Ondřej Soukup
Byl jeden z mála, kteří v roce 1986 ve východoběloruském Gomelu tušili, co se odehrálo ve 200 kilometrů vzdálené jaderné elektrárně Černobyl. O tři roky později se běloruský fyzik a vynálezce Jurij Voroněžcev stal tajemníkem vyšetřovací komise Nejvyššího sovětu SSSR, jež se černobylskou havárií zabývala. Její výsledky ale zapadly s rozpadem Sovětského svazu. Rovněž běloruský patolog Jurij Bandaževskij se věnoval téměř celý život výzkumu následků havárie na zdraví lidí v okolí. Jeho neustálé apely na to, aby vláda odstěhovala lidi žijící na území znečištěném radioaktivním spadem, mu nakonec vynesly zmanipulované trestní stíhání a šest let vězení.
26. duben 1986 si Jurij Voroněžcev pamatuje velmi dobře. "Kamarádka mé ženy, která bydlela ve Chvojnikách směrem k hranici s Ukrajinou, volala a říkala, že se děje něco divného, že městem projela kolona sanitek a hasičů. Poslouchal jsem tehdy 'nepřátelské vysílačky' a už večer jedna z těch stanic oznámila, že družice zjistily nejspíš jadernou havárii," vzpomíná tehdy 27letý vědec.
Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
