Během necelého roku má vláda už čtvrtého ministra spravedlnosti. Po desetiměsíčním působení Jana Kněžínka prezident Miloš Zeman jmenoval Marii Benešovou, která tento post zastávala už v roce 2013. Premiér Andrej Babiš (ANO) ji navrhl poté, co Kněžínek před dvěma týdny nečekaně oznámil rezignaci a návrat na původní post místopředsedy Legislativní rady vlády. Jako svůj hlavní úkol vidí Benešová urychlení práce na návrzích zákonů.
"Kvalitní legislativa a boj s korupcí. Premiér žádal, abychom urychlili tyto věci, takže to je samozřejmě i mojí prioritou," zmínila poté, co ji Babiš v úterý uvedl do funkce. O jaké konkrétní zákony se jedná, však ani na opakovaný dotaz neodpověděla. Personální změny údajně nechystá. "Zatím si tým zachovám, některé náměstky znám ještě z ústavně-právního výboru sněmovny," připomněla dobu, kdy před rokem a půl byla poslankyní za ČSSD.
Experti se přitom shodují, že s loňským příchodem kariérního úředníka Kněžínka se práce ministerstva zrychlila a zefektivnila. "Byl velmi pracovitý, řešil problémy, do kterých se ostatní ministři nechtěli pustit," chválí Kněžínkovu éru předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová. Připomíná novelu zákona o soudcích, kterou Kněžínek představil jen pár dní před svým odchodem. Navrhovaná novela řeší zejména přesná pravidla pro výběr soudců.
Co se dočtete dál
- Jak hodnotí Kněžínka coby ministra spravedlnosti bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová?
- Jaký hlavní úkol čeká jeho nástupkyni Marii Benešovou?
- Co říká Benešová na obavy, že chce odvolat současného šéfa žalobců Pavla Zemana?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
