Jako jeden z mála místopředsedů sociální demokracie se Michal Šmarda může pochlubit tím, že ho letos na sjezdu strany pochválil prezident Miloš Zeman. To mu však nezaručuje vstup do vlády a do čela ministerstva kultury, kam ho nyní prosazuje šéf sociální demokracie Jan Hamáček. Vzájemný vztah Šmardy a Zemana totiž není bezvýhradně harmonický. Místopředseda prezidenta opakovaně otevřeně kritizoval, je dlouholetým kamarádem oponenta hlavy státu expremiéra Bohuslava Sobotky, a navíc v minulých rozhovorech s HN odmítal, aby sociální demokracie vládla s hnutím ANO s podporou komunistů. Spolupráci s hnutím premiéra Andreje Babiše přitom Zeman sociálním demokratům doporučoval.

Třiačtyřicetiletý místopředseda ČSSD a také starosta desetitisícového Nového Města na Moravě má nyní poprvé příležitost vstoupit do nejužšího vedení státu. A jestli se mu to podaří, nyní závisí především na prezidentovi Zemanovi a premiérovi Andreji Babišovi. Zeman v úterý odmítl přijmout rezignaci nynějšího šéfa české kultury Antonína Staňka (ČSSD), tím postup Šmardy zastavil. Hamáček proto ve středu předsedovi vlády předal návrh na odvolání ministra kultury a Babiš slíbil, že jeho přání splní. Návrh na odvolání na rozdíl od demise už prezident musí respektovat, ústava však neříká, kolik na to má času.

Staňka Hamáček požádal o rezignaci potom, co se proti ministrovi postavila velká část umělců. Opakovaně ho vyzvali k odchodu z funkce a sepsali proti němu několik petic, které podepsalo kolem sedmi tisíc lidí. Vadil jim způsob, jakým Staněk odvolal z funkcí ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Ministr své rozhodnutí odůvodnil tím, že kontrola odhalila chyby v jejich hospodaření. To však zejména v případě Soukupa kritici zpochybňují. Staněk nakonec ustoupil a zmíněnou rezignaci podal, Zeman ji však v úterý nepřijal. "Důvodem je to, že Antonín Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel," vysvětlil Zemanovo rozhodnutí jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Hamáčkovi se tak nepodařilo zajistit, aby výměna ministra kultury byla bezproblémová. Po víkendovém debaklu strany v evropských volbách musí ČSSD řešit další problém.

Prezident a Šmarda se znají ještě z doby, kdy Zeman vedl sociální demokracii. Po jeho odchodu ze strany se vídají výjimečně, tedy jednou za několik let. Otevřené konflikty však nemají, i když Šmarda například v roce 2018 nepodpořil Miloše Zemana v prezidentských volbách. "Hrozně dlouho jsem rozdýchával situaci na Hradě, kdy Zeman mával na Sobotku hůlkou. To pro mě byla těžká chvíle a byl jsem v tu chvíli na pana prezidenta hodně naštvaný, už mě to pomalu přechází. Kvůli tomu jsem ho nepodpořil ve volbách, ale nebyl jsem zase naštvaný tak, že bych podpořil někoho z jeho protikandidátů," řekl na otázky redakce Šmarda. Místopředseda navíc patří mezi kritiky politiků, kteří získávají hlasy voličů tím, že vyostřují konflikty mezi lidmi z různých názorových skupin. Vadí mu například prezidentem oblíbené dělení na pražskou kavárnu a vesnickou hospodu. "Pan prezident je na vrcholu své kariéry, nebude nikdy kandidovat, vyhrál svůj velký politický zápas a nastal čas, kdy by se jeho působení v politice mělo hodnotit celkově, a ne vytrhávat nejhorší období jeho kariéry. Jestli se někdy postavil mezi lidi, které lze označit jako ty, kdo rozeštvávají společnost, tak to nebylo to nejdůležitější v jeho politické kariéře," vysvětloval Šmarda svůj vztah s prezidentem v únoru pro Aktuálně.cz.

