Vyostření obchodních jednání mezi USA a Čínou se na finančních trzích projevuje nárůstem averze k riziku. Napomáhá k tomu také zvýšení geopolitických nejistot, například kvůli situaci po municipálních volbách v Turecku, které se konaly na konci března.

Na středoevropských devizových trzích se jako nejcitlivější ukazuje maďarský forint. Ten od svého maxima v polovině března ztratil více než čtyři procenta. O pozici středoevropské jedničky pak mezi sebou soutěží koruna a zlotý. V posledních týdnech má navrch tuzemská měna, jejíž citlivost na politiku je nižší. Letos se proto odpoutala od ostatních středoevropských měn.

Pokud se posuneme dále na východ, překvapí nás letošní tažení ruského rublu. Proti euru si letos polepšil téměř o desetinu, proti dolaru o více než sedm procent. Citlivost na geopolitiku je letos překvapivě minimální. Investorům se důvěra v ruskou měnu pomalu vrací ruku v ruce s příznivými cenami na komoditních trzích, což posiluje ruskou ekonomiku.

Inflace se ke konci letošního roku dostane na dohled čtyřprocentního cíle centrální banky. To jí umožní snížit klíčovou úrokovou sazbu ze současných 7,75 procenta.

Očekávané snižování sazeb by rublu ublížit nemělo, naopak je dobrou zprávou pro držitele ruských státních dluhopisů OFZ.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru