Před čtyřmi lety odešel Martin Mareš dobrovolně ze svého zaměstnání. Na administrativní pozici působil tři roky. Toužil po změně a chtěl se zbavit rutinní náplně práce. Po půl roce nastoupil k novému zaměstnavateli. "Doba mé nezaměstnanosti se nebezpečně prodlužovala, a tak jsem začal opět vybírat 'menší zlo'. Nakonec jsem kývl na místo, které bylo dost podobné tomu, ze kterého jsem odešel. Ale vnitřně jsem doufal, že to tentokrát bude lepší," vypráví. Jenže během dalších dvou let vystřídal pozici ještě čtyřikrát. "Bohužel vždy se naskytl nějaký problém. Nesmyslné požadavky a chování nadřízeného, nepříjemný kolektiv. Sám za sebe si chyby vědomý nejsem. Stále věřím, že vhodnou práci najdu. V tuto chvíli si snažím

z těchto zkušeností vzít to pozitivní − můj pracovní život je alespoň pestrý, nehrozí stereotyp a sám si v sobě urovnám, co chci skutečně dělat," shrnuje dvaatřicetiletý Martin. Stinnou stránkou častých změn práce je ale to, že adepti u možných nových zaměstnavatelů vzbuzují nedůvěru.

Mladou generaci zaměstnavatel dlouho neudrží

Podle personální agentury Advantage Consulting vydrží Češi v současnosti na jedné pozici v průměru 4,4 roku. "U těch, kterým je mezi 20 až 30 lety, je to méně − setrvají nejvýše tři roky. V budoucnu bude normální, že dnešní dvacátníci a třicátníci vystřídají až patnáct zaměstnání," komentuje situaci marketingová manažerka Marcela Vyskoková. Zároveň ovšem dodává, že je důležité mít na paměti, že časté střídání zaměstnavatelů nemusí na náboráře v životopisu zapůsobit vůbec dobře.

Specifickou situaci u mladé generace potvrzuje Jitka Součková z Grafton Recruitment. "Čerství vysokoškoláci mění práci po dvou letech, je to přirozené. Chtějí se učit nové věci, a pokud jim zaměstnavatel nemůže nabídnout kariérní růst v rámci firmy, rostou tím, že přecházejí," přibližuje Součková.

Zdá se, že právě kariérní růst hraje ve změně zaměstnání podstatnou roli. Pracovníci, kteří se zúčastnili výzkumu Graftonu, i HR specialisté se shodují, že pokud firma nedá svým zaměstnancům možnost se posouvat, musí počítat s tím, že se jejich lidé začnou rozhlížet jinde. Podobně je to i s výší mzdy. "Zaměstnavatelé jsou často krátkozrací a místo toho, aby současnému pracovníkovi přidali třeba 5000 korun, tak ho nechají odejít. Ale nového zaměstnance, do něhož navíc musí investovat čas a peníze na zaškolení, ve finále najmou třeba o 10 000 korun dráž," zdůrazňuje manažerka Graftonu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.