Vedle Zemana může Hamáčkovu situaci zkomplikovat i premiér. Ten nejprve Šmardovi vytknul nedostatečnou znalost resortu kultury a ve středu přidal ještě jednu výhradu, když upozornil, že starosta nechtěl, aby ČSSD byla v menšinovém kabinetu společně s ANO. "ČSSD by podle mě neměla vstupovat do vlády hnutí ANO. Není podstatné, zda tuto vládu povede pan Babiš nebo někdo z jeho zaměstnanců," reagoval na otázku HN Šmarda vloni v únoru. Názor pak opakoval před rokem v květnu, kdy prosazoval, aby ČSSD šla jen do většinové koalice, která nebude záviset na hlasech KSČM nebo SPD. Není však v kabinetu jediný, kdo původně odmítal vstup ČSSD do vlády s trestně stíhaným předsedou ANO.  

Za druhé Babišovi vadilo, že Šmarda dosud nebyl v oblasti kultury aktivní. Chybějící odborné zkušenosti si připouští i politik z Vysočiny, podle něj je ale na rozhodnutí Hamáčka, Babiše a Zemana, jestli ho i přesto dosadí do křesla ministra. Přímo v Nosticově paláci Šmarda nepracoval, v minulosti nebyl ani ředitelem nějaké kulturní instituce. Podle profilu na stránkách sociální demokracie ale rád čte historickou a sci-fi literaturu, dívá se na filmy a chodí do divadla. "Mám zkušenost s řízením příspěvkových organizací v rámci samosprávy. Dříve jsem působil jako poradce některých poslanců a senátorů ČSSD, tehdy jsme řešili problematiku památkové péče a podobně. To je největší zkušenost," odpověděl na otázku HN Šmarda.

Podle jeho slov si jej Hamáček vybral do funkce především proto, že "dokáže řešit problémy s nadhledem a vytvářet kompromisy".

Zmíněných problémů si je Šmarda vědom. I proto opakovaně prohlásil, že na funkci netrvá. "Pokud Jan Hamáček, Miloš Zeman a Andrej Babiš, řeknou 'my tam toho člověka nechceme, pro nás je to špatně', nebudu o funkci usilovat, protože by to nedávalo smysl a pokračovala by nesmyslná válka, která nic dobrého nepřináší," vysvětloval starosta a místopředseda ČSSD.

S vyšší politikou se Šmarda dostal do styku již na přelomu tisíciletí, kdy se tehdejší předseda Mladých sociálních demokratů na jižní Moravě stal místopředsedou Fondu dětí a mládeže, který spravoval bývalý svazácký majetek. Šmarda do fondu nastoupil v roce 1999 poté, co jeho bývalé vedení nechalo vyvést nejcennější majetek, bývalou cestovní kancelář CKM, které patřily například i lukrativní hotely v Karlových Varech, Harrachově či Praze. Poslanci fond následně poslali do likvidace a likvidátor většinu jeho majetku rozprodal pod cenou a skončil před soudem. Sám Šmarda ale upozorňuje, že z fondu odešel před likvidací. "Smysl to pro mě tehdy mělo, když se plánovalo, že Fond dětí a mládeže bude fungovat dál ve prospěch dětí," uvedl.

Šmarda vede radnici Nového Města bezmála deset let, sociálním demokratem je šestadvacet let, ale ve vedení strany patří mezi nováčky. Prosadil se do jejího čela až letos v březnu, kdy získal v tajné volbě nejvíce hlasů ze všech kandidátů. Stalo se tak i díky pomoci prezidenta republiky. Zeman na březnovém sjezdu chválil politiky, kteří byli v loňských komunálních volbách úspěšní. Šmardu mezi ně zařadil. "Mám dojem, že i starosta Nového Města na Moravě, na mé milované Vysočině, měl velmi dobrý výsledek. A takových komunálních politiků je poměrně hodně a opakuji - vy si jich málo vážíte," uvedl Zeman na sjezdu. Šmarda pozici starosty vloni obhájil, když v Novém Městě získal 38 procent voličů. Na rozdíl od mnoha jiných kolegů ale nekandidoval za ČSSD, ale jako člen strany pod hlavičkou nezávislého uskupení Lepší Nové Město. Za práci na radnici desetitisícového města ho chválí i komunisté. Například šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik jako zákonodárce za Vysočinu řekl, že Šmarda si umí u voličů získat oblibu.

Jestli se postoj Zemana ke Šmardovi změnil, není jasné. Mluvčí Ovčáček opakovaně odmítl říci, jestli má prezident ke starostovi nějaké výhrady.

Související