Slovo inovace se v Česku zdá být svázáno s technikou a technologií. Není divu, v zemi, kde se vášnivě diskutuje o tom, zda obnovit jako školní předmět dílny. Nejen ve svém technokratickém přístupu k tomu, co je nebo může být inovace, česká společnost dokazuje, jak je konzervativní.
Existují ale země a regiony v Evropě, kde má slovo inovace mnohem širší a hlubší obsah. Mohli se o tom přesvědčit například účastníci nordicko-baltské inovační debaty na počátku právě končícího Týdne inovací v Praze. Ve Skandinávii a baltských státech žije dvaatřicet milionů lidí, jsou tam průkopníci v rovnoprávnosti žen v politice i byznysu, klade se tam důraz na ochranu lidských práv i klimatu a prolíná se tam postsovětská zkušenost s protestantskou etikou. Zároveň jsou tam tři z pěti členských zemí EU, které dávají nejvíce peněz na výzkum a vývoj měřeno podílem HDP (Švédsko, Dánsko a Finsko), a také země, která je v tomto hodnocení v unii druhá nejhorší (Lotyšsko).
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru