Byl jeden z mála, kteří v roce 1986 ve východoběloruském Gomelu tušili, co se odehrálo ve 200 kilometrů vzdálené jaderné elektrárně Černobyl. O tři roky později se běloruský fyzik a vynálezce Jurij Voroněžcev stal tajemníkem vyšetřovací komise Nejvyššího sovětu SSSR, jež se černobylskou havárií zabývala. Její výsledky ale zapadly s rozpadem Sovětského svazu. Rovněž běloruský patolog Jurij Bandaževskij se věnoval téměř celý život výzkumu následků havárie na zdraví lidí v okolí. Jeho neustálé apely na to, aby vláda odstěhovala lidi žijící na území znečištěném radioaktivním spadem, mu nakonec vynesly zmanipulované trestní stíhání a šest let vězení.

26. duben 1986 si Jurij Voroněžcev pamatuje velmi dobře. "Kamarádka mé ženy, která bydlela ve Chvojnikách směrem k hranici s Ukrajinou, volala a říkala, že se děje něco divného, že městem projela kolona sanitek a hasičů. Poslouchal jsem tehdy 'nepřátelské vysílačky' a už večer jedna z těch stanic oznámila, že družice zjistily nejspíš jadernou havárii," vzpomíná tehdy 27letý vědec.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Přežilo díky perestrojce havárii více lidí?
  • Co říkají oba vědci na seriál HBO Černobyl?
  • A jak je možné, že na důsledky radiace umírají i počernobylské generace?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se