Od roku 1982 zmizela z české zemědělské krajiny asi třetina ptáků. O moc lépe na tom není ani hmyz. Z 19 tisíc druhů evidovaných v Červeném seznamu ohrožených druhů je v tuzemsku více než 4000 v kategorii ohrožených a téměř 600 vyhynulých. Neubývají přitom jen vzácné druhy, ale klesají i populace těch zcela běžných. Na vině je především intenzivní zemědělství spojené s využíváním těžkých strojů a chemických postřiků. Biodiverzitě škodí i velké lány polí oseté jedinou plodinou. Evropská unie se proto snaží přenastavit dotační politiku tak, aby více podporovala šetrné hospodaření, menší farmy a tím i pestrost krajiny. Česko se ale změnám brání kvůli ohrožení velkých podniků.

Od začátku sčítání ptáků v roce 1982 poklesla například populace koroptve polní a čejky chocholaté o 80 procent nebo hrdličky divoké o 60 procent. Chocholouš obecný či linduška luční dokonce téměř vyhynuli. "Alarmující je případ naší dříve nejběžnější sovy, sýčka obecného, který je dnes na pokraji vyhynutí. A podobný osud postihl i sovu pálenou," říká Václav Zámečník z České společnosti ornitologické, který se věnuje oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

Ještě v první polovině 90. let se přitom počet polních ptáků zvyšoval a naopak největší pokles začal se vstupem do Evropské unie v roce 2004. Souvisí to se Společnou zemědělskou politikou EU, která je založená na dotacích podporujících co nejvyšší produkci zemědělců, a tedy i intenzifikaci zemědělství.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dočtete, co je příčinou vymírání druhů a proč běžné druhy mohou vymírat rychleji než vzácné.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se