Po 33 letech práce v logistice na globální úrovni mě nepřestává udivovat, jak málo globalizovaná vlastně je světová ekonomika. Vzhledem k obavám, které se vynořují okolo globalizace, by se dalo namítnout, že je tato moje teze falešná. Ale v době, kdy se stále více šíří populismus a nacionalismus, zatímco multilateralismus čelí stále větším hrozbám, je třeba si uspořádat fakta a dobře jim porozumět.

Jedním z nich je, že pouhých 20 procent objemu celosvětové výroby míří na export. Globálně činí investice firem na koupi, vybudování nebo rozšíření mezinárodních operací méně než 10 procent jejich celkové tvorby fixního kapitálu. Pouhá tři procenta lidí žijí mimo zemi, v níž se narodili. A celosvětově − podle údajů Světové poštovní unie − činí celkový počet mezinárodních zásilek pouze 1,3 procenta z celkového počtu zásilek doručených vnitrostátně.

Současně platí, že přes všechny řeči o globálních dodavatelských řetězcích patří většina těchto vazeb k regionálním. Tento fakt potvrzuje i DHL index globální propojenosti, který sestavili vědci z NYU Stern School of Business a IESE Business School. Ukazuje se, že nikoliv globalizace sama o sobě, ale spíše regionalizace světové ekonomiky je tím, co podporuje ekonomický růst v některých částech světa.

Přeshraniční obchod, ať už v regionálním, či globálním rozsahu, napomáhá ekonomické prosperitě. Z tohoto pohledu se 4,5 miliardy lidí žijících v Asii jeví jako nezastavitelná ekonomická síla.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak pomáhá globální obchod prosperitě a propojování států?
  • Jaká jednoduchá statistika dokazuje prospěšnost globalizace?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se