebyl zveřejněn. "Bude to jedinečná příležitost pro výměnu nápadů, diskusi o strategii a podpoře potenciálních investic a ekonomických iniciativ, které umožní mírová dohoda," tvrdí o setkání Bílý dům. Kushner s Greenblattem v rámci cesty již navštívili Maroko a Jordánsko. Obě země naznačily, že by se bahrajnského setkání mohly zúčastnit. Pozvánku kromě hostitelského Bahrajnu přijaly také Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar. Jasně ale odmítli Palestinci, kteří prohlásili, že celý plán vyznívá výrazně ve prospěch Izraele. K bojkotu se připojili také palestinští byznysmeni.

Izrael se zatím k Trumpově plánu staví chladně. "Netan­jahu samozřejmě nemůže americký plán rovnou odmítnout, ale je výrazně skeptický k samotné možnosti míru s Palestinci. Takže jeho taktika je počkat si, až ho odmítnou sami Palestinci, což − jak se zdá − nebude problém," vysvětluje izraelský novinář Gabriel Volfson.

Zatím ale Benjamin Netanjahu má jiné problémy. Ani po 42 dnech po volbách, které jeho strana Likud těsně vyhrála, nedokázal sestavit vládní koalici. Ztroskotal na otázce povinné vojenské služby pro ultraortodoxní věřící. To totiž požadoval vůdce strany Yisrael Beiteinu a někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman. Jenže Netanjahu potřeboval k získání většiny také šestnáct hlasů poslanců zvolených za náboženské strany. Ti to ovšem neméně rozhodně odmítali. Protože hrozilo, že by izraelský prezident Reuven Rivlin mohl pověřit pokusem o sestavení vlády jeho úhlavního rivala, bývalého náčelníka generálního štábu a vůdce bloku Bílá a Modrá Bennyho Gantze, Netan­jahu raději vyvolal předčasné volby. Podle izraelských komentátorů se Netanjahu může přepočítat − není vůbec jasné, že dokáže znovu ve volbách vyhrát.

Související