Martin Ehl
Slovo inovace se v Česku zdá být svázáno s technikou a technologií. Není divu, v zemi, kde se vášnivě diskutuje o tom, zda obnovit jako školní předmět dílny. Nejen ve svém technokratickém přístupu k tomu, co je nebo může být inovace, česká společnost dokazuje, jak je konzervativní.
Existují ale země a regiony v Evropě, kde má slovo inovace mnohem širší a hlubší obsah. Mohli se o tom přesvědčit například účastníci nordicko-baltské inovační debaty na počátku právě končícího Týdne inovací v Praze. Ve Skandinávii a baltských státech žije dvaatřicet milionů lidí, jsou tam průkopníci v rovnoprávnosti žen v politice i byznysu, klade se tam důraz na ochranu lidských práv i klimatu a prolíná se tam postsovětská zkušenost s protestantskou etikou. Zároveň jsou tam tři z pěti členských zemí EU, které dávají nejvíce peněz na výzkum a vývoj měřeno podílem HDP (Švédsko, Dánsko a Finsko), a také země, která je v tomto hodnocení v unii druhá nejhorší (Lotyšsko).
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
