Ministerstvo životního prostředí (MŽP) popírá, že by hrozilo nesplnění limitů škodlivin a že je kontrola dotací nedostatečná. Nesplněná opatření pro zlepšení ovzduší chce nahradit dodatečnými opatřeními.

Z 23 opatření pro zlepšení ovzduší, která má stát ve svých prioritách, nebylo do konce prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v září 2018 splněno sedm. Týká se to například podpory urychlení obměny osobních aut v republice, podpory využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě snížením silniční daně nebo snížení podílu pevných fosilních paliv v lokálním domácím vytápění. "MŽP aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v ČR, která nahradí efekt těch, jež se dosud nepodařilo zrealizovat," sdělilo ministerstvo v reakci na zprávu NKÚ.

U dalších šesti opatření pak podle NKÚ hrozí, že nebudou včas a v předpokládaném rozsahu splněna. Mezi těmito opatřeními je třeba přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici či snížení spotřeby energie. Ohrožena jsou i opatření pro výstavbu páteřní sítě silnic pro automobilovou dopravu nebo prioritní výstavbu obchvatů měst a obcí a s tím spojená možnost zavádění nízkoemisních zón ve městech, kam by měla omezený přístup auta vypouštějící větší množství emisí. MŽP uvedlo, že iniciovalo změnu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, která by měla urychlit výstavbu páteřních silnic a obchvatů. Připravuje také změnu nařízení vlády, která má zefektivnit zavádění nízkoemisních zón.

7 z 23

Z 23 opatření pro zlepšení ovzduší, která má stát ve svých prioritách, nebylo do konce prověrky NKÚ v září 2018 splněno sedm.

Nejhorší je polétavý prach

U některých hlavních znečišťujících látek jsou podle NKÚ dlouhodobě překračovány zákonem stanovené limity. "Hrozí tak, že se ČR nepodaří do roku 2020 splnit imisní limity, které si sama opakovaně stanovila," sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner. Například u jemných prachových částic, které patří mezi hlavní znečišťující látky, klesly emise mezi lety 2005 a 2016 pouze o 12 procent. Pro splnění limitu by tak emise prachu musely být do roku 2020 sníženy o dalších 42 procent. "Tempo snižování emisí se ale spíše zpomaluje, a limitů se tak nemusí povést dosáhnout," doplnil Kešner.

Mezinárodní závazky snížení emisí škodlivin do roku 2020 přitom Česko podle zprávy NKÚ plní nebo se k jejich splnění blíží. Česká republika si však stanovila vlastní národní cíle pro zlepšení stavu ovzduší, které jsou přísnější než mezinárodní závazky. Podle MŽP jsou ale závěry NKÚ mylné. Výkyvy v kvalitě ovzduší podle MŽP značně ovlivňují rozptylové podmínky nebo přenos škodlivin do Česka ze zahraničí.

NKÚ rovněž kritizuje prověřování dotací na zlepšení ovzduší od Státního fondu životního prostředí (SFŽP). "SFŽP podle kontrolorů nesleduje a nevyhodnocuje, jestli projekty, které podporu dostaly, mají na zlepšení ovzduší skutečně pozitivní dopad. Navíc si ani nestanovil měřitelné cíle, podle kterých by mohl jednotlivé projekty i celý program vyhodnotit," uvedl mluvčí kontrolorů. U některých příjemců státních dotací prověrka NKÚ odhalila také nedostatky při zadávání veřejných zakázek. MŽP popírá, že by dopady dotovaných projektů nebyly dostatečně kontrolovány. Prověrky probíhají i po uvedení do provozu a po dokončení všech projektů jsou hodnoceny také přínosy celé dotační výzvy, sdělilo ministerstvo.

Ekologové: Tempo snižování emisí v ovzduší je příliš pomalé

Podle aktualizace Národního programu snižování emisí České republiky 2019, vydané ministerstvem životního prostředí, se od roku 2005 do roku 2016 podíl většiny znečišťujících látek snížil. Z programu snižování emisí vyplývá, že nejvíce v ovzduší ubylo oxidu siřičitého, o 45 procent, a oxidu dusíku, o 39 procent. Současná aktualizace Národního programu snižování emisí ČR souvisí zejména s nutností zajistit splnění národních závazků ke snížení emisí stanovených k rokům 2025 a 2030.

Podle analýzy návrhu Národního programu snižování emisí ČR, kterou zpracoval Český hydrometeorologický ústav, musí naše země výrazně přidat ve snižování emisí zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (PM2,5 − částice menší než 2,5 tisíciny mili­metru), pokud chce dosáhnout svého cíle pro čisté ovzduší do roku 2030.

Největšími zdroji jemného polétavého prachu (primárního i sekundárního dohromady) jsou podle analýzy:

  • ze 40 % kotle a kamna na uhlí a dřevo (podíl biomasy a uhlí na znečišťování ovzduší je vyrovnaný, ale biomasy se k vytápění spotřebuje dvojnásobek, topení biomasou tedy způsobuje v průměru poloviční znečištění, 80 % znečištění z lokálních topenišť pochází ze starých kotlů na uhlí či dřevo a kamen na uhlí);
  • z 20 % uhelné elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší);
  • doprava (celkový příspěvek není velký, ale je hlavním zdrojem znečištění prachem v oblastech s největší koncentrací lidí, navíc je zodpovědná za překračování limitů pro oxidy dusíku v Praze a Brně).

Předložená analýza také ukazuje, že snížení emisí prachu na potřebnou úroveň je proveditelné. Podle nevládních organizací zabývajících se ochranou ovzduší to však znamená, že se rozhodně neobejdeme bez výměny starých (zejména uhelných) kotlů a kamen, útlumu uhelných elektráren i spalování nafty a benzinu v dopravě. Tyto změny jsou navíc nutné kvůli snižování emisí skleníkových plynů a českému příspěvku ke globálnímu snažení o zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni.

Pro zrychlení tempa snižování znečištění ekologové navrhují pokračování kotlíkových dotací i pro nízkopříjmové domácnosti. Tím se zabývá třetí vlna kotlíkových dotací od MŽP. Domácnostem s nízkými příjmy poskytne úvěr před výměnou kotle. Dotace nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle.

Dalším řešením jsou podle ekologů vyšší daně a poplatky z uhlí a splnění limitů pro uhelné elektrárny. "V celé Evropě platí nové emisní limity a ministerstvo by tedy mělo hlavně dohlédnout, aby byly dodržovány a aby z nich elektrárny nedostávaly výjimky," řekl tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.