V roce 2030 by 14 procent energie spotřebované v dopravě mělo pocházet z čistých zdrojů. Není však nutné, aby to bylo z biopaliv první generace, tedy z potravinářských zdrojů, EU preferuje tzv. pokročilá biopaliva nebo elektromobily. Návrh opozičních poslanců na zrušení povinného přimíchávání biopaliv do motorových paliv ale vláda odmítla.

Podle Světové organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se biopaliva první generace (z řepky, kukuřice, cukrovky, palmového oleje aj.) nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, ale naopak je uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Emise CO2 tedy spíše zvyšují. Použití biopaliv navíc vedlo ke zdražení potravin na globálním trhu. Hlavním viníkem této bilance ovšem není řepka, nýbrž importovaný palmový olej, z něhož se vyrábí třetina evropské bionafty. Rozšiřující se palmové plantáže vytlačují přirozené lesní porosty, které jsou obrovským přírodním pohlcovačem oxidu uhličitého.

FAO proto doporučuje přejít na tzv. biopaliva druhé generace pocházející z nepotravinářských surovin, jako jsou třeba použité oleje z domácností, tuk z kafilerií, jímání metanu z komunálního a skládkového odpadu nebo pyrosyntéza plastů, ze kterých se vyrábějí biopaliva nebo bioplyn.

6 %

Dodavatelé pohon­ných hmot musí přimíchávat alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Jak splnit závazky vůči EU

Ministerstva dopravy, zemědělství a životního prostředí však poukazují na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Dodavatelé pohonných hmot tak musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

"Zatím není jiná cesta, jak splnit povinnost snížit do roku 2020 v dopravě emise o šest procent," tvrdí Václav Loula, odborný mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Stát totiž přenesl zodpovědnost za to, že Česká republika dodrží šestiprocentní závazek snížení emisí proti roku 2010 a desetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů v dopravě, jak to slíbila Evropské unii, na distributory.

Tři generace biopaliv

1. generace: bioetanol vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinací, metylester řepkového oleje (MEŘO, RME) vyrobený z vylisované řepky olejné esterifikací, resp. jeho modifikace etylester řepkového oleje (EEŘO), dále metylester mastných kyselin (FAME) vyrobený z vylisovaných olejnatých rostlin (palmový olej, slunečnicový olej aj.) či biobutanol vyrobený katalytickou konverzí bioetanolu.

2. generace: palivo z nepotravinářské biomasy, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností.

3. generace: palivo z řas a mikroorganismů.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie převedl v roce 2017 do svěřenského fondu. "Zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v České republice by vedlo k negativním dopadům na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů," uvedl Svaz průmyslu a dopravy.

Nová směrnice Evropské unie o obnovitelných zdrojích energie RED II, součást zimního energetického balíčku, schválená vloni na podzim, navíc ukládá České republice dosáhnout do roku 2030 v dopravě minimálně 14 procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů. To přinese zásadní změny ve složení palivového mixu v tomto segmentu.

Vzhledem k tomu, že v roce 2016 činil podíl obnovitelných zdrojů v dopravě 6,4 procenta a letos to nebude o mnoho více, je jasné, že splnění tohoto cíle nebude jednoduché a bez alternativních paliv to rozhodně nepůjde. Navíc je zde požadavek, aby evropské automobilky snížily emise oxidu uhličitého u osobních vozů od roku 2030 o 35 procent proti roku 2021.

Namísto řepky

Petrolejáři by mohli řepkovou biosložku MEŘO i další bio­paliva první generace vyráběná z potravinářských plodin nahrazovat pokročilejšími biopalivy druhé a třetí generace. Je to pro ně i výhodnější: "Biopaliva druhé generace je možné započítávat do úspor emisí dvakrát, ale v praxi to nemá smysl, protože zatím na trhu moc nejsou," říká Loula.

V Česku biopalivo FAME z kafilerních tuků, tedy odpadů z potravinářství a gastronomie, vyrábí firma Oleo Chemical s výrobním závodem v Liberci, přímý konkurent Agrofertu. Budoucnost Olea Chemical je ale ohrožena − firma je v úpadku a bojují o ni věřitelé.

Podle Jana Mikulce, výkonného ředitele ČAPPO, není však evropský cíl splnitelný bez výrazného nárůstu podílu elektroaut − odhadem na 20−25 procent nově registrovaných vozů. V oblasti elektromobility ovšem není Česko příliš ambiciózní. Za deset let by se na spotřebě energie v dopravě měla podílet jen osmi desetinami procenta, a to především v MHD. Podle statistik Centra dopravního výzkumu přitom bylo ke konci loňského roku v Česku registrováno dohromady 703 osobních elektromobilů. Česko bude muset k současným sedmi stovkám ještě minimálně několik stovek až tisíc vozů přidat. "Ta auta budeme samozřejmě muset mít. Stáří vozového parku v Česku je v průměru 14 až 16 let a tyto technologie samozřejmě něco stojí," říká náměstek ministra průmyslu a dopravy René Neděla.

Podle Mikulce je krom malých výrobních kapacit bio­paliv druhé generace problémem i limitované množství surovin (např. sláma či použité kuchyňské oleje). Pavel Šimáček z VŠCHT pak uvádí, že investiční náklady na tato biopaliva jsou čtyřikrát vyšší než na výrobu bionafty ze zemědělských plodin a tři- až čtyřikrát vyšší než srovnatelná produkce ropné rafinerie. Bez dotací proto tato biopaliva nejsou dosud konkurenceschopná. Racionálním způsobem zpracování biomasy je podle Šimáčka přímé energetické využití v lokálním měřítku pro výrobu elektrické energie a tepla.

Podle Reného Neděly, náměstka ministerstva průmyslu pro energetiku, by sporná paliva z řepky, případně dalších potravinářských plodin, měla i za deset let zajišťovat minimálně polovinu zelené dopravy v Česku. Brusel přitom členské země k ničemu takovému nenutí, spíše naopak. O každé snížené procento biopaliv první generace by se snížil i celkový 14procentní cíl. Česko se však chce držet maximálního možného horního limitu.

Jinak je tomu s takzvanými pokročilými biopalivy z řas, slámy, chlévské mrvy či ořechových skořápek a také biometanu z odpadů. Ty by měly zajistit 4,5 procenta dopravní energie, přičemž 3,5 procenta je povinných.

Další možností jsou umělá paliva z obnovitelných zdrojů

Nově jsou vyvíjeny i technologie, které umožní vyrábět umělá paliva pro dopravu z čistě obnovitelných zdrojů, tedy z oxidu uhličitého ze vzduchu a z vody. "Zkouší se zachytávání oxidu uhličitého (CO2), což je spolu se sluncem a vodou nevyčerpatelný zdroj, z něhož se za pomoci vody dají za vysokého tlaku a teploty vyrábět umělá paliva, ale také metan či vodík," uvedl Leoš Gál z České technologické platformy biopaliv.

Související