Josef Káninský
K prvnímu zápasu mistrovství světa proti Švédsku nastoupí čeští hokejisté v pátek v Bratislavě na stadioně Ondreje Nepely s kapacitou bezmála deset tisíc míst. Oficiálně je vyprodáno a v hlavním vysílacím čase usednou k televizním obrazovkám v mnoha zemích světa miliony lidí. Oficiální údaje o počtu diváků při mezizemských utkáních Čechy−Morava mužů a žen v národní házené se neudávají, ale několik stovek diváků se v neděli kolem hřiště u Dělnického domu ve Studénce sešlo. O tom, aby se toto sportovní odvětví dostalo v přímém přenosu do televize, si mohou nechat zdát. Rozdíly ve společenském postavení mezi oběma sporty se začaly rýsovat před sedmdesáti lety.
Nedávno mi v rozhovoru zástupce Institutu pro péči o kulturní a intelektuální dědictví položil nikoli nepřekvapivou otázku − má Česko národní sport? Přestože znám poměrně nedávné výsledky průzkumu Českého národního panelu, z něhož takto vyšel hokej (za národní ho považuje 60 procent respondentů), odpověděl jsem, že nemá. Správná odpověď by ale možná měla znít jinak − má, jenže národ ho nevzal za svůj.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
