Když vědci před pár týdny zveřejnili první snímek siluety černé díry, mluvil svět o průlomovém okamžiku. Potvrdily se předpovědi Alberta Einsteina v jeho obecné teorii relativity. K černým dírám se však vztahuje řada nezodpovězených otázek. Například kdy vznikly nebo jakým způsobem se zformovaly. Odpovědi by mohla dát mise Athena. Velká rentgenová observatoř vzlétne v roce 2031 do vesmíru a její součástí budou přístroje, na jejichž vývoji se podílejí Češi.

Cílem budou tělesa rentgenového vesmíru. Tedy takové objekty, které vysílají rentgenové záření. Jsou to supernovy, neutronové hvězdy nebo právě černé díry. Prozkoumat je bude možné díky velmi citlivým detektorům.

"X-IFU je hlavní vědecký přístroj na Atheně. Je to nejkomplexnější přístroj, který kdy Evropská kosmická agentura navrhla pro vesmírnou misi. Na jeho vývoji spolupracovalo dvanáct zemí a letos v lednu se k nim přidala Česká republika," říká Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